Pacienti si budou moci za příplatek vybrat lékaře

Pacienti si už od pátku mohou za příplatek vybrat lékaře, ke kterému půjdou na operaci. Někteří odborníci však považují systém za diskriminační. Po deseti letech také končí elektronické zdravotní knížky. Projekt, který stál téměř dvě miliardy korun, se rozhodla zrušit Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Chystáte se do nemocnice? Už od pátku si pacienti v Česku mohou vybrat, zda jim plánovanou operaci provede zvolený specialista. Podle toho, o jak zkušeného specialistu půjde, se bude odvíjet i poplatek. Ten má být od pěti do patnáct tisíc korun. Na doporučení ministerstva zdravotnictví chce příplatky zavést třeba Fakultní nemocnice v Hradci Králové nebo pražský Ústav pro péči o matku a dítě, potvrdil jeho ředitel Jaroslav Feyereisl:

"Ústav pro péči o matku a dítě bude mít určitě zájem o to zavést možnost výběru za volbu lékaře, volbu porodníka a za volbu operatéra. V současné situaci potřebujeme peníze přivést do Ústavu."

Rezort zdravotnictví chce vybíráním příplatků zkvalitnit služby a odstranit úplatky mezi pacienty a lékaři. Nemocnice si vytvoří seznamy lékařů a zákroků, které budou lidem nabízet. Zatím se však do této novinky moc nehrnou. Jak se zdá, v Česku jsou lidé ochotni dát víc za lepší pokoj, dobré jídlo nebo kvalitnější materiál, než za lékaře. Novinku ale už využívají například pacienti v nemocnici v Chrudimi, a to především na chirurgii a gynekologii. Někteří odborníci ale systém, který je zatím dobrovolný, kritizují jako diskriminační. Proti je i Svaz pacientů ČR, více jeho prezident Luboš Olejár:

"Pokud někdo bude chtít mít svého lékaře na operaci, tak si ho opět koupí tak, jako si ho kupoval dneska. Nemocnice na tom moc nevydělají. My tady máme podněty od lidí, běžných občanů, kteří se na nás obracejí v poradně a píšou nám: kde bych na to vzala, abych si zaplatila 10 tisíc za operaci kyčelního kloubu?"

Podle pokynů ministerstva však musí nemocnice zajistit, aby dobrý operatér neoperoval jen ty, kteří si zaplatili.

Zdravotnictví čeká i další změna. Po deseti letech končí projekt elektronické zdravotní knížky společnosti IZIP. Ta měla poskytnout přehled o vyšetřeních, jejich výsledcích i léčbě a lékař tak měl rychleji a kvalitněji rozhodnout o diagnóze. Měla otevřít přístup k informacím, které by jinak byly uloženy v různých ordinacích. Tady však nastupuje ono pověstné ale....Projekt IZIP mohl být dobrou myšlenkou, ale byl nesprávně řízen, uvedla Platforma zdravotních pojištěnců. Její právník Ondřej Dostál dodal, že projekt, do kterého Všeobecná zdravotní pojišťovna investovala kolem dvou miliard korun, neměl šanci na úspěch od samého počátku:

"Nerozumím tomu, jak bez řádného podrobného výběrového řízení vůbec takto velká částka mohla být vypuštěna z veřejných fondů. Kdyby se podobné peníze investovaly do dobře plánované elektronizace, zahrnující povinnost zaznamenávat elektronické recepty, tak už jsme dávno mohli být tam, kde jsou vyspělé státy a mít zdravotnictví přehlednější a transparentnější."

Podle Platformy zdravotních pojištěnců není lidem známo, jaké firmy se na projektu podílely a k čemu se jim Všeobecná zdravotní pojišťovna a společnost IZIP zavázaly. Vyloučena tak není ani arbitráž. O osudu projektu elektronických zdravotních knížek bylo prakticky rozhodnuto už v listopadu. Jak uvedl poslanec ODS a předseda správní rady pojišťovny Marek Šnajdr, rada pojišťovny čekala jen na to, zda ministerstvo nezmění dobrovolné užívání elektronických zdravotních knížek na povinné.

"Nevidíme v této chvíli žádnou iniciativu v oblasti legislativy, která by projekt podobného typu změnila z podmínky dobrovolné do podmínky povinné. Jsme přesvědčeni, že kdyby každý účastník veřejného zdravotního pojištění měl povinnost v takovémto transparentním elektronickém systému se pohybovat, tak by efektivita byla diametrálně jiná, než když ta povinnost neexistuje."

Data z elektronických zdravotních knížek IZIP budou smazána na žádost pacientů. Mnozí hovoří také o tom, že by využití prostředků měla prověřit policie.