Poslanci schválili v prvním čtení základní parametry rozpočtu na příští rok. Schodek má proti letošnímu schválenému deficitu klesnout o 12 miliard korun na 100 miliard. Opoziční TOP 09 neúspěšně navrhovala vrátit vládě rozpočet k dopracování. Z opozičních řad zněla kritika, že rozpočet je málo prorůstový.
Miroslav Kalousek, foto: ČTK
Poslanci schválili v prvním čtení základní parametry rozpočtu na příští rok. Schodek má proti letošnímu schválenému deficitu klesnout o 12 miliard korun na 100 miliard. Opoziční TOP 09 neúspěšně navrhovala vrátit vládě rozpočet k dopracování. Z opozičních řad zněla kritika, že rozpočet je málo prorůstový. „Trend je mimořádně škodlivý pro budoucnost, protože tu budoucnost se rozhodujete projídat, nikoli do té budoucnosti investovat,"řekl během jednání exministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Rozpočet podle ministra financí Andreje Babiše z hnutí ANO počítá například se zavedením 10-ti procentní DPH na knihy, léky a kojeneckou výživu nebo s investicemi do dopravní infrastruktury: „Celkové výdaje státního rozpočtu jsou meziročně vyšší z důvodu podpoření spotřeby obyvatel v podobě například zvýšení důchodů, plateb do zdravotnictví nebo navýšení platů učitelů nebo policistů."
Nyní dostanou rozpočet sněmovní výbory a budou projednávat jednotlivé kapitoly. Závěrečné schvalování se má odehrát přibližně v polovině prosince.
Foto: ČT24
Korean Air, spoluvlastník Českých aerolinií, se bude podílet na navýšení kapitálu českého leteckého dopravce. Navýšení navrhlo ministerstvo financí ke stabilizaci ztrátové firmy. Státem vlastněný Český aeroholding má necelých 54 procent a řídí ho právě ministerstvo financí. "Celkově ten byznys aerolinií je ve světě špatný, ale já jsem optimista. Uděláme všechno pro to, abychom ČSA zachránili," uvedl ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO.
Vedení mateřského Českého Aeroholdingu hovoří o finanční injekci zhruba 20 milionů dolarů (440 milionů Kč), kterou budou ČSA potřebovat během následujících šesti měsíců. Většinou peněz podle analytika ze společnosti Cyrrus Tomáš Menčíka pravděpodobně přispěje stát a menším podílem společnost Korean Air, která vlastní 44 procent. České aerolinie v září oznámily propouštění, které má postihnout 77 pilotů, 172 palubních průvodčích a 66 technicko-hospodářských pracovníků. Vedení už začalo rozdávat výpovědi.
Ilustrační foto: Free Digital Photos
Senát podle očekávání schválil zavedení snížené desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty /DPH/. Od příštího roku se má vztahovat na knihy, kojeneckou výživu a léky včetně veterinárních léčiv. V současné době pro ně platí základní sazba 21 procent. Potraviny pak podléhají snížené patnáctiprocentní sazbě. Nově tak budou tři sazby DPH. Vláda si od nové sazby slibuje snížení cen pro koncové spotřebitele. V porovnání s jinými členskými státy Evropské unie není zavedení druhé snížené sazby výjimkou. V současné době ji má 15 zemí EU a nižší z obou snížených sazeb zpravidla zdaňují knihy a léky. Dvě snížené sazby má například Belgie, Francie, Irsko nebo Maďarsko.
Senát také schválil nejtěsnější většinou novelu o daních z příjmů, která zvyšuje daňovou slevu na druhé a další dítě a navrací slevu na dani pracujícím důchodcům. "Rodina se dvěma dětmi si příští rok polepší o 2400 Kč ročně, se třemi o 6000 Kč ročně," uvedl odborník na přímé daně ze společnosti PwC ČR Tomáš Hunal. Novela dále obnovuje zdanění důchodu těm důchodcům, kteří si prací, podnikáním nebo pronájmem přivydělají ročně víc než 840.000 korun. Současně s tím omezuje výdajové paušály živnostníků na dva miliony korun.
