Bošín - památková rezervace pod bájným vrchem Chotuc
Bošín v Polabí je malá vesnička, kde žije na osm desítek obyvatel. Přesto tu jsou dva kostely, jeden evangelický a druhý katolický. Vesnice je kvůli své architektuře památkovou rezervací. Nedaleko se pak tyčí, tedy spíše nad okolím mírně vyčuhuje, pověstmi opředený vrch Chotuc.
Památkáři Bošín charakterizují jako nejvýznamnější vesnické sídlo v Polabí a jedno z nejcennějších ve středních Čechách. Když přijdete na náves, překvapí vás domky, z nichž nejstarší byly postaveny kolem roku 1800, říká místní kronikář Leopold Nejl.
Na návsi nás vytrvale pronásledoval déšť a proto jsme zamířili do místních kostelů. Bošín je zajímavý tím, že jsou tu hned dva - katolický a evangelický. Náboženská situace v Bošíně byla ve středověku zřejmě nepřehledná. Jisté je, že před 30ti letou válkou se v tomto kraji přijímalo pod obojí.
"Tady byli původně díky Křineckým z Ronova Čeští bratři. Potom přišli Valdštejnové, což byli luteráni evangelíci a ti ovládli i katolické kostely. Měli tu svoje kněží. Jsou o tom zachované zprávy třeba na litinových zvonech právě z tohoto kostela, kde jsou kněží pod obojí vyjmenováni."
Křinecko bylo po třicetileté válce zcela vylidněno a spáleno. Jak dodal kronikář Leopold Nejl, Bošín však zůstal uchráněn.
Podle starých pověstí se na vrchu Chotuc slétávaly čarodějnice. Vyvýšenina, která má tvar klobouku, se stala středem zájmu už v dávných dobách. Mezi 6. a 5. stoletím před naším letopočtem tu stálo hradiště. Také pro Kelty se stal Chotuc kultovním místem, na jehož vrchol se pořádaly poutě. Tradice byla natolik silná, že s ní nebojovala ani církev, dala pouti nový náboženský význam a nechala tu postavit kapli Nejsvětější Trojice.
Po třicetileté válce pak přišla doba temna.
"Mezi rokem 1710 až 1740 se tady pronásledovaly skupiny 'bludařů'. Braly se jim Bible a existuje velice zajímavá zpráva z roku 1758, kdy nový křinecký farář dal rychtáři ze Sovenic povolení mít doma Bibli, ale směl ji číst pouze on, nesměl ji nikomu půjčovat,"
"Nesměl mít věž, musel být daleko od cesty, nesmělo být identifikovatelné, že je to sakrální stavba. Proto jsme šli ten kus od cesty sem. Tenhle kostel jim do 30 let spadl, protože byla velká voda a základy to podemlelo. Z materiálu, který zbyl, postavili tento kostel. Je to typický představitel polabské evangelické pyšné architektury. Už v době kdy to stavěli, architekt říkali: vždyť ta obec to nenaplní. Takže vidíte předimenzovaný kostel lavicemi - pro 150, 200 lidí, na bohoslužbu sem chodí velmi málo. A v nedalekých Chlebích je kostel ještě pětkrát větší. Ale vychází to z té rivality. Pokud vyrostli evangelíci v tom, že nesměli, a teď mohou, tak postavili obrovské stavby na odiv."
Jak dodal farář Tomáš Drobík, evangelický kostel v Bošíně je centrální pro několik vesnic a městeček - proto je postaven na půl cesty mezi nimi. Právě v době naší návštěvy se poprvé chystal na v akci Noc kostelů. V současné době rozbíhá evangelická farnost projekt "Open Church, otevřený kostel - otevřená církev", který si klade za cíl povzbuzovat místní občanský život a pozitivní přístup k životu v kraji, který patří k nejateističtějším v České republice.
