Benešova vila v Sezimově Ústí se v květnu otevře veřejnosti
Benešova vila v Sezimově Ústí se v květnu otevře veřejnosti. A to vždy poslední víkend v měsíci. Edvard Beneš měl ke zdejšímu regionu dobrý vztah. Jeho bratr měl nedaleko mlýn a také prezidentova manželka Hana Benešová tu trávila část dětství. A tak když ve 20. letech Beneš jako ministr zahraničí hledal se svojí ženou nějaké místo na odpočinek, koupili pozemky v Sezimově Ústí a v roce 1930 si zde postavili dům.
Hana Benešová přežila svého muže o 26 let a ve své závěti odkázala vilu s pozemky a inventářem táborskému muzeu, aby sloužila jako památník jejího manžela. Za socialismu však byla přestavěna na rekreační sídlo využívané ústavními činiteli. Nyní už se podle odstupujícího premiéra Mirka Topolánka nepočítá, že by se v ní úředníci běžně rekreovali. V druhém nadzemním podlaží jsou ale prostory pro vládní návštěvy i premiérský pokoj.
Z interiéru zmizelo tmavé dřevěné obložení a místnosti působí vzdušně a světle. Návštěvníci tu najdou jídelnu a obytnou halu s oblíbeným prezidentovým zákoutím včetně pohodlného křesla. V prvním patře jsou přístupné pracovna a ložnice, v níž Beneš zemřel. Tyto dvě místnosti byly před rekonstrukcí pro veřejnost otevřené jedenáctkrát v roce. Jak dodal Mirek Topolánek, rekonstrukce stála necelých 20 milionů korun.
"Ti, co to před tím plánovali, měli na mysli částku řádově vyšší. Takže rekonstrukce vily - včetně interiéru - za 20 milionů během tří let, je myslím přijatelná částka. Náš záměr byl udělat to velmi citlivě a bez nějakých velkých zásahů, hlavně odstranit ten nános komunistické přestavby a dát vile podobu, kterou měla před rokem 1974, kdy Hana Benešová zemřela."
"Prakticky každou neděli, pokud jim to práce dovolovala. Trávili zde všechny svátky, Vánoce, Velikonoce. Pan prezident měl svoji trasu. Když vezmeme, že hustota dopravy nebyla tehdy tak značná, tak byli lidé, kteří už vyloženě čekali na to, až pan prezident v neděli pojede z Prahy a kdy pojede do Prahy. A na trase ho pravidelně pozdravovali a vítali. Jedním z pamětníků je například i moje maminka, která vždy na křižovatce v Táboře u bývalé tabákové továrny pana prezidenta jako mladá dívka vyhlížela."
Během okupace byla vila vypleněna gestapem a německou armádou. Vedle nábytku, uměleckých předmětů a osobních věcí vzala za své především prezidentova knihovna čítající na 12 000 svazků. Po únoru 1948 přesídlil Beneš do Sezimova Ústí natrvalo. Dokončil zde své Paměti z druhé světové války a z mnichovských dnů, ale zakrátko zemřel.
