Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje vládě, aby schválila poskytnutí státní podpory těžební společnosti OKD na náklady související s útlumem Dolu Paskov na Frýdecko-Místecku. Podmínkou je, že OKD bude na své náklady provozovat ztrátovou těžbu v dole do konce roku 2016 a že podporu schválí Evropská komise. Následné náklady na útlum a odstupné by nesl stát, činily by 1,1 miliardy korun. Řekl to šéf resortu Jan Mládek (ČSSD), který má podporu premiéra.
Foto: Podzemnik, CC BY-SA 3.0 Unported
Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje vládě, aby schválila poskytnutí státní podpory těžební společnosti OKD na náklady související s útlumem Dolu Paskov na Frýdecko-Místecku. Podmínkou je, že OKD bude na své náklady provozovat ztrátovou těžbu v dole do konce roku 2016 a že podporu schválí Evropská komise. Následné náklady na útlum a odstupné by nesl stát, činily by 1,1 miliardy korun. Řekl to šéf resortu Jan Mládek (ČSSD), který má podporu premiéra. S návrhem naopak nesouhlasí ministerstvo financí. Společnost OKD, která čelí velkým ekonomickým potížím, loni v září oznámila, že Důl Paskov zavře. Zástupci firmy tehdy sdělili, že ponese-li náklady útlumu jen OKD, zavře důl k 31. prosinci 2014. Předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík řekl, že rozhodnutí ministerstva dává zaměstnancům naději na dva roky, že se situace zvrátí. V Dole Paskov pracuje 2500 lidí. Podíl nezaměstnaných v kraji v únoru činil 10,9 procenta.
Foto: ČTK
Internetová firma Amazon už se stavbou svého distribučního centra v Brně nepočítá a zvažuje jiné alternativy ve střední Evropě. Jednání o investici, která měla přinést více než 1500 pracovních míst, trvala několik měsíců a opakovaně ztroskotala na nesouhlasu brněnských zastupitelů. Ti se třikrát postavili proti. Amazon se tak chystá v Česku vybudovat jen velké distribuční skladiště u středočeské Dobrovíze. Otevřít ho chce do konce léta 2015. Zástupci české vlády včetně premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) vyjádřili nad vývojem kolem brněnského projektu zklamání. Představitelé Brna nejprve na prohlášení Amazonu nereagovali, později řekli, že je překvapilo. Neměli prý signály, že Američané couvnou. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) řekl, že Brno sice promarnilo svou šanci, věří ale, že Amazon přece jen své další centrum v České republice vybuduje. Analytici se stejně jako někteří členové vlády obávají, že krach jednání s Amazonem může poškodit Českou republiku.
Česká firma OHL ŽS bude modernizovat za půl miliardy korun slovinskou železnici. Podepsala kontrakt na modernizaci přibližně dvacetikilometrového úseku železnice. Jak řekl předseda představenstva firmy Michal Štefl, blízko podobnému kontraktu je i v Srbsku. Štefl byl spolu s dalšími byznysmeny na Balkáně s delegací prezidenta Miloše Zemana. Zakázka je podle šéfa české společnosti financována z fondů Evropské unie. Přinese zisk i subdodavatelům, například firmě AŽD Praha nebo Třineckým železárnám. OHL ŽS má v Lublani filiálku a jde už o pátou zakázku, kterou ve Slovinsku realizuje.
Foto: Harold, Wikimedia CC BY-SA 3.0
Úspěšný byl i výrobce autobusů Iveco. Dodal slovenskému dopravci Slovak Lines 40 nových autobusů pro příměstskou dopravu. Předání vozidel bylo součástí tříletého kontraktu na zhruba 130 autobusů v hodnotě 23 milionů eur (631 milionů korun), které továrna ve Vysokém Mýtě vyrobí. Autobusy jsou vybaveny klimatizací, jsou přizpůsobeny na přepravu zdravotně postižených a cestující budou moci využívat bezplatné připojení k internetu. Česká továrna je jedním ze dvou závodů společnosti Iveco Bus, která zaměstnává více než 5000 lidí. Iveco Czech Republic loni vyrobil 3165 autobusů, což je nejvíce vozidel v novodobé historii firmy, tedy za více než 25 let.
Rozšíření EU o deset zemí střední a východní Evropy před deseti lety 1. května bylo největším v dějinách evropské integrace. Do unie tehdy vstupovaly země, jejichž ekonomická úroveň vyjádřená hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele dosahovala zhruba 45 procent průměru tehdejší patnáctky. Dnes jsou v tomto ukazateli na 82 procentech unijního průměru. Ekonomická úroveň ČR měřená HDP na obyvatele se za deset let zvedla z asi 60 procent průměru unie na 79 procent v roce 2012. ČR nicméně zůstává mezi pouhými čtyřmi zeměmi (s Maďarskem, Polskem a Litvou) z deseti vstupujících v roce 2004, kteří zatím nepřijaly euro.
Pavel Sobíšek, foto: Archiv Pavla Sobíška
Deficit veřejných financí loni výrazně klesl na 1,44 pct. HDP. Předloni bylo toto číslo 4,2 procenta. Česko tak loni poprvé od roku 2008 splnilo kritérium deficitu veřejných financí pro přijetí eura. Analytik Unicredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že revidovaná data přisoudila vládě ještě nižší schodek státního rozpočtu než loňských zhruba 80 miliard korun a hlavně přebytek hospodaření regionálních a místních samospráv ve výši 18 miliard korun. Radost z takového výsledku ale podle Sobíška kazí skutečnost, že byl pokles vládního deficitu "nechtěným dítětem". "Ke snížení výdajů došlo převážně u investic do infrastruktury kvůli nepřipravenosti projektů v důsledku zpřísnění pravidel a extrémní opatrnosti úředníků po několika korupčních kauzách. Výsledkem byla fiskální restrikce, která nepochybně prohloubila recesi v české ekonomice," uvedl Sobíšek.
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) chce do státního rozpočtu přivést peníze i z dalších státních firem. Kromě společností ČEZ a Lesy ČR, o nichž se hovořilo již v minulosti, by mohlo jít například také o firmy Čepro, Mero, Českou poštu nebo Státní ústav pro kontrolu léčiv (SUKL). Doposud se tomu nikdo nevěnoval a nikoho to nezajímalo, jak ty peníze pracují, řekl ministr. Z dobrých podniků, které mají peníze, je podle něj možné vzít si dividendu. Ke každému je ale podle Babiše potřeba přistoupit různě po analýze, jaké má investiční záměry a podobně.
Foto: Eva Odstrčilová
Energetická společnost ČEZ zvažuje prodej části větrného parku v Rumunsku. Do parku o výkonu 600 MW firma investovala více než jednu miliardu eur. V Evropě jde o největší takové zařízení, které stojí na pevnině, nikoli na moři. Výroba elektřiny v parku se podílí deseti procenty na celkové rumunské výrobě z obnovitelných zdrojů. Zahraniční investoři vyjádřili znepokojení nad nedávnými škrty v pobídkách pro obnovitelné energie v Rumunsku. Některé firmy se zahraničními vlastníky přitom kvůli státní podpoře energie z obnovitelných zdrojů v Rumunsku investovaly miliardy eur.
Foto: Andrea Fajkusová
Francouzský výrobce alkoholických nápojů Pernod Ricard hledá kupce pro svoji českou likérku Jan Becher - Karlovarská Becherovka (JBKB). Hodnota kontraktu by mohla být až 200 milionů USD (téměř čtyři miliardy Kč), uvedla agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Společnosti Pernod Ricard poškodilo její silné napojení na Čínu, kde zásah vlády proti okázalému utrácení čínských státních úředníků výrazně snížil poptávku po koňaku. Slabý je však i výkon v Evropě. Becherovka skončila se ziskem před zdaněním 171 milionů korun. Proti předchozímu roku však byl pokles o 80 milionů. Nižší zisk byl důsledkem hlavně prohibice vyvolané v Česku v září 2012 sérií otrav; omezení prodeje alkoholu přišlo firmu zhruba na 100 milionů korun.
Otrokovický výrobce cvičných, akrobatických a víceúčelových letadel Zlin Aircraft otevřel novou montážní halu. Firmě umožní vyrábět 40 až 50 letadel ročně, dosud jich zvládala ve starých prostorách maximálně 12, řekl ředitel Miloslav Tutter. Společnosti výrazně přibývá zakázek, pro letošek uzavřela kontrakty na výrobu 20 letadel. Patnáct z nich půjde do Jižní Ameriky, zbytek do evropských zemí. Uchází se také o velkou zakázku pro Turecko, šlo by o výrobu 56 letadel. Výsledky tendru by měly být známy v půlce dubna. O letadla se podle Tuttera zajímali také Finové, vedení firmy pojede jednat i do Kazachstánu. Zlin Aircraft je ryze česká společnost fungující od roku 2009 a navazující na tradici Jana Antonína Bati, který založil společnost vyrábějící letadla stejnojmenné značky v roce 1934.
Foto: Jan Rosenauer
Vláda schválila návrh na zachování daňového zvýhodnění nafty pro zemědělce. Podle premiéra Bohuslava Sobotky většina států EU daňové zvýhodnění uplatňuje, a čeští zemědělci by tak byli znevýhodněni. Vláda Petra Nečase v roce 2012 v rámci úsporných opatření nejprve schválila úplné zrušení zelené nafty. Zemědělci následně na protest na řadě míst země zpomalovali protestními jízdami strojů dopravu na silnicích. Nečasův kabinet následně své rozhodnutí zmírnil, ukončení daňového zvýhodnění o rok odsunul a pro rok 2013 pouze snížil vratku z původních 60 na 40 procent. Ke konci loňského roku byla zelená nafta zrušena úplně. Vláda premiéra Bohuslava Sobotky se k zachování daňové úlevy pro zemědělce zavázala v koaliční smlouvě.
