Čeští kapři letos putovali do Mexika

Třeboňsko bývá označováno jako ráj rybářů. Hodit v létě udici do vody si tady mohou po zakoupení příslušného pověření i rekreační rybáři. Jihočeští kapři letos dokonce obohatili život i v mexických vodách. Vodňanská Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity poslala Metropolitní univerzitě v Mexiku plůdek dvou plemen kapra.

Foto: Reaperman, Creative Commons 3.0

Kaprům se v Mexiku daří, i když nejsou původním druhem. Svědčí jim teplo a velké vodní plochy. Kapři sem byli z Evropy a Asie dovezeni v 70. letech, ale nejedná se o žádný geneticky čistý materiál, uvedl vedoucí genetického rybářského centra fakulty David Gela. Proč putují kapříci tak daleko?

"Na základě naší dlouhodobé spolupráce nás mexická strana požádala o pomoc při importu některých českých plemen do Mexika. Ze získaného plůdku plánují odchovat si generační ryby tak, aby je mohli za několik let reprodukovat a už tento následný plůdek vysazovat do svých vod."

Na fakultě museli počkat, až se z jiker stane plůdek. Tisíce několikadenních mariánskolázeňských šupinatých a pohořelických lysých kaprů pak čekala asi třicetihodinová cesta do Mexika. Přepravovali se v igelitových pytlích, které se dávají do polystyrenových a následně kartonových krabic. V pytlích měly rybky díky přetlaku kyslíku dostatek vzduchu, aby cestu přežily. Škola má již s přepravou jiker, plůdku i velkých ryb zkušenosti, zatím si však většinou nechala ryby dovážet. Například loni si nechali poslat jesetery z Kanady. Někdy se však stává, že cizí element způsobí v přírodě problémy. U nás je působí třeba američtí raci.

Výtěru kaprů a příprava jiker pro univerzitu v Mexiku, foto: ČTK

"Neobával bych se toho, protože v Mexiku se kapr už řadu let chová. Není to tam nový rybí druh, který by se dovezl. Rádi by posílili svou genobanku, protože v současné době mají v Mexiku kapra z Číny a z Maďarska. Jsme známi víceméně po celém světě, který se aquakulturou zabývá, takže nespolupracujeme pouze s mexickou stranou, ale i s jinými univerzitami od Japonska až po Kanadu,"

dodal vedoucí genetického rybářského centra David Gela. Čím se dále centrum zabývá?

"V našem centru se zabýváme chovem ryb a udržováním určitých genetických linií, čistých plemen kapra, lína, sumce, jesetera. Děláme reprodukci jednak pro udržení této genobanky, děláme reprodukci pro výzkumné účely a samozřejmě také pro komerční účel. Neustále spolupracujeme s českými rybářskými podniky. Žádáme od nich informace jak se naše nové linie osvědčují, jak jsou s nimi rybáři spokojeni a na základě i těchto výsledků se stále snažíme zlepšovat."