Lidice si připomněly 70 let od vypálení a vyvraždění obyvatel

Pietní akt v neděli v Lidicích na Kladensku připomněl zničení této obce nacisty za druhé světové války. Stalo se tak přesně před 70 lety. Své vyjádření ke světově známému masakru obyvatel Lidic zaslal i německý prezident Joachim Gauck. Ten uvedl, že Německo si je vědomo historické odpovědnosti za události v Lidicích a Ležákách. Ležáky přitom stihl podobný osud jako Lidice, jen o několik dní později - 24. června roku 1942.

Pietní akt v Lidicích na Kladensku, foto: ČTK

Svět se o událostech v obou obcích dozvěděl ještě během války. Lidice nacisté vypálili a srovnali se zemí 10. června 1942. Důvodem bylo domnělé spojení jednoho z obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V obci bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře a většinu dětí zavraždili nacisté plynem. Jen některé z nich vybrali na poněmčení. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Premiér Petr Nečas na vzpomínkovém setkání řekl, že událost byla zlomem v boji proti nacismu. Podle něj tehdy otevřela mezinárodnímu společenství oči, a to dlouho před tím, než se dozvědělo o nacistických vyhlazovacích táborech. V neděli řekl i následující věty:

"Je to především symbol utrpení nevinných obětí za druhé světové války, symbol vyvraždění nevinných můžu, žen a dětí. Na druhé straně je to oběť, která přinesla svůj velký smysl. Dala najevo světu i to, že je tady pořád Československo a český národ, který se nenechá zlomit a bude bojovat proti nacismu."

Joachim Gauck

Německo sdílí bolest nad oběťmi a je si vědomo historické odpovědnosti. To prezidentu Václavu Klausovi napsal jeho německý protějšek Joachim Gauck. Vyjádřil také obdiv nad odvahou československých výsadkářů, kteří vykonali atentát na Reinharda Heydricha. Svět potřebuje takové příklady, napsal německý prezident. Jeho slova zapůsobila i na ředitele lidického památníku Milouše Červencla.

"Jsem rád, že jsem se toho dožil. Jsem za to vděčný zejména kvůli lidickým a ležáckým obětem i přeživším. Takový obsah a rozsah omluvy nemohl nikdo očekávat, protože se tady pojmenovávají všechny příčiny a následky toho, co se stalo. Mluví se o tom, že tu byl opravdu německý nacismus, tomu se vždycky vyhýbali. Pan Joachim Gauck vypíchl i ty hrdiny."

Lidické ženy

Analytik pražského Ústavu mezinárodních vztahů Robert Schuster se domnívá, že omluva byla s ohledem na Gauckovu minulost míněna upřímně.

"Joachim Gauck vlastně tím, že byl předtím, než se stal prezidentem dlouhá léta teologem a evangelickým farářem, tak pro něj nejsou otázky života a smrti nějaké prázdné fráze, lae jsou to prostě zásadní životní kategorie. Řekl bych, že to, co v dopise vyjádřil, je právě třeba vnímat tím, co Gauck předtím dělal a jak se on na tyto záležitosti dívá. Je to určitě velmi pozitivní a silný signál."

Hrůzy druhé světové války vycházející z Německa podle Gaucka zanechaly hluboké rány. "Máme však i naději, protože Němci a Češi jsou dnes partnery a přáteli ve svobodné a sjednocené Evropě," napsal také. Premiér Petr Nečas toto gesto ocenil. Dnes už jsou česko-německé vztahy podle premiéra Nečase na dobré úrovni.

Ležáky

"I to, že na tomto pietním aktu je mnoho německých delegací z různých spolků a měst, to, že dneska doslova bují vztahy nejenom mezi lidmi, ale i mezi obcemi, kraji a podobně, tak to ukazuje, že česko-německé vztahy jsou ve druhém desetiletí 21. století velmi dobré. Jsem tomu velmi rád."

Podle předsedkyně poslanecké sněmovny za ODS Miroslavy Němcové, která se zúčastnila vzpomínkového aktu, bude ještě pár let trvat, než se vztahy mezi Čechy a Němci definitivně ustálí.

"Žijí pamětníci všech těch hrůz a samozřejmě pro ně je obtížné přijmout to, že nyní ty vztahy se začínají napravovat, že jsou lepší a že vedou ke spolupráci. Nikdo nemůže z jejich myslí vygumovat, že jim byly vyvražděny rodiny. Druhá skupina je těch, kteří vědí, že bez nějaké dobré spolupráce, dobrého sousedství, pochopení toho, že musíme raději spolupracovat, než válčit to dál nejde."

Podobný osud jako středočeské Lidice stihl i obci Ležáky. Nacisté zde zastřelili 33 obyvatel obce za přechovávání českých parašutistů. Jedenáct dětí skončilo v plynových komorách, dvě poslali nacisté na převýchovu do německých rodin.