Muzeum gastronomie: nůž a vidlička nahradila prsty relativně nedávno

V Praze vzniká Muzeum gastronomie. Dozvíte se tu, kdy se přestalo jíst rukama, životní příběhy slavných kuchařů, a především vývoj kuchyně od ohniště až po tu nejmodernější.

Ladislav Provaan a Nina Provaan Smetanová

Síň slávy české gastronomie, ale také expozici o stolování a historii příborů nabízí nové Muzeum gastronomie v Jakubské ulici v Praze. Slavnostní otevření celého muzea se chystá na polovinu května. Síň slávy seznámí zájemce s historií českých kuchařských knih od prvního česky psaného rukopisu z 15. století až po autory druhé poloviny 20. století. Muzeum například získalo úplně první vydání kuchařky od buditelky a spisovatelky Magdaleny Dobromily Rettigové. Ostatně její kuchařka byla první, která se rozšířila mezi běžné obyvatelstvo, uvedla kurátorka muzea Nina Provaan Smetanová a její manžel Ladislav Provaan, kteří stáli za vznikem muzea:

"Máte tady spisy od 15. století. Ty ale nebyly popularizovány natolik, že by je měli lidé. Měli je na hradech, na zámcích, v klášterech. Byla to v podstatě otázka šlechty. Až teprve Rettigová, o které se polemizuje, zda ona sama psala, dostala tu kuchařku do měšťanských rodin a na venkov, kde se začaly kuchařky rozšiřovat. To bylo spojeno s historickou proměnou v polovině 19. století."

Síň slávy

Kdy měli lidé nůž a vidličku běžně v ruce?

"První byl nůž, byla to zbraň i kulinářský nástroj, pak nastoupila lžíce. Nůž a vidličku dohromady až teprve v polovině 19. století, kdy se to stalo běžným zvykem."

Vidličku sem přivezli účastníci křižáckých výprav z Východu. Evropa byla, co se týče kultury stolování, daleko za Asií, dodal Jaromír Sadílek z Asociace kuchařů a cukrářů, která nad muzeem převzala záštitu:

Kuchařská vyznamenání

"V současné době je mnoho mladých kuchařů, kteří mají úspěchy na mezinárodním poli. A trošku nám scházel pohled do minulosti. Mě se to tady jeví jako ucelená historie."

Kromě nejstarší česky psané kuchařky se lidé v muzeu budou moci seznámit i s proslulými českými a světovými kuchaři, cukráři či hoteliéry. Jejich historie je zastoupena například Karlem Julišem a Karlem Šroubkem, který mimo jiné v Praze založil první gastronomické muzeum u nás. V sále velkých kuchařů a filosofů gastronomie jsou i zakladatelé oboru. Například Guillaume Tirel zvaný Taillevent, který vařil a psal ve Francii 14. století. Muzeum se bude o středověkou kuchyni také pokoušet. Své umění tu předvede Luboš Teprt.

Galerie francouzských kuchařů

"Vařím a experimentuji se středověkou kuchyní na hradě Červený Újezd, který byl postaven před deseti lety, ale je tam asi 4000 exponátů. Je tam řada dobových instrumentů a forem, co se dá v kuchyních, které jsou tam asi čtyři, používat. Zkoušíme to. Je to spíše cesta badatelská, ale všichni návštěvníci hradu, kteří tam přijedou, tak mají možnost něco z mé produkce ochutnat a potom se se mnou o tom chviličku pobavit."

Expozice ukáže také úpravu pokrmů - od pravěkého ohniště a vaření bez nádob, přes dýmnou a krbovou kuchyň až po mikrovlnou troubu a konvektory. Navíc tu je špičková kuchyň se všemi moderními 'vychytávkami', která nás vrátí do dnešní doby, kdy stačí zmáčknout knoflík, ale tradiční technologie a gastronomické umění je tu stále. A jak dodal Ladislav Provaan, bude se tu nejen vařit.

"Tento měšťanský dům, jehož historie jde až do 14. století, tak ten s dvorečkem vytváří krásné komorní prostředí, kde bychom rádi dělali poloprofesionální, vzdělávací programy a nejrůznější formy aktivit, na které se teprve chystáme."

V rekonstruované hospodě a baru z konce 19. století se v budoucnu návštěvníci seznámí s historií piva a destilátů, v kupeckém krámě s dobovými potravinami.