Obří vědecká centra pomohou v lékařství, energetice nebo předpovídání povodní
V České republice začne fungovat v příštích letech pět vědeckých center. Vzniknou přitom především za evropské peníze, za celkem 19 miliard korun. V Česku bude například velmi výkonný laser s názvem ELI nebo centrum BIOCEV ve Vestci u Prahy, kde se budou vědci zabývat třeba lidským genomem. Více už Jan Kříž, ředitel odboru řízení operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace na ministerstvu školství.
"Česká republika má na starosti operační program výzkum a vývoj pro inovace. Je pověřená řízením tohoto programu, konkrétně ministerstvo školství. V rámci tohoto programu se realizují tyto velké projekty. Ty mají své žadatele, konkrétní příjemce dotace, ať už to jsou výzkumné ústavy nebo univerzity. Hlavní odpovědnost samozřejmě mají tito příjemci dotací. Chceme za to vidět, že ty vědeckovýzkumné "paláce" budou postaveny a hlavně, že budou zavedeny výzkumné programy a že projekty budou fungovat a přinášet přidanou hodnotu v podobě nových vynálezů, které České republice ve svém důsledku pomohou ve vyšší konkurenceschopnosti."
Jak obtížné je získat peníze na takovéto vědecké projekty?
"Za našimi příjemci je strašně dlouhá cesta přípravy těchto projektů. To, že se dotace schválily v roce 2011 za všechny projekty, tak to je jenom ten vrchol. Přípravy probíhaly několik let dozadu a je za tím hodně práce. Česká republika může být hrdá na to, že se podařilo tyto velké projekty na evropské úrovni schválit. Není tady jiný příklad státu z Evropské unie, který by v takovémto velkém formátu měl takto velká výzkumná centra."
Vidíte jako hlavní účel těchto center spíše to, že se budou věnovat čistě výzkumu, nebo v tom spatřujete také propagaci české vědy do zahraničí?"Myslím si, že obojí. Z těch center by měly padat výstupy, které pomohou české ekonomice a které nám pomohou v konkurenceschopnosti, to za prvé. Za druhé - ta centra musí být prestižní a musí se ukazovat v tom světle, aby přišli další a další vědci a aby ta centra byla vůbec udržitelná."
Na některých vědeckých centrech se podílí i Akademie věd České republiky. Pokračuje její předseda Jiří Drahoš.
"Pokud jde o projekt toho obřího laseru, tedy projekt ELI, ten je celý v gesci Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. Tam je vybudovaná celá struktura, samozřejmě ve spolupráci s Evropskou unií, ve spolupráci s partnery z Rumunska a Maďarska, protože tam by měla vzniknout další dvě vědecká centra s poněkud odlišným zaměřením, než to pražské nebo břežanské. Fyzikální ústav je vlastně ten, který je zodpovědný za přípravu toho projektu."