Ruské ropy stále proudí málo, Češi jsou ale klidní
Začátkem července ruští dodavatelé výrazně snížili dodávky ropy do České republiky. V době celosvětového hladu po této surovině, který neustále zvyšuje její ceny, jde o záležitost nanejvýš citlivou. Česko si ale nervozitu nepřipouští. Zásob je dost a náhradní zdroje jsou také.
"Ty problémy začaly 9. července, kdy vlastně došlo k poměrně citelnému snížení dodávek ruské ropy ropovodem Družba. Jedná se o snížení dodávek o zhruba 50 procent. Je to asi 250-260 tisíc tun ropy, protože nominace, to znamená ten dohodnutý objem dodávek ropy na měsíc červenec, byla z české strany stanovena na 520 tisíc tun."
Ropu, slíbenou Česku, přesměrovala dodavatelská společnost Tatněft do Turecka, kde má vyšší marže, zaznělo vysvětlení z ruské strany. Fakt, že se tak stalo v den podpisu česko-americké smlouvy o umístění radaru v Brdech, je prý jen shodou náhod.
"Ta situace je pořád přece jen poněkud nejasná. Ruská strana nás poměrně záhy ujistila, že za tím nejsou politické důvody. Všichni jsme asi četli minimálně jeden článek o tom, že je pravděpodobné, že je to ruská reakce na podepsání smlouvy o umístění radaru na českém území. Tak to ruská strana několikrát poměrně jasně odmítla. Ministerstvo průmyslu a obchodu jednalo jednak se zástupci ruské ambasády v Praze, pak se obrátilo na českou ambasádu v Moskvě, ze všech stran vlastně jsme byli ujišťováni, že nejde o radar."
Proč teda slova o nejasné situaci? Podle mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu Tomáše Bartovského možná nejde o vyšší marže v Turecku, ale o určitý druh boje o podíl na trhu.
"Podle informací, které máme z ruských zdrojů, se pravděpodobně jedná o takzvané zkracování obchodního řetězce na ruské straně. Abych to popsal nějak srozumitelněji, mezi těžařskou společností, která prostě těží ropu, a českými odběrateli, stojí několik prostředníků, několik firem, které zprostředkovávají nákup a prodej ropy. A my jsme pravděpodobně svědky zkracování tohoto řetězce. To znamená některé firmy, které stojí mezi těžaři a odběrateli, jsou z toho řetězce odstraňovány a to má pravděpodobně vliv na snížení dodávek ropy do České republiky."
Ať už jsou pravé důvody jakékoliv, téměř polovina ruské ropy v ropovodu Družba stále chybí a až kolem 10. srpna se čeští odběratelé dozvědí, jaké objemy budou dostávat v následujících týdnech. Podle Bartovského ale není důvod k obavám.
"Co se týká zásob, ty má na starosti Správa státních hmotných rezerv. A vlastně v době, kdy jsme dostali první informace o snížení dodávek ropy, byly ty zásoby na úrovni nějakých 900 tisíc tun, což pokryje spotřebu České republiky v létě na nějakých 95 dní. Ta situace ve státních hmotných rezervách je v zásadě stejná, jako před těmi třemi týdny. To znamená, z tohoto hlediska je bezpečnost České republiky v zásobování ropou zcela na standardní úrovni. Není nutné se obávat nějakého nedostatku s případným dopadem na dostupnost pohonných hmot."
Zásoby čeští odběratelé doplňují z jiných zdrojů, ropa teče ropovodem IKL, známým jako ingolstadtský.
"Jasně se ukázalo, že rozhodnutí české vlády postavit ingolstadtský ropovod bylo velice prozíravým krokem. Protože tím Česká republika získala alternativní zdroj ropy, alternativní transportní cestu, kterou v případě potřeby může více než ze sta procent pokrýt svou spotřebu ropy. Pro představu ta spotřeba ropy v České republice činí zhruba sedm, sedm a půl milionu tun ročně a kapacita ingolstadtského ropovodu je zhruba deset milionů tun. A uvažuje se o tom, že by možná bylo průchodné navýšit tu kapacitu až na jedenáct nebo dvanáct milionů tun. Byl to opravdu prozíravý krok, který České republice vlastně v zásobování ropou dává značnou nezávislost."
Ve vzduchu však visí otázka, jaký dopad to bude mít na ceny pohonných hmot v Česku. Přestože oficiálně všichni tvrdí, že výpadek ruských dodávek takový vliv mít nebude, mimo zázname nám někteří analytici řekli, že náhradní ropa je o něco dražší, než ta ruská, a i když mírně, na ceně finálních produktů by se situace časem podepsat přece jen mohla.
