Energetika musí podle ministerstva průmyslu více spoléhat na domácí zdroje

Energetický regulační úřad na konci listopadu vyhlásil, že cena elektřiny pro domácnosti i malé podniky stoupne. Vinu na tom podle úřadu nese podpora fotovoltaických elektráren i dalších obnovitelných zdrojů. Svůj vliv má ale i cena elektřiny na volném trhu. Ta stoupla na podzim asi o desetinu. Česká republika se proto snaží udržovat a vytvářet dostupnou a levnou energii jak pro domácnosti, tak i pro podniky.

V Česku v současnosti fungují dvě jaderné elektrárny a deset uhelných elektráren, které vyrábějí jak elektřinu, tak teplo. Mimo to existují obnovitelné zdroje - to znamená energie z větru, vody nebo ze slunce. Dalším slibným zdrojem je spalování biomasy a samozřejmě plyn. Řadu surovin Česká republika dováží, což se týká plynu a také jaderného paliva. České uhlí dochází, což také nepřispívá k české soběstačnosti. Konstatovala to před několika lety i takzvaná Pačesova komise, která jako náhradu doporučila jadernou energii. Česká energetika má podle ředitele odboru surovinové a energetické bezpečnosti na Ministerstvu průmyslu a obchodu Pavla Kaviny tyto silné stránky:

"Česká elektroenergetika je dosud postavena převážně na využívání domácích zdrojů. To je naše velká komparativní výhoda. Určitě do těch silných stránek patří, že máme vlastní - i když časově omezené - zásoby hnědého a černého uhlí. Máme vlastní velmi solidní zásoby uranové rudy. Určitě za silnou stránku lze považovat, že v českém mixu je silný podíl jaderné energetiky, která je efektivní, bezemisní a není závislá na výkyvech počasí. Máme diverzifikované přepravní cesty ropy - ropovod Družba a IKL. Stát má kontrolu nad přepravou ropy. Máme tak jako ostatní členské země Evropské unie nouzové zásoby ropy a ropných produktů. Máme solidní kapacitu podzemních zásobníků plynu."

Plyn je přitom jedním z hlavních konkurentů uhlí, které se podílí na výrobě tepla. V novém návrhu aktualizované Státní energetické koncepce má ale plyn jen malou váhu - počítá se s 18 procenty v energetickém mixu. Podle plynárenských společností by to mělo být víc. Stát ale chce, aby vlastník plynové sítě investoval do jejího rozvoje, s tím ale firma nesouhlasí. V nejbližším období bude také spotřebu - podle ministerstva - tlumit nepříznivý vývoj ekonomiky. Za tři čtvrtletí letošního roku klesla v Česku jeho spotřeba o devět procent, a to především kvůli menšímu odběru v průmyslovém sektoru. O přepravě plynu jako o jedné z nevýhod českého energetického systému mluví Pavel Kavina:

"Stát nemá kontrolu nad přepravou plynu, což je téma, které je v těchto dnech a týdnech aktuální. Je v zájmu státu, aby aktivně vstoupil do jednání o případné změně vlastníka sítě plynovodů. Naší nevýhodou je také objektivně daný - díky geologicko-geografickým a klimatickým podmínkám - nevelký potenciál pro rozvoj obnovitelných zdrojů, zejména této generace, před vyřešením možnosti skladovat energii. Nevýhodou České republiky i celého kontinentu je masivní vývoz železného šrotu, šrotu z neželezných kovů do strategičtěji uvažujících regionů. Tím de facto pod cenou vyvážíme energetické úspory."

O energetické bezpečnosti se v poslední době diskutuje v souvislosti s aktualizovanou Státní energetickou koncepcí. Ta určuje, jaké zdroje energie budou pro Česko prioritní - zda bude následovat příklad Německa a dá šanci jenom obnovitelným zdrojům, nebo se bude spoléhat na jádro. Aktualizace původních šest variant zúžila na dva možné scénáře. Jeden z nich počítá s rozsáhlým využitím obnovitelných zdrojů, druhý klade důraz na jadernou energetiku. Koncepce bude ještě dále projednávána. Rada vlády pro energetickou a surovinovou strategii také radí použít maximum domácích zdrojů. V energetické koncepci bude také závazek vlády, že do roku 2015 nebudou prolomeny územní limity pro těžbu uhlí. Pokud by toto splnila, tak prolomení limitů později už by nemělo smysl. To Radiu Praha vysvětlil Mirek Topolánek z Teplárenského sdružení.

