Čeští krajané v New Yorku chystají mezinárodní setkání zahraničních Čechů
Český krajanský spolek v Astorii v New Yorku chystá na podzim letošního roku mezinárodní konferenci, na kterou chce pozvat zahraniční Čechy z celého světa. Krajané si tak chtějí připomenout velké výročí svého spolku. Jde o mimořádnou akci - s výjimkou kongresů Společnosti pro vědy a umění ve Spojených státech je to vlastně po desítkách let první takové setkání Čechů žijících v zahraničí. Více uslyšíte v pravidelné krajanské rubrice. Milena Štráfeldová se na podrobnosti zeptala zástupce spolku v Astorii a redaktora jeho věstníku Pavla Vančury:
"Naše představa vznikla pod vlivem našeho velkého výročí. A to je sté výročí od položení základního kamene našeho spolkového domu v Astorii. 12. září 1910 byl položen základní kámen k výstavbě Bohemian Hall nebo česky Českého domova. To tam máme nad vstupem ještě pořád v češtině. A že se spolkový dům bude stavět, bylo rozhodnuto hlavně z toho důvodu, aby se vybudovala škola pro české děti, pro děti českých přistěhovalců. Ta budova současně měla sloužit jako klubovní prostor pro náš spolek, ale hlavní důvod byla ta škola. Náš spolek byl víceméně společenský klub, tak byl ustaven. Pak se to rozšířilo, když vzniklo Československo, taky o slovenskou školu. - Takže v r. 2010 budeme slavit sté výročí a to výročí bychom chtěli oslavit velkolepě."
Jak bude vaše krajanské setkání probíhat?
"Chceme tam mít kulturní část, ale chceme tam mít taky takovou společenskou část a část, která se bude zabývat jednak budoucností našeho spolku, protože to je jedna věc, kterou se snažíme vyřešit, ale chceme se tam taky zabývat naším vztahem, vztahem nás krajanů v Americe a v New Yorku konkrétně, k České republice. K české společnosti. Máme představu, že by nebylo na škodu se na problematiku krajanů a České republiky podívat z pohledu krajanů. Pozvali bychom tam účastníky semináře, kteří byli zde v Praze, nejen Čechy a zástupce Senátu, ale pozvali bychom tam i účastníky, kteří přijeli z krajanských spolků tady z Evropy. Z východní Evropy, z Ukrajiny, z Chorvatska, ze Srbska, z Banátu. Z druhé strany bychom tam zase rádi pozvali zástupce amerických spolků, se kterými my vlastně nemáme žádný kontakt, žádný styk. My jsme víceméně pohrouženi tam v té newyorské oblasti. Myslíme si ale, že témata, která bychom tam chtěli diskutovat, by je taky zajímala a že by tam mohlo být zajímavé srovnání, jak třeba tu spolupráci s Čechy a s českou vládou vidíme my za oceánem, v Americe, a jak to vidí spolky jinde ve světě."
Jak dlouho váš seminář potrvá?
Rádi bychom ten seminář udělali v několika dnech. V prvním dnu čekáme, že zástupci odsud nebo z jiných spolků budou chtít něco říct na úvod, sami za sebe, představit se. A v následujících dnech bychom pak měli workshopy zaměřené buď na vztah s vládou, nebo o tom, jestli je vůbec možná nějaká spolupráce přímo mezi spolky. Výměna názorů bude určitě zajímavá v tom, jaké potřeby mají krajanské spolky. Pravděpodobně krajané z chudších oblastí mají spíš ekonomické a finanční potřeby pro svou činnost, pro udržování svých škol. Krajanům ze spolků z bohatších zemí, případně ze spolků, které mají nějakou vlastní hospodářskou činnost a mají svůj vlastní příjem, spíš půjde o jiné věci."
Co tedy bude podle vás hlavní smysl setkání krajanů v New Yorku?
"My bereme jako jádro, jako centrum pozornosti krajany. Proto to také chceme dělat na naší půdě, na půdě Ameriky, protože tam vesměs, když se třeba bavíme o těch finančních zdrojích, ty mechanismy jsou vypracované, všelijaké fundraisery, sbírky. Například náš spolek, Český občanský spolek v Astorii, má vlastní hospodu a ta hospoda nám vydělává tolik, že nám vlastně kryje veškerou režii a můžeme si dovolit další rozvoj kultury. My v podstatě bychom se neobraceli na českou vládu o podporu. My ji nepotřebujeme. My potřebujeme jiné věci, které jsou vnitřní, spolkové. A vlastně důvod pro ty oslavy a důvod pro ten seminář je ten, že my hledáme smysl našeho spolku po stu letech, po sto dvaceti letech, kdy byl založen. Ten smysl se vlastně posunuje. Náš spolek byl založený z úplně jiných důvodů a potřeb, nežli máme dnes. Nám jde skutečně o tu podstatu. My třeba v našem spolku máme takzvané Čechy, což jsou potomci čtvrté, páté generace přistěhovalců z konce 19. století, kteří už vlastně vůbec neumějí česky. Možná mají ještě česky vypadající jméno, ale třeba už ani to ne. Nicméně můžou doložit, že Češi jsou, a to je vlastně podmínka členství v našem spolku. Musí být Češi nebo Slováci nebo jejich potomci. - Otázka taky je, kdo se nám tam nakonec sejde, a je možné, že nenajdeme společnou řeč s krajany třeba z Chorvatska, i když budeme všichni mluvit česky. Ale i to pro nás, pro ten spolek, pro naši budoucnost, bude poučné. Bude zajímavé vidět, jak to vlastně s krajany pokračuje v jiném kulturním prostředí, jak krajanský život pokračuje tam. Jestli tam mladí lidé pořád ještě mluví česky, anebo jestli je to podobně jako u nás, že sice chodí do české školy, ale od páté třídy už ne, občas někdo zajede na měsíc do Dobrušky a třeba se něco z češtiny naučí, ale komunikace konkrétně u nás je jenom v angličtině. Na schůzích se mluví anglicky. Takže co to znamená být Čechem nebo členem českého spolku a co ten spolek vlastně má dělat, to je jeden z hlavních důvodů."
Kolik má váš spolek dnes členů?
Mluvíte o vlastních kulturních akcích. Můžete uvést nějaký příklad z poslední doby?
"Jako příklad vám řeknu, že naši členové také chtěli po svém oslavit 20. výročí sametové revoluce. A přestože těch akcí v New Yorku a ve Washingtonu byla spousta, byly to oficiální akce, které byly organizované konzuláty nebo Českým centrem, tak členové našeho spolku přesně v duchu americké demokracie řekli: ne, my si to uspořádáme sami! Děkujeme, my se přijdeme podívat na vaše akce, ale uspořádáme si to sami. V naší zahradní restauraci si uděláme takovou připomínku eufórie, která tady byla před dvaceti lety. Každý, kdo přijde, by si měl s sebou přinést svazek klíčů. my budeme "zvonit klíčema". A sami jsme si pozvali undergroundovou skupinu Umělá hmota, co byla druhá nejvýznamnější undergroundová kapela tady. My jsme jim zaplatili letenky, zaplatili jsme jim hotel a skutečně přijeli. Celá ta akce prostě vzešla od lidí, od členů. Je spíš zajímá ta současnost, současná kultura, to, co se tady děje dnes. A když si chceme zaplatit nějakou kapelu, tak to asi nebude soubor lidových písní a tanců, ale bude to nějaká současná kapela, která je třeba i tady populární."
Bližší informace o chystaném semináři naleznetezde (formát pdf)
