Koruna je stále nejrychleji rostoucí měna na světě

Je to už obehraná písnička připomínat každou chvíli, že česká koruna opět posílila a vytvořila další rekord. Děje se tak přitom navzdory původním předpovědím téměř všech analytiků. Ti dnes uvádějí, že rekordní kurs koruny nemá racionální opodstatnění. Otázkou tedy zůstává, kdy by mohla tato nafouklá bublina splasknout. Více se dozvíte v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.

Zní to neuvěřitelně. Ještě před osmi lety, na podzim roku 2000, se dolar prodával za více než 42 korun. Majitelé dolarových devizových kont či lidé vydělávající v dolarech si mohli libovat. Dnes jim zbyly oči pro pláč. Už dávno prolomila koruna i magickou hranici někdejšího „zlodějského“ kursu 16 korun za dolar, za který se americká měna oficiálně měnila za komunismu. Důvod, proč koruna neustále posiluje, je podle analytiků jasný. Je po ní mimořádně velká poptávka. Příliš významné přitom nejsou údaje z vývoje domácí ekonomiky. Kurs koruny neovlivnily ani odhady vývoje platební bilance, které by jinak podle učebnicové teorie měly vést spíše k oslabování kursu. Kurs tedy neovlivnil ani letošní rekordní odliv dividend, vyplácených velkými společnostmi do zahraničí. Podle odhadů má jít o částku až 145 miliard korun. Analytici proto předpovídali, že takový obrovský odliv peněz bude mít nepříznivý vliv na českou měnu. Mnozí také doporučovali, aby lidé před letošním létem neváhali s nákupem cizí měny, protože právě v letních měsících už měla koruna oslabit. Česká měna se ale všem prognózám vzepřela a jaksi „nelogicky“ dál posílila. Investoři zkrátka dál raději ukládají své peníze do koruny a k akciovým trhům zasaženým bankovní krizí v USA stále chovají nedůvěru. Za poslední rok zpevnila česká měna k euru téměř o pětinu a vůči dolaru o více než čtvrtinu. Koruna je dnes nejrychleji rostoucí měna na světě. Analytici zároveň uvádějí, že koruna se veze na celkovém regionálním pohybu. Posilují totiž i polský zlotý a slovenská koruna, i když ne tolik jako česká měna.

„Je to díky tomu, že náš region má stabilní růst. Je tady stále příliv zahraničních investic. A všechny tři země mají přebytky obchodní bilance.“

Říká analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Pro počínání koruny podle odborníků přesto chybí racionální důvody. Myslí si to také bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer.

Aleš Michl

„Evropská centrální banka zvýšila úrokové sazby. Depozita v eurech teď vynášejí už viditelně více než vklady v českých korunách. A to by mělo za určitých okolností zvýšit atraktivitu eura proti koruně a tím vést i oslabení směnného kursu koruny. Jenže se odehrál opačný vývoj. Čili hledat racionální důvody, proč koruna prakticky za každých okolností posiluje, je nyní velmi těžké.“

Mají být Češi na tvrdou korunu pyšní nebo se jejího kursu spíše obávat? Na toto téma se už řadu měsíců vedou diskuse. Jak známo silná koruna je výhodná pro turisty cestující do zahraničí a je také výhodná pro importéry. Dovozové zboží by teoreticky se sílící korunou mělo zlevňovat. Silná koruna, jak připomíná Aleš Michl, také brzdí inflaci.

„Máme nejvyšší inflaci za posledních deset let. Nebýt tak drsného posílení české koruny vůči americkému dolaru, tak třeba benzín je dnes třeba za 40 – 50 korun za litr. Koruna je tedy výrazně protiinflační faktor. Myslím, že mít stabilní inflaci je základní předpoklad pro ekonomiku. Já bych tedy tento faktor strašně upřednostnil a podtrhnul. Proto