"Pokud má dojít k prolomení limitů, musí to být příští rok, jinak to nikoho nebude zajímat. Ten výpadek v uhlí bude znamenat, že teplárny, které budou mít postaveny svoji výrobu na uhlí, budou muset substituovat palivo. Případný pozdější náběh je už přestane zajímat. Druhý důvod je, že samotné těžební, technologické a ekonomické podmínky znamenají, že pokud se bude dotěžovat ten pilíř, tak jakýkoli náběh nové těžby bude znamenat novou skrývku. To budou pouze náklady, nikoli výnosy."

Jinými slovy, bylo by příliš nákladné odtěžovat horninu nad uhlím s nejistou návratností. Pokud by se stroje zastavily před limity, jejich opětovné spuštění je velmi nákladné. Lokality jsou ale lákavé, protože za limity u Litvínova je tolik uhlí, kolik by stačilo spotřebě Česka a k vývozu na zhruba 17 let. Odpůrci těžby vnímají prolomení limitů jako precedens, který povede ke zboření dalších měst. Zastánci těžby naopak argumentují tím, že udržení těžby pomůže zaměstnanosti v regionu a zajistí Česku relativně levné teplo. Dlouholetý spor zatím vyřešen nebyl. Ekologické organizace naproti tomu připomínají, že hudbou budoucnosti jsou úspor energie. Dá se očekávat, že po jejich zdražení budou domácnosti šetřit. Pokračuje Martin Sedlák, energetický expert ekologického Hnutí Duha.

Foto: Evropská komise

"Česká republika má velmi významný potenciál zvyšování energetické efektivity jak budov, tak i průmyslu. Můžeme to rozdělit na dvě části. První se zabývá čistě budovami. Pokud Česká republika přijme program energetické nezávislosti - de facto pokračování Zelené úsporám - tak snížíme spotřebu fosilních paliv, hnědého uhlí i zemního plynu v českých budovách. Další část je průmysl. Ten je náročnější, než ve vyspělých státech evropské patnáctky. Vylepšením jednoduchými opatřeními, jako jsou například zlepšení energetického managementu v podnicích, může ušetřit až čtvrtinu současné spotřeby."

Budoucí podobu české energetiky tedy zatím nikdo nezná. Určitá vodítka může dát nová koncepce, která preferuje jádro. Řadě odborníků i podnikatelů se to ale nelíbí, protože podíl jádra je podle nich až příliš vysoký. Nedávno to pro Radio Praha řekl i expert Jiří Gavor. Odmítl to i Mirek Topolánek.

"Nepřipadá mi úplně šťastné takovým způsobem majorizovat jádro. Přestože jsem fanatickým příznivcem výroby z jádra, tak pokládám 80 procent v energetickém mixu v podstatě za nesmysl. Ten je nepřijatelný z hlediska sousedů, z hlediska z toho vyváženého energetického mixu, o kterém mluvíme. Číslo 50 by nám slušelo daleko lépe."

Českému průmyslu může uškodit i malý zájem o technické obory. Pokračuje náměstek MPO Pavel Kavina.

"Nedostatek mladých techniků a technických expertů, kteří budou postupně nahrazovat experty, kterým se blíží důchodový věk je velmi slabým místem těžebního sektoru a energetiky v České republice. Za výzvy považuji předzásobení se jaderným palivem a také možnost surovinové diplomacie v českých podmínkách. To znamená zejména podílet se na průzkumu, těžbě a zpracování surovin ve třetích zemích."

Jedním z nápadů ministerstva na vyřešení energetické soběstačnosti Česka je i otevření nového ložiska uranu. Zdroje uranu jsou důležité zejména tehdy, pokud se Česko přikloní k podpoře jádra. Ekologové otevření nového naleziště ale odmítají.