Vývoj nezaměstnanosti v ČR, graf: ČT / Úřad práce
Vedení koalice se dohodlo na takzvaném kurzarbeitu, tedy že stát podpoří firmy v ekonomických potížích. Koaliční rada si chce ještě nechat vypracovat studie ze zahraničí. Jak by kurzarbeit fungoval v praxi vysvětluje šéf poslanců hnutí ANO Jaroslav Faltýnek: "Ve výjimečných situacích, kdy jsou podniky postiženy, tak by byla mzda 60 procent. Čtyřicet by platil zaměstnavatel a dvacet procent stát. Chceme se ještě podívat do zemí, kde to funguje, a to je Rakousko a Německo. Ministerstvo práce a sociálních věcí dostalo za úkol do týdne předložit analýzu, jak to konkrétně funguje v těchto zemích."
Z dosavadních návrhů vyplývá, že by o příspěvek mohly žádat podniky v potížích, které zavinila krize či živelní pohroma. Má zabránit propouštění. Strany se domluvily také na zákonu o prokazování původu majetku. Částka, která bude umožňovat zkoumání původu majetku se z deseti milionů korun snižuje na pět milionů korun rozdílu mezi doloženými příjmy a mezi pořízeným majetkem.
Padesátníků bez práce každým rokem přibývá. V loňském roce jich bylo dokonce více než sto šedesát tisíc. Patří tak k nejohroženější skupině na trhu práce. Podle demografů bude právě generace padesát plus do roku 2050 nejpočetnější skupinou v Česku. Důvodů, proč mají padesátníci problém sehnat práci, jsou zčásti předsudky a obavy zaměstnavatelů, že se starší ročníky hůře učí novým věcem, špatně se adaptují na změny nebo nezvládnou udržet krok s technologickými novinkami.
Ilustrační foto: archiv Radia Praha
Někteří lidé ale místo hledání nové práce dají přednost odchodu do předčasné penze. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení právě lidí se zkrácenou penzí neustále přibývá. Za posledních deset let se jejich počet dokonce ztrojnásobil. Pomoci by mohly i zkrácené úvazky, jenže firmy je skoro nenabízejí. Podniky se často zbavují právě lidí, kteří pro ně pracovali mnoho let a jsou krátce před důchodem. Například ve skandinávských zemích to funguje přesně naopak - první odcházejí ti nejmladší, kteří mají šanci uplatnit se jinde. "Situace není ideální v členských státech EU nikde. Nicméně v ČR, ale i v dalších státech toho tzv. postkomunistického bloku, je možná i nejhorší,"říká ředitelka sdružení Plus padesát Monika Červíčková. Vrátit padesátníky zpátky na pracovní trh se snaží ministerstvo práce a sociálních věcí, a to prostřednictvím mezinárodních i regionálních programů. Úřad práce se snaží motivovat samotné firmy. Za každého zaměstnance nad padesát pět let nabízí měsíční příspěvek až do výše 24 tisíc korun.
Limit pro bezhotovostní platby se sníží na ze současných 350 tisíc korun na 270 tisíc. Počítá s tím vládní novela zákonů o finančním trhu, kterou schválil Senát. Omezení plateb v hotovosti se bude vztahovat i na případy, kdy závazek zaplatit teprve vzniká, tedy na dary a půjčky. Snížení limitu má podle vlády přispět k omezení korupčního rizika. Zákon také výslovně stanoví, že příjemce je povinen odmítnout platbu nad nově stanovený limit, pokud není bezhotovostní.
Ilustrační foto: ČT24
Výdaje na výzkum opět vzrostly. Česko poprvé přeskočilo průměr EU. Loni činily výdaje téměř 78 miliard korun. Proti roku 2012 tak vzrostly o osm procent. Meziročně ale výdaje rostly pomaleji než ve dvou předcházejících letech. Podniky investovaly především do svého výzkumu a podle zjištění statistiků nadále málo využívají kapacit vysokých škol a akademických ústavů. Pouze dvě procenta, čili 400 milionů korun výdajů, které byly vynaloženy na veřejných vysokých školách, se platily z podnikatelských zdrojů. To je jedna z nejnižších hodnot ze všech sledovaných zemí EU a OECD, upozornil Český statistický úřad.
Foto: Kristýna Maková
Senát schválil zrušení třicetikorunových poplatků za návštěvu lékaře a za recept v lékárnách. Změna má platit od začátku příštího roku. Zachovány zůstanou jen devadesátikorunové platby za návštěvu pohotovosti. Poplatky zavedla před šesti lety vláda Mirka Topolánka (ODS) s cílem regulovat návštěvy pacientů s banálními chorobami. Odpůrci poplatků během debaty argumentovali tím, že tato platba připravila pacienty o zhruba šest miliard korun z jejich peněženek a žádnou regulaci ani snížení výdajů na zdravotnictví nepřinesla. Zrušení poplatků přinese výpadek příjmů ambulancí a lékáren ve výši zhruba 3,27 miliardy korun. Lékaři dostanou náhradu za zrušené platby, říká ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček z ČSSD: "Za velmi důležité považuji to, že se nám podařilo zajistit kompenzace poskytovatelům, nemocnicím to již běží v letošním roce, protože tam poplatky zrušil na náš popud Ústavní soud. Ambulantním poskytovatelům to bude zrealizováno s účinností ke zrušení těch poplatků a částečné kompenzace dostanou i lékárny."
Ilustrační foto: Barbora Kmentová
Renovace všech budov v ČR by vyšla na 1,5 bilionu korun. Vyplývá to z analýzy aliance Šance pro budovy. Pokud by se budovy renovovaly do pasivního standardu, bylo by třeba až 2,1 bilionu korun. Analýza vychází z posledního sčítání lidí. Podle něj je v Česku asi 1,5 milionu rodinných domů a 221 tisíc bytových budov, ve kterých je téměř 2,5 milionu bytů. V roce 2011 české domácnosti spotřebovaly 252 PJ (petajoulů) energie ročně, z toho na vytápění 172 PJ. Pokud by se domy zrekonstruovaly, snížila by se spotřeba energie o 45 procent. Pokud by měly budovy pasivní standard, ušetřilo by se dokonce 80 procent roční spotřeby. V Česku je zatím zrekonstruováno jen 25 procent rodinných domů a 40 procent bytových domů. Aliance si uvědomuje, že výpočty jsou reálně nedosažitelné. Šance pro budovy proto vytvořila 5 možných scénářů renovací. Ten nejpomalejší, kdy politici neučiní žádná nová opatření, by vedl k renovaci 92 procent domů a budov do roku 2055.
Krize, která drtila české stavebnictví několik let, se zdá být stále více minulostí. Stát jako klíčový investor totiž opět začal výrazněji stavět. Z aktuálních údajů zveřejněných na konci září ve Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že stavební firmy letos během prvních devíti měsíců od státní správy získaly zakázky za 88 miliard korun, což je meziročně o 22,7 procenta více. V průměru necelou čtvrtinu zakázek z celkového objemu zadala v období od začátku roku Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) společně s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD).
Foto: Archiv Vlády ČR
Automobilky plánují růst výroby. TPCA Toyota Peugeot Citroën z Ovčár u Kolína letos plánuje vyrobit kolem 200.000 aut. Znamená to růst o osm procent oproti loňskému roku. Většina jejích aut směřuje do zemí západní a jižní Evropy, zhruba polovina do Velké Británie a Nizozemí. Nová miniauta jsou podle firmy složitější a přinášejí nové technologie do výroby. Nošovická automobilka Hyudai chce letos stejně jako v loňském roce vyrobit kolem 300.000 aut, což je kapacita nošovického závodu. Firma vozy exportuje zejména do Německa, Velké Británie nebo Ruska. ČR je v odbytu vozů značky na desátém místě. Automobilka Škoda Auto chce do roku 2018 zdvojnásobit produkci oproti číslům z roku 2010. Má se dostat až na 1,5 milionů vozů ročně.
Automobilka Tatra uvádí na trh nákladní vozidla modelové řady Tatra Phoenix s motory nejpřísnější emisní specifikace Euro 6. Od roku 2011 vyrobila kopřivnická automobilka téměř 500 těžkých nákladních vozidel řady Tatra Phoenix. Společnost Tatra Trucks vlastní čeští podnikatelé Jaroslav Strnad a René Matera. Automobilku loni získali v dražbě, kam se dostala kvůli dluhům. Tatra loni vytvořila tržby za 2,6 miliardy korun, vyrobila 763 kompletních vozidel, což bylo nejvíce od roku 2008.
Finanční správa umožní od příštího roku u elektronického daňového přiznání okamžité uhrazení daně online přes platební bránu. Na konferenci k platebním kartám to sdělila náměstkyně ministra financí Simona Hornochová. Zároveň uvedla, že na zhruba pěti finančních úřadech bude možné v rámci pilotního provozu od příštího roku zaplatit daň platební kartou. "Budeme tak testovat schopnost toho systému, zda platí, že 30 procent lidí chce zaplatit daň kartou," uvedla náměstkyně.
