Záhadolog Vašíček tvrdí, že odhalil tajemství Voynichova rukopisu

voynichuv_rukopis1.jpg

Už po staletí je Voynichův rukopis středem zájmu vědců i kryptologů. Dílo je napsané v neznámém jazyce a neznámým písmem. Dosud se nikomu nepodařilo určit jeho autora.

Tajemné písmo rukopisu
Se zásadním převratem teď přichází ostravský záhadolog a spisovatel Arnošt Vašíček. Je přesvědčen o tom, že tvůrcem je středověký lékárník Angelo z Florencie. Právě vydal knihu Nedobytná šifra.

"Voynichův rukopis je jedna z největších světových záhad. Je to rukopis, který vznikl na počátku 15. století a původně se nacházel v Praze. Je to kniha, která vědce vzrušuje především proto, že je napsána neznámým písmem. Nevíme, zda je to šifra nebo úplně neznámý jazyk. Text odolává ať už amatérským luštitelům, ale především i velmi slavným kryptologům, řekl bych dokonce kryptologickým esům. Dokonce na ten text nestačily ani moderní počítače."

Rukopis je pojmenovaný po Wilfridovi Michaelu Voynichovi, americkém obchodníkovi polsko-litevského původu. Získal ho v Itálii v roce 1912 a nyní je ve vlastnictví americké Yaleovy univerzity. Prvním doloženým vlastníkem byl na počátku 17. století v Praze žijící alchymista Jiří Bareš. Rukopis obsahuje stovky zvláštních ilustrací - třeba rostlin, které nedovede určit ani botanik.

"My nevíme, jestli si je autor vymyslel nebo je viděl v nějaké jiné realitě. Pak jsou tam vyobrazení, která nám vyrážejí dech. Rozpoznáváme tam nahé ženy. Pohybují se v nějakém potrubí, propadávají z jedné nádrže do druhé. Jsou v blízkosti nějakého zařízení, které připomíná sprchové kouty, jindy jsou zase u zařízení, ze kterého vychází nějaké záření nebo vzduch. Jsou tam i kosmické diagramy a velmi originální vyobrazení jednotlivých znamení zvěrokruhu."

O tom, kdo je autorem rukopisu existovalo mnoho teorií, čtyři z nich se považovaly za hlavní.

"Jednak se říkalo, že to byl středověký filosof Roger Bacon, který žil ve 13. století, dokonce se tradovalo, že Rudolf II., který rukopis koupil, tak byl přesvědčen, že jeho autorem je Bacon. Pak se objevily teorie, že by to mohl být někdo z alchymistů - Edward Kelly. Jedna badatelka přišla s názorem, že by se mohlo jednat o deník mladého Leonarda da Vinciho. To všechno padlo letos na jaře, protože poprvé byla provedena radiokarbonová zkouška a zjistilo se, jak je ten rukopis starý. Ten pergamen, na kterém je napsán, pochází z let 1405 až tuším 1435. Bacon už nežil a další ještě nebyli na světě."

Arnošt Vašíček předpokladá, že autorem je středověký lékárník z Florencie. Jak k závěru došel?

"Musel to být člověk, který měl úžasné znalosti botaniky, vyznal se v astronomii a astrologii. Kdo potřebuje tyto tři obory důvěrně znát? V té době to byli především lékaři a lékárníci. Například podle horoskopu se nasazovaly léky. Takže jsem si řekl, že by to mohl být lékař nebo lékárník. V tom textu jsem našel jedno vyobrazení, které tam je jako pěst na oko, ale podle mého soudu souvisí s mytologií Lucemburků. Je to postava, která se v té době objevuje. Takže jsem si řekl, že je to někdo, kdo s Lucemburky přišel do styku. Dále je tam v bizardních výjevech konkrétní architektonický detail. Je tam silueta hradu, který má věžičky na cimbuří vykrojené to tvaru písmene V. Takové se stavěly pouze v Itálii na přelomu 14. a 15. století. Čili ten autor je musel vidět. Tento objev není můj, o tom už se vědělo. Pak je tam ještě jedno vyobrazení, které se podobá jinému v takovém podivném rukopisu, který patřil Václavu IV. "

A z toho vyšlo Arnoštu Vašíčkovi jedno jméno - středověký lékárník Angelo z Florencie.

"U nás se mu taky někdy říkalo Anděl z Florencie, muž, který přišel z Itálie v polovině 14. století, pravděpodobně 1346. Stal se dvorním lékárníkem Karla IV., později i Václava IV. Založil na místě dnešní hlavní pošty zahradu, která byla tak unikátní, že se o ní říkalo, že tam rostou rostliny, květiny a stromy, které nikdo nikdy neviděl, takže pro mě ta odpověď byla jednoznačná."

Podle Arnošta Vašíčka není úplně jasné, zda jde o fantastické dílo nebo zachycení nám neznámé reality. Vědci se shodují, že podvod lze vyloučit. Na to je dílo příliš dlouhé, dokonale zpracované a vzhledem k použitému množství pergamenu a drahých barev i velmi nákladné.