Středoškoláci mají soužití s Romy za "největší problém dneška"

Čeští středoškoláci považují soužití s Romy za "největší problém dneška". Podle posledního výzkumu Jeden svět na školách to uvádí 55 procent středoškoláků. Hlavní příčiny problematického soužití s romskou menšinou vidí studenti především v neochotě Romů pracovat, projevech rasismu ze strany romské menšiny a neochotě Romů se vzdělávat. Polovina z nich přitom čerpá informace o Romech z médií, polovina od rodiny nebo kamarádů. A co na sami Romové?

Ilustrační foto

Čeští středoškoláci vnímají Romy jako problematickou menšinu, se kterou je velmi komplikované soužití. Takhle vymezený postoj mladé nastupující generace může být velmi překvapivý. Podle sociologa Daniela Prokopa je na tom překvapivého něco úplně jiného.

„Kdybychom od těch mladých lidí čekali, že se budou nějak názorově hodně vymezovat oproti populaci svých rodičů a prarodičů. Ale to se neděje a oni svými postoji kopírují dominantní hodnoty ve společnosti."

Sdílejí tedy přesvědčení o tom, že Romové nechtějí pracovat, nechtějí se vzdělávat a projevují se rasisticky vůči majoritní společnosti. Ve světle takových postojů působí Michal Miko a Martina Horváthová velmi nenormálně. Oba dva pracují a studují vysokou školu. Jak říkají, jako většina Romů v jejich okolí. Podle Martiny byla podpora rodiny naprosto klíčová:

"Já mám rodiče, kterým oběma na vzdělání strašně záleží. Oni nás, všechny čtyři sourozence, už od ranných let vedli ke vzdělávání. Znám ale také řadu lidí, kteří z různých důvodů to zázemí neměli, protože rodina byla sociálně slabá, nebo ti rodiče jenom prostě nemají informace a znalosti takové, aby dokázali dítě podpořit."

Romské děti, jejichž rodiče sami nemají dostatečné vzdělání a potřebné informace, pak často končí ve speciálních školách, ze kterých je cesta na střední školu hodně komplikovaná.

Michal Miko

"Třeba na školách s maturitou je okolo jednoho procenta romských studentů, a na gymnáziích jsou to dva až tři lidí z tisíce," naznačuje sociolog Daniel Prokop to, co vnímá Michal Miko jako důvod, proč výzkum mezi českými středoškoláky dopadl tak, jak dopadl:

"Oni nevidí jako spolužáky Romy, nevidí ty lidi pracovat na místech, jako dejme tomu prodavačka v obchodě nebo policista či něco takového. To ti lidé nevidí. Oni je vidí jenom v těch negativních zprávách v médiích."

Za poslední dva roky ale vzrostl v online médiích počet článků, které se zabývají takzvanou romskou kriminalitou. Jak vyplývá z výzkumu Jednoho světa na školách, oproti uplynulým létům má na postoje mladých lidí zásadní vliv právě internet. Jak dodává Daniel Prokop, je tu jasná souvislost:

"Mladí lidé, kteří mají internet jako hlavní informační zdroj, častěji vnímají soužití s Romy jako hlavní nebo nejzávažnější problém České republiky. Častěji vidí jako důvody toho problému neochotu pracovat a romský rasismus."

A problémy, jako je třeba nezaměstnanost lidí žijících ve vyloučených lokalitách vnímají hodně jednostranně.

Michal Miko měl možnost přesvědčit se jako sociální pracovních na vlastní oči, jaké to je například žádat o práci s adresou v ghettu:

"Zaměstnavatelé koukají na to, odkud ten člověk pochází, kde bydlí. Řeknou si: Jo, ten je z ghetta, ten nám do práce chodit nebude. Nebo si zaměstnavatel řekne: On se mi přihlásí na nemocenskou a už do práce chodit nebude. To já tady nepotřebuji. Ale nikdo tu šanci těm lidem nedá, aby mohli pracovat!"

A šance jim podle výzkumu nedávají ani čeští středoškoláci. Současná mladá generace je navrch hodně individualistická. Problémy Romů vnímá spíš jako pochybení jednotlivce než systémový problém. Podle sociologa Daniela Prokopa jí pak pojmy, jako je společenská solidarita nebo angažovanost, nic neříkají:

"Ale všech těch výzkumech, i v tomto, je deset procent těch studentů, kteří se tomu průměru vymykají. A když je deset procent aktivních a snaží se to změnit, tak mohou tu společnost změnit docela dobře."

Martina Horváthová

A o změnu se snaží i Michal Miko a Martina Horváthová jako členové nezávislé iniciativy Romský krizový štáb, jehož cílem je zlepšit soužití mezi Romy a majoritou. Pro české středoškoláky pak mají jeden vzkaz:

"Mladí lidé by měli být otevření a vytvářet si svůj vlastní názor, a to nejen na Romy, ale na cokoliv,"říká Martina Horváthová a Michal Miko dodává:

"Nejlepší cesta v životě není někoho nenávidět. Když se budou všichni nenávidět, kam dojdeme?"