Kalendárium

Václav Lohniský jako šplhoun Hujer
0:00
/
0:00

Kalendárium představí třeba Václava Lohniského, Karla Zemana nebo knížete Jaromíra.

Začneme významnými výročími prvního listopadového týdne, která patří výrazným osobnostem české kultury. Před 100 lety se narodil režisér animovaných filmů, výtvarník a scénárista Karel Zeman, autor filmů jako Vynález zkázy, Cesta do pravěku nebo Ukradená vzducholoď. Jeho dcera Ludmila Zemanová k dílu svého otce říká:

Karel Zeman
"Já si myslím, že ty filmy, které udělal, mají co říci i dneska. Naopak dneska jsou aktuální nejen myšlenkou, ale i výtvarným projevem, který je charakteristický pro každý film. Taky zpracovával klasické příběhy Baron Prášil, Dva roky prázdnin, hodně Verneovek, Na kometě...Já aspoň můžu říct, že moje vnučka, které jsou čtyři roky, žije v Kanadě a netušili jsme, že když se bude dívat na Ukradenou vzducholoď, tak bude fascinovaná a vždycky odbíhá od té své židle a říká: ´Pojďte se podívat, pojďte se podívat, teď to přijde"´ To mě nesmírně těší a uvědomila jsem si, že pro dnešní děti, které žijí v úplně jiném prostředí, v jiné době, tak jsou ty filmy stále přitažlivé. Svědčí o tom taky, že v Japonsku, zemi, která je vlastně technicky úplně nejdál, nesmírně obdivují způsob a techniku, kterou táta v těchto filmech používal."


Václav Lohniský jako šplhoun Hujer
I další výrazná osobnost je spojena s filmem a také s divadlem. Václava Lohniského si většina Čechů pamatuje především jako úlisného šplhouna Hujera z komedie Marečku, podejte mi pero nebo jako smrťáka z pohádky Dařbuján a Pandrhola. Václav Lohniský byl ale také, a vlastně možná především, výrazným divadelním režisérem. Léta působil v někdejším Divadle S.K. Neumanna v Libni, dnešním Divadle pod Palmovkou. Režíroval také první semaforské představení Člověk z půdy. Václav Lohniský se narodil před 90 lety.


A ještě jedno slavné jméno české kultury, v listopadu slavil své narozeniny také malíř Jan Zrzavý. Přišel na svět 5. listopadu roku 1890 ve Vadíně u Havlíčkova Brodu.


Oslepený Jaromír předává knížecí stolec svému synovci Břetislavovi,  J. Mathauser
Na začátku listopadu roku 1035 se naplnil osud českého knížete Jaromíra, druhorozeného syna Boleslava Pobožného. Stejně jako celý Jaromírův život byl i jeho konec tragický. V průběhu let byl Jaromír v rámci bojů o vládu jedním svým bratrem vykastrován, druhým pak oslepen. Nakonec se vzdal knížecího stolce ve prospěch synovce, českého Achilla Břetislava a dožíval v Lysé nad Labem. Tam byl také ve svých zhruba 45 letech zavražděn.