Vicepremiér Martin Bursík na víkendovém sjezdu Strany zelených v Teplicích obhájil funkci předsedy strany. Svou hlavní konkurentku Danu Kuchtovou porazil s výraznou převahou a do úzkého vedení zelených získal spolupracovníky, které si přál. Sjezd ale ukázal, že zelení jsou stále rozdělenou stranou.
Martin Bursík, foto: ČTK
Ve Straně zelených je i po volebním sjezdu dusno. Martin Bursík si sice pojistil předsednické křeslo, ale jeho odpůrci v čele s Danou Kuchtovou, neúspěšnou kandidátkou na předsednický post, ohlásili vytvoření stranické opoziční platformy. I proto, že příznivci Martina Bursíka na závěr teplického sjezdu strany odvolali třetinu její republikové rady. Z širšího vedení tak odejdou Bursíkovi kritici a jeho tábor získá převahu i v tomto stranickém orgánu. Dana Kuchtová rozhodnutí označila za "neférové a nedemokratické". Její příznivci opustili jednací sál ještě před hlasováním, protože z rozložení sil bylo jasné, že nemají šanci výsledek ovlivnit. Mohl tento Bursíkův úspěch kompenzovat jeho nezdar při pokusu o změnu stanov? O názor jsem požádal politoložku Vladimíru Dvořákovou z pražské Vysoké školy ekonomické:
Dana Kuchtová a Martin Bursík, foto: ČTK
"Myslím si, že otázka změny stanov byla hodně podstatná spíše do budoucna. Skutečně ty stanovy byly trošinku problémové z hlediska efektivity fungování té strany, na druhou stranu odrážely tradici zelených, takovou tu menší stranickou disciplínu nebo větší zastoupení jednotlivých proudů. Tímto vlastně jako by se dostala ta mocenská kontrola pod jeden proud, tím že se odvolali někteří členové republikové rady, ale může to být problém kdykoliv do budoucna. Na druhou stranu měnit stanovy v momentě, kdy jsou ty stanovy vnímány jako konflikt mezi určitými proudy a nezvažuje se, jaké by ty stanovy měly být, ať už kterýkoliv proud bude u moci nebo v opozici v té dané chvíli, tak to většinou není příliš dobře. Stanovy se mají měnit tak, aby vyhovovaly všem pro případ, že budou u moci nebo pro případ, že budou v opozici. Znamená to vytvořit takové stanovy, které dají určitý mandát pro rozhodování, tedy ten, kdo rozhoduje, nese potom za to i plnou odpovědnost, ale může také ta rozhodnutí realizovat. A na druhou stranu nejsou ty proudy vyloučeny z hlubší diskuse a mají šanci nastolovat určitá témata, pokud se jim zdá, že se vedení příliš vzdálilo od toho, co je programem té které strany. Hrozně těžko se to dělá v momentě, kdy jde o souboj dvou koncepcí základních a kdy je určitý poměr sil, protože potom je snaha to prostě prosadit tak, aby to vyhovovalo jedné skupině. Myslím si, že ke stanovám by se zelení měli vrátit a skutečně, asi na základě hlubší diskuse, třeba i s odborníky, se pokusit své stanovy nějakým způsobem vybalancovat, aby částečně zachovávaly možnost plurality názorů, která pro ně vždycky byla typická, ale zároveň aby nebránily tomu, že když se třeba na úrovni vládnutí uzavřou jakési dohody, má na to předseda nebo předsednictvo mandát tak, aby potom ty dohody platily. Jinak se stanou partnery, kteří nejsou přijatelní."
Premiér Mirek Topolánek a Olga Zubová, foto: ČTK
Do opoziční platformy v rámci Strany zelených patří také již delší dobu odbojné poslankyně Olga Zubová a Věra Jakubková. Lze po teplickém sjezdu očekávat nějaké změny v jejich postojích k prosazování návrhů vládní koalice ve sněmovně?
Martin Bursík, foto: ČTK
"Já si myslím, že toto to nevyřešilo, že pro ty poslankyně se de facto tímto nic nezměnilo. Jejich postoje a názory jsou asi stejné. Bude záležet na nich, jak dalece podpoří vládní koalici, bude záležet na tom, jak nové vedení bude s nimi ochotno nějakým způsobem komunikovat, jak dalece budou moci vyjádřit nebo prosazovat své názory.Takže že by to nějakým způsobem vyřešilo situaci týkající se poslaneckého myslím nikdo ani příliš neočekával. Tam spíš byla nejistota toho, že když něco rozhodl předseda respektive odsouhlasilo předsednictvo, tak republiková rada doporučila úplně něco jiného. A v tom byl určitý problém, že nebylo ani jasné, podle čeho by se předseda měl potom rozhodovat nebo kdo má to klíčové postavení - jestli je to předsednictvo nebo republiková rada, která usnesení by měla být závazná. Malinko to zjednodušuji, protože interpretovat stanovy je vždycky hrozně obtížné. Neřeší to otázku poslaneckého klubu. Prostě je tam šest poslanců a minimálně dvě poslankyně mají odlišnou představu o vývoji. A dá se očekávat, že budou představovat jakýsi proud, se kterým se bude muset vyjednávat, nebo je přesvědčovat, nebo naslouchat jejich názorům. Každopádně to neznamená, že bychom po sjezdu mohli říct, že poslanecký klub zelených je nějak stabilizovaný a disciplinovaný."
Je Strana zelených po teplickém sjezdu ještě zelená, nebo už změnila barvu na tyrkysovou?
"To jsou takové ty hrátky s barvami. Směr, kterým jde, je spíše k liberálně-pravicové straně. Myslím si, že Bursíkovo vedení se snaží oslovit zejména voliče, kteří kdysi volili Unii svobody, to znamená ty pravicové strany, kde byl na rozdíl od ODS větší důraz na otázky lidských práv, na otázky ekologické, takové ty otázky hodnoty života, a zároveň to, co samozřejmě je vždycky potom problematické pro každou stranu, jakmile se dostane do politiky, taková ta představa, že se dá dělat politika transparentně a průhledně, a ne přes zákulisní jednání. Já si myslím, že to Bursíkovo vedení bude chtít oslovit zejména tyto voliče, kteří jsou jakoby opuštění poté, co tyto menší pravicové strany zmizely," soudí politoložka Vladimíra Dvořáková.
