Velikonoční rekordy
S velikonočními rekordy se doslova roztrhl pytel. Cestu v Sobíňově na Havlíčkobrodsku zdobí šňůra z kraslic, náměstí v Miroslavi zase velikonoční strom zvaný skořápkovník. O nejkratší pomlázku pak soutěží dva rekordmané.
Velikonoční svátky připomíná v Miroslavi na Znojemsku nezvyklý strom skořápkovník miroslavský. Místní tak s nadsázkou říkají bříze ozdobené stovkami kraslic. Vymysleli si dokonce i latinský název ciciricus craslicus. Nápad s velikonočním stromem vznikl před lety jako recese, nyní se šíří i do dalších obcí v celém Česku, řekl místostarosta Miroslavi Roman Volf. Cení si faktu, že se do sběru a barvení zapojily místní děti.
"Nebyl problém jít do supermarketu a za pár korun nakoupit plastové modely. Ale to by nebylo ono. My spíš sázíme na dětskou práci, která potom vytváří takovou hrdost na to, že si něco vytvořili a že to tady máme rádi."
Skořápkovník tu vyrostl už po páté. Dominantu Velikonoc ale letos postaví inovovanou technologií, šetrnější ke kraslicím. Dřív se ozdobil ležící strom a ten pak zvedal jeřáb. Letos se vejce budou věšet už na stojící břízu. Ve stejném duchu je vyzdoben i vchod do radnice, skrývá se tu i skořápka pštrosího vejce.Šňůra z kraslic zase ozdobila cestu v Sobíňově na Havlíčkobrodsku. Měří 1669 metrů a girlandy byly složeny z 26 tisíc 900 vajíček, která od poloviny letošního února vyfukovaly a zdobily stovky školáků i dospělých obyvatel 27 obcí. Výkonem, který bude zapsán do České knihy rekordů, chtějí lidé upozornit na tamní památné kostelní varhany, které je potřeba opravit. Nástroj starý asi 260 let je podle místních jediným zachovalým exemplářem varhanáře Vojtěcha Schrayera z Kuksu. Příprava kraslicových náhrdelníků zabrala stovky hodin. Také se z tu z vajíček hodně vařilo. Dobrovolníci vajíčka malovali pestrými barvami, ale zdobili také kmínem, mákem a skořicí. Až posledním východiskem byl sprej. A to když podnikatelé na poslední chvíli přivezli tisíce holých vajíček.