Naučili jsme je stát rovně, říká o dětech českých krajanů z Ukrajiny dětská lékařka ze Šumperska
V našem vysílání jste nedávno slyšeli krátkou reportáž Mileny Štráfeldové, která v polovině srpna navštívila děti českých krajanů z Ukrajiny na jejich ozdravném pobytu na Šumpersku. Do Bludova se za nimi teď vypravíme i v naší rubrice Češi v zahraničí.
Ten hodnotí bludovská dětská lékařka Hana Všetečková, která se o děti během jejich pobytu stará:
"Po fyzické stránce se ze začátku jevili jako dobří, ale postupem času, když jsem s nimi provozovala cvičení, tak se opravdu objevila skolióza, lordóza, u jednoho případu jsem viděla úplně propadlý hrudní koš, záda byla úplně neohebná. Postupem času jsem ale zjistila, že pohyblivost tam nastala, že to vlastně funguje. Zdravotní problémy dechové pak byly určitě večer, když se hrály pohybové hry. Když děti měly větší aktivitu, nebyly schopné ustát dýchací systém. Viděla jsem, že je to problém, takže jsme zase volili krátké relaxace, pozorování vlastního těla a dechu, aby si uvědomily, že když člověk nedýchá, nežije."
"Na základě poznatků od paní doktorky jsem vlastně volila cvičení tak, aby z něj děti měly hlavně radost, aby poznaly vlastní tělo a potom s ním uměly pracovat. A aby na základě těchto pohybových návyků mohly pracovat doma. Využila jsem různých motivačních cviků, psychomotorických her, kooperativních her a hlavně zdravého dýchání. Zařadila jsem tam soubory energetické a soubory jógové, jeden ze souborů je Pět Tibeťanů, které právě tyto děti mohou provozovat. Takže opravdu je to tak zaměřené, že celý pohybový aparát bude dobře fungovat."
"Hlavní je naučit děti správně dýchat. Uvolnit se a dobře se nadechnout, vůbec rozevřít tělo tomu správnému nádechu a výdechu. A to se myslím podařilo."
Znají už některé děti, které sem přijíždějí, hru na flétnu?
"Ano, v každé skupině, kterou jsem měla, se objevili někteří, kteří už uměli hrát. Pamatovali si to možná i z minulých pobytů, protože doma měli flétnu jenom tři z té skupiny čtyřiceti čtyř dětí."
Podle čeho tu postupujete? Jak se vlastně učí - jako prvňáčkové u nás?
Jaká je vůbec jejich hudební průprava z Ukrajiny?
"Nevím, myslím si, že nemají hudební výchovu zakotvenou ve vzdělávacím programu. Nejsem si tím jistá, protože se velice špatně srovnávali s notovým zápisem a s rytmem, přestože jsou muzikální. Je slyšet, že zpívají rádi a mají to v sobě, výuka ale myslím neprobíhá jako u nás."
"Musím říct, že jsem byla velice překvapená. Šla jsem do toho s velikou obavou, že se nemůže podařit skoro nic, Byla jsem ale nadšená, že úplně všichni, kteří na hodiny chodili, se naučili správně dýchat, naučili se základních šest až osm tónů a dokážou zahrát známé české písničky. Někteří zvládli kolem osmi písní, všichni ale umí alespoň čtyři."
Bude to mít nějaké pokračování na Ukrajině? Mají třeba možnost si odvézt nástroj s sebou?
"Je to veliká škoda, ale pouze třem nejšikovnějším bude umožněno si flétnu odvézt s sebou. Byla bych ale ráda, kdyby tuto možnost dostali úplně všichni."
"Řekla bych, že je to nestejná úroveň. Některé opravdu rozumí, znají latinku, umí v ní číst a psát. Některé mají zájem se to naučit a některé prostě rezignovaly a nechtěly."
Znamená to, že v některých rodinách se přeci jen ještě dnes mluví česky?
"Řekla bych, že ano. Když jsem se třeba ptala na rodinnou situaci, tak děti říkaly, že mluví třeba babička, dědeček, maminka a někde i sourozenci mezi sebou. A mají možnost se učit český jazyk i ve školách, jako volitelný předmět."
Jakým způsobem se češtinu tady učí?
Je doba tří týdnů na jejich znalosti nějak znát? Rozmluví se?
"Některé děti byly hodně stydlivé. Se mnou třeba mluvily, když jsem ale chtěla, aby mluvily ve skupině, tak mezi sebou ne. Asi se bály, když něco nevěděly, že se jim děti budou smát. Se mnou ale hovořily víc."
"Na to jsem se sice taky ptala, spíš ale na to, co by jednou děti chtěly dělat a čím by se chtěly učit. Na to mi odpověděly, že by chtěly studovat v Česku, na českých školách, málokdo z nich ale měl zájem třeba o profesi učitele. A když jsem se jich ptala proč, tak říkaly - malo děněg, málo peněz."
Kromě Bludova se letos děti českých krajanů z Ukrajiny léčily ještě v Jeseníkách a Frýdeckomístecku.
