Tanečky okolo Lisabonské smlouvy
Jablkem sváru je nyní na české politické scéně Lisabonská smlouva. Už před jejím schválením v horní parlamentní komoře bylo známo, že se část senátorů, stejně jako euroskepticky založený prezident Václav Klaus, nesmíří s její ratifikací.
"Je to velmi smutný doklad dalšího selhání významné části našich politických elit. Lisabonská smlouva je pro tuto chvíli mrtvá. Je mrtvá proto, protože byla v jednom členském státě Evropské unie odmítnutá v referendu. Proto pro mne rozhodnutí o ratifikaci této smlouvy zatím není na pořadu dne."
"Útok na hlasování senátorů je zpochybněním suverénního zákonodárného sboru, pilíře zastupitelské parlamentní demokracie. Václav Klaus tak svými výroky nepřímo zpochybňuje i významnou roli Senátu při volbě hlavy státu v roce 2008. Lidé z okolí prezidenta Václava Klause zpochybnili i české předsednictví Evropské unie a opakovaně tak podkopávají důvěru našich evropských partnerů k České republice. Jsem přesvědčen, že po ostudném zmrazení českého předsednictví Evropské unie musí být naším cílem trpělivá snaha prosadit se v silné evropské konkurenci, a nikoliv se izolovat prostřednictvím jednoduchých a nepromyšlených emocionálních gest."
Na Sobotkovy výroky záhy v písemném prohlášení reagoval prezidentův mluvčí Radim Ochvat. Podle něj by měl Přemysl Sobotka být ve svých názorech a postojích k Lisabonské smlouvě konzistentní. Citoval Sobotkův výrok z loňského srpna, kdy po setkání s Václavem Klausem předseda Senátu řekl, že postup horní komory při ratifikaci smlouvy bude záležet i na tom, jak se k dokumentu postaví Irsko. I proti tomuto výroku se Přemysl Sobotka rázně ohradil:
"Sobotka nezměnil názor. V době, kdy jsem říkal, že Lisabonská smlouva je mrtvá, dávno ještě Irové neřekli, že půjdou znova do referenda. A momentě, kdy toto politici Irska oznámili, já jsem jasně dostal informaci, že ratifikační proces pokračuje. Takže tady já neměním své názory."
Část senátorů teď chystá další podání k Ústavnímu soudu, aby prozkoumal, zda je Lisabonská smlouva v souladu s českým ústavním pořádkem. Už se v této záležitosti také setkali s prezidentem Klausem. Senátor Jiří Oberfalzer z ODS po setkání řekl:
"My jsme požádali o přijetí u pana prezidenta z toho důvodu, abychom ho mohli informovat o našem úmyslu podat ústavní stížnost ve věci Lisabonské smlouvy, a abychom ho mohli osobně požádat, aby do té doby než Ústavní soud vynese svůj nález nepostupoval dál v ratifikaci. Pan prezident byl vstřícný k našemu návrhu, považuje to za seriózní záležitost a zejména ho zajímalo, jak vážně tu věc připravujeme, jaké máme přichystané kroky a zda-li je nás opravdu dostatek, tedy 17. Je nás dost, je nás 17 plus určitá rezerva. Našim záměrem je skutečně prozkoumat tu věcnou podstatu a nikoliv provádět nějaké taktické úkroky."
Další občanskodemokratický senátor, Jaroslav Kubera však poodhalil karty trochu jiným směrem:
"Ano, já to nepopírám, z mé strany je to jasně zdržovací taktika, protože jsem přesvědčen o tom, že Irové musí dostat šanci, protože kdyby byli poslední, tak si to neumím představit. Já tomu říkám největší korupce v dějinách Evropské unie, a to jak po dobrém, tak po zlém."
Podání k Ústavnímu soudu by podle vyjádření skupiny senátorů mělo být hotové do dvou měsíců. Zdá se tedy, že prezident Václav Klaus nemusí s podpisem Lisabonské smlouvy pospíchat. Soudce Vojtěch Cepl, jeden z autorů Ústavy České republiky, si to nemyslí. Dokonce odmítá myšlenku, že by prezident navzdory rozhodnutí vlády i obou parlamentních komor Lisabonskou smlouvu nepodepsal:
"Vláda to podepsala a rozhodla, pak přichází prezident a zamítne to. Nikde na naší Ústavě není, že prezident má právo absolutního veta vůči všem ostatním mocím. Takový stát by byl jakási absolutní monarchie. Dokonce by podpis ani neměl odkládat, protože není-li lhůta, má se za to, že má postupovat včas a řádně, bez zbytečných zdržení. To vyplývá i z jeho slibu, že bude postupovat podle nejlepšího vědomí a svědomí v zájmu národa. Prostě to, že by nepodepsal rozhodnutí všech nejvyšších orgánů mi připadá absurdní."
