Vláda chce zavést euro v roce 2017, pro Česko to znamená výrazné šetření

Fischerova vláda chce zavést euro v roce 2017, možná o rok dříve. Pro Česko to znamená výrazné šetření a snížení rozpočtového schodku o zhruba 100 miliard. Jak těchto výsledků dosáhnout, se uvádí v tzv. konvergenčním programu, který Česko pravidelně předkládá Bruselu. Zjednodušeně řečeno, jsou to opatření, jak zabránit dalšímu růstu zadlužení země a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech.

Jedním z důležitých kritérií pro přijetí eura je podíl schodku státního rozpočtu na hrubém domácím produktu. Tato hodnota by měla být tři procenta. Před krizí ji Česko plnilo - podíl dosahoval 2,1 %. Stačil rok krize a číslo se podle odhadů zvýšilo na více než 6,6 %. Tedy dvakrát více než udávají evropská pravidla. Podle ministra financí Eduarda Janoty by měl v příštích letech tento podíl klesat.

"V roce 2011 na 4,8 procenta, v roce 2012 na 4,2 a v roce 2013 na 3,5 a teprve v roce 2014 bychom splnili maastrichtské kritérium. Tam bychom dosáhli 2,9. To znamená vstup do eurozóny až v roce 2017. Bude záležet na politické vládě, která bude zvolena a bude záležet jaké nástroje tato vláda zvolí. Zda bude více akcentovat oblast daní nebo oblast úspor."

Eduard Janota, foto: ČTK

Ministr financí Janota už připravil druhý úsporný balíček. Navrhuje v něm zachování stávajících úsporných opatření. Například daň z přidané hodnoty by nadále zůstala 10 procent u potravin a léků a 20 procent u většiny ostatního zboží. Vyšší by zůstaly i spotřební daně z tabáku, alkoholu a benzinu. Novinkou je vyšší zdanění příjmů nad hranicí 1,7 milionů korun ročně. Desítky miliard by vlády mohly ušetřit na přeměně státní správy či změně výběrových řízení na státní zakázky. Právě kvůli úsporným opatřením se Janota ostře střetl s ČSSD. Rozzlobila ho slova předsedy strany Jiřího Paroubka, že chce privatizovat důchodový systém či zvyšovat sazby daně z přidané hodnoty. Janota to označil za lež.

O české finance se podrobně zajímala i mise Mezinárodního měnového fondu. A v návrhu úsporných opatření jde ještě dál než vláda. Doporučuje například sjednocení DPH na vyšší sazbě, zdanění majetku podle jeho tržní hodnoty a změnu štědrého sociálního systému. Podle náměstka ministra financí Tomáše Zídka to odpovídá úsilí ministerstva o ozdravění veřejných financí.

"Návrhy na konsolidační opatření považujeme za velmi důležité a zásadní stabilizační návrhy, se kterými budeme určitě porovnávat návrhy, které přijdou v předvolebním období, které můžeme považovat spíše za populistické než za reálné."

Ozdravné recepty, které fond popsal, potěšily spíše pravicové strany. Vyzývají totiž k pokračování zdravotnické i důchodové reformy tak, jak ji nastartovala Topolánkova vláda.