V Č. Budějovicích byly zahájeny Dny evropského dědictví
Památkám v krajině a krajině jako památce jsou věnovány letošní Dny evropského dědictví. Byly zahájeny v sobotu v Českých Budějovicích a do konce tohoto týdne se návštěvníkům představí víc než tisíc památek po celé České republice. Podrobnosti má Milena Štráfeldová:
"Byla to snaha připomenout památky a historii všem místním občanům i turistům a k tomu jsme se poměrně brzy přihlásili i my,"
říká Petr Sedláček, předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, které Dny evropského dědictví v Česku už tradičně pořádá.
"Opakovaně se nám daří k této akci zapojit velké množství památek. V tuto chvíli máme aktuální stav tisíc jedna."
"Ve správním území města je řádově 994 nemovitých kulturních památek. Je to vlastně na území asi 78 obcí, nicméně necelých padesát procent z tohoto množství je na území města České Budějovice. Celkem je tu dvaadvacet chráněných území. Jsou to zejména vesnické památkové rezervace a zóny, máme ale například i dvě krajinné památkové zóny, Hlubocko a Novohradsko. Takže si myslím, že i to téma památky v krajině a krajina jako památka, které je nosným tématem letošních Dnů evropského dědictví, má svůj smysl."
"Bude instalována asi stometrová dráha, vlastně replika dráhy koněspřežné železnice, a bude se na ní provozovat replika historické drezíny z roku 1825."
Ani v Českých Budějovicích nechyběl při Národním zahájení Dnů evropského dědictví bohatý doprovodný program. V ulicích města vystupovali kejklíři, klauni, šermíři a orientální tanečnice, zpěváci pouličních písní i hráči na historické hudební nástroje. Bylo tu rytířské ležení s kolbištěm i tržištěm, hrály se pohádky pro děti i středověké kratochvíle pro dospělé. Návštěvníci si mohli prohlédnout staré fotografie jižních Čech i Šumavy Karla Klostermanna nebo se vydat do některé z jihočeských vesnic, proslulých selským barokem.
"Jako jediní řemeslníci, kteří se tím i živí, můžou žádat o státní dotace, třeba na nákup materiálů, ze kterých pracují, protože dnes pracovat třeba s orobincem je velký problém. Rybníky jsou soukromé. Dřív si paní chodila orobinec nařezat k rybníku, dnes se ale k rybníku nedostane, musí ho těžko nakupovat od soukromníků, takže jí na to dáváme třeba dotaci. Například v letošním roce keramik Moštěk z Uherského Hradiště potřebuje opravit nějakou pec, ve které vypaluje hrnčinu, tak dostává dotaci na opravu. A druhá věc: tím, že dostanou tuto značku, která je chráněná a začíná být myslím známá, tak jsou přednostně bráni na různé výstavy a prezentace do zahraničí. My kromě těchto nositelů máme spolupracovníky v krajích, je jich třináct, v každém krajském městě. Ti svoje nositele pochopitelně znají a vozí je s sebou na akce, kde se kraj prezentuje v zahraničí. A i stát, když potřebuje ukázat pěkné řemeslo, tak jsou to vždycky tito nositelé."
V únoru příštího roku se tak nositelé lidových tradic budou prezentovat v sídle UNESCO v Paříži. Letošními nositeli se stali Marie Skřežinová ze Zlechova na Uherskohradišťsku, která se věnuje výrobě textilních květin k výzdobě krojů, vyšívačka Eva Minksová z Velké nad Veličkou, Ludmila Dominová z jihočeského Zlivu, která jako jediná v Česku uchovává tradici výšivky rybími šupinami, František Pavlica z Hroznové Lhoty, znalec výroby tradičních slaměných došků, a výrobce lidových hudebních nástrojů Pavel Číp ze Zubří u Rožnova pod Radhoštěm.
