V Kadani je nejužší ulička v Česku a podle pověstí tu je zazděná jeptiška

Krásné město Kadaň je opředeno řadou legend. Třeba o tom, jak se na radniční věž dostala soška pejska či o tom, že v katově uličce je zazděná jeptiška. Více v repríze dnešní rubriky Zdeňka Kuchyňová:

Kadaň byla královským městem a proto měla důmyslný systém hradeb i vodní příkop. Dnes mezi hradbami v tzv. parkánu čeká na návštěvníky města park se sochami od akademický malíře Herberta Kiszi. A kousek odsud domek, kde přebýval kat. Dnes plní katovna podstatně mírumilovnější funkci - najdete tu čajovnu a prodejnu koření. Do centra města se dá vstoupit unikátní katovou uličkou, připomněl můj průvodce Stanislav Marchal.

"Katovna byla vždycky mimo hradby města, protože to bylo tzv. špinavé řemeslo. Kat šel touto uličkou na náměstí, na radnici mu předali odsouzeného k smrti a on ho potom odvedl na popraviště. V České knize rekordů je uvedeno, že toto je nejužší ulička v celé republice. Měří ve své nejužší části 66 centimetrů. Je dlouhá 50 metrů. Legenda říká, že tady straší zazděná jeptiška, protože snad měla mít poměr s katem, což bylo dvojnásobně přitěžující. Nejenom že jeptiška měla milostný poměr, ale ještě ke všemu s katem."

Kadaň neměla svého kata, ale půjčovala si ho z okolních měst, nejčastěji ze Žatce. Ten poslední tu zůstal. Říká se, že když se zrušily popravy, stal se z kata lékař.

Když projdete uličkou na kadaňské náměstí, první co vás okamžitě 'udeří' do očí, je krásně zrekonstruovaná věž radnice. Měří téměř 54 metrů a je posázena výstupky, tzv. gotickými kraby. Zvláštností je socha psa, která je hned pod ochozem, upozornila Štěpánka Petrášová z kadaňského Informačního centra. Podle legendy tu před staletími radní počítali peníze. Jeden z nich si chtěl nějaké 'ulít' pro sebe a využil k tomu svého pejska.

"Strčil ho pod stůl a když peníze začali je počítat, tak ten radní vždycky vzal nějakou korunku do ruky, hodil ji pejskovi a ten si ji dal do tlamičky. Když to radní zjistili, tak mu dali na výběr. Buď dostane trest smrti oběšením a nebo bude muset po té věži, po těch krabech vylézt nahoru, dotknout se špičky a slézt dolů. Vzal si sebou na ochoz svého pejska, aby se na něj koukal, jestli se mu to povede nebo ne. Když pejsek viděl, že jeho páníček se už dotkl špičky a že se mu to určitě povede i dolů, skákal tak vysoko radostí, že nechtěně přepadl přes ochoz a zabil se. Takže pejsek nám zemřel. Říká se, že se to radnímu stejně nevyplatilo, protože steskem po tom pejskovi zemřel."

Legenda je to zajímavá, ale pravda je, že stavitel radnice se jmenoval Petr Hunt, což je v překladu 'pes' a je to jeho podpis. Radnice se opravovala v roce 2000 a socha pejska se poškodila. Proto přišla v roce 2007 na řadu i její oprava.

"Zároveň s opravou se udělal odlitek toho pejska, aby ho lidé mohli vidět i zblízka a ten odlitek je ve Františkánském klášteře, kde je muzeum a expozice o Kadani."

Pod pejskem jsou na věži hodiny. Sestrojil je Mikoláš z Kadaně, ten, který se podílel i na stavbě orloje na Staroměstském náměstí v Praze. Ve věži je i malá kaplička, kde se konaly mše jen pro zvané. Do roku 1960 býval v kapličce městský archiv. Úplně nahoře září na věži na zlaté koruně písmeno F. Původně tam však bylo L, protože v 17. století vládl král Leopold.

"Ale v 19. století do toho L a do té koruny uhodil blesk, tak se rozhodli, že to opraví. A když vše opravili, tak si řekli, proč by tam mělo být písmeno L, když vládl král Ferdinand, tak z toho udělali F."

Další zajímavou kaďaňskou stavbou je kostel Povýšení sv. Kříže. a morový sloup, který měří 23 metrů. Jak dodala Štěpánka Petrášová, v dávné minulosti byly na náměstí Kadaně tři rybníky a z těch vznikly kašny. Dnes tu zůstala jen jedna, ale do dvou let by měla na druhém konci náměstí stát další. O domech, které stojí na náměstí se říká, že kolik mají pater nad zemí, tolik je i pod zemí. Je tu však hodně spodní vody a tak jsou spodní patra sklepů zatopená a většinou se využívá jen horní. Na domech zůstala i různá znamení, která sloužila místo adresy. Například zlaté slunce nebo černý orel, kde je už 200 let lékárna. V jednom rohovém domě prodával ovoce a zeleninu Rudolf Čechura - autor známé večerníčkové postavičky Maxipsa Fíka. Pro Kadaň je to maskot města, reprezentuje ho na veletrzích a vzniká tu i Nábřeží Maxipsa Fíka.

Kadaň má i svůj hrad, který pochází z roku 1260 a postavil ho Přemysl Otakar II. Dnes není přístupný a je z něj pečovatelský dům. Ale to už jsme mimo hradeb Kadaně. Kousek od nich leží i kostel Stětí sv. Jana Křtitele, tento příběh ukazují i stropní fresky.

"Tento kostel je nejstarší budova u nás. Tomuto území se říká Špitálské předměstí, protože tu vznikl tento kostel a špitál. Byla zde i první osada, které se jmenovala Kát-án, což je v překladu 'oheň zářící' a z toho vznikl název Kadaň."

Kostelík byl v roce 1989 v tak dezolátním stavu, že se uvažovalo o jeho zbourání, ale nakonec byl zachráněn. Archeologové potvrdili, že byl vybudován v poslední čtvrtině 12. století a je tu zachované románské zdivo.