Další pokus o církevní restituce

Představitelé církví v České republice byli v pondělí seznámení s návrhem církevních restitucí, který vypracovala vládní komise pro narovnání vztahu mezi státem a církvemi. Zástupci Věci veřejných po jednání naznačili, že s návrhem zcela spokojeni nejsou. Zejména pokud jde o zdroje a výši případného finančního odškodnění.

Jiří Besser

Zákon o církevních restitucích by mohl platit od 1. července roku 2012. Vládní komise pro narovnání vztahu s církvemi připravila návrh na vrácení majetku církví a náboženských společností zabaveného komunistickým režimem. Stát chce vrátit církvím pole, lesy a rybníky za 75 miliard korun. Vládní komise a zástupci církví chtějí vyřešit problém navrácení majetku církvím a náboženským společnostem oboustranně přijatelnou shodou. Další postup upřesnil ministr kultury Jiří Besser:

"Nyní je tah na straně církví. Shodli jsme se na tom, že všichni členové všech komisí budou připraveni i po dobu prázdnin. Byli bychom velice rádi, kdybychom dostali stanovisko k našemu návrhu od církví a náboženských společností do konce července."

Za majetek, který v restitucích vrácen nebude, by stát doplatil 59 miliard. Podle ministra Bessera se tato suma o 2 miliardy korun sníží, pokud stát vydá církvi i její někdejší pozemky ve vojenských újezdech:

Kateřina Klasnová

"Je to možnost vydání majetku, který se v současnosti nachází ve vojenských újezdech, o jejichž budoucnosti se v současné době rozhoduje. Dobu ale neumíme přesně určit. Bude to třeba rok nebo dva, ale chceme, aby v legislativní části tato možnost byla zmíněna. Samozřejmě pokud ministr obrany se vyjádří k tomuto návrhu kladně."

Návrh vládní komise podporují i Věci veřejné, jak potvrdila místopředsedkyně strany Kateřina Klasnová:

"Požadavek, se kterým jsme šli a který se v ničem nezměnil, byla co nejvyšší míra naturálního plnění, to znamená vrácení majetku a co nejnižší fiskální zatížení státu. Zdá se, že jsme na dobré cestě dosáhnout tohoto kompromisu. Pokud uvidíme, jak s tím budou pracovat zástupci církví a náboženských společností, a pokud se shodneme, tak samozřejmě pro to ruku zvedneme."

Nespokojenost Věci veřejných se týká výše případného finančního odškodnění, u kterého podle nich není zcela jasné, odkud peníze půjdou. "Věci veřejné odcházejí nespokojeny téměř z každého jednání. To zaprvé. Za druhé - možné finanční zdroje hledáme. Více k tomu ale neřeknu. Nyní totiž záleží na tom, co budou církve ochotny akceptovat. Já jsem ale s návrhem spokojen,"řekl ministr Besser, který je předsedou vládní komise.

Opozičním sociálním demokratům se vyjednávání vlády s církvemi nelíbí. Vyrovnání považují za klíčové téma, na jehož řešení by se měly podílet všechny politické strany. Podle stínového ministra kultury za ČSSD Vítězslava Jandáka by možná bylo na místě s restitucemi ještě počkat:

"Tohle, co se děje, jsem skeptik, že se něco podaří. Je to další zadlužení. Myslím, že když církve čekaly tak dlouho, tak by se dalo s nimi jednat, a asi s nimi jedná pan ministr nebo pan premiér. Dalo by se ale jednat i tak, že stát je v obtížné situaci, a daly by se věci řešit trošku později."

Tento názor zjevně nesdílí předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml, který je s jednáními o narovnání vztahu státu s církvemi spokojen:

Joel Ruml

"Ten návrh jsme takto přijali s vděčností, že končí období spekulací, co bude, jak bude, a že se teď může společně jednat. To znamená jak experti církevní všichni dohromady, tedy experti ze všech církví a náboženských společností, a v případě potřeby i s experty vládní komise. Takže pro nás je to posun a začíná konkrétní tvořivá práce."

Peníze za majetek, který v restitucích vrácen nebude, by stát vyplácel po dobu 30, 20 nebo 15 let, v úvahu by byla brána inflace. Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd připomněl v této souvislosti dřívější návrh vlády Mirka Topolánka:

"Návrh Topolánkovy vlády, který nakonec byl smeten ze stolu, předpokládal třetinu navrácení majetku a zbytek v podobě finanční dávky, která se ovšem měla rozložit na 60 let, takže v zásadě by pak stát asi vyplatil daleko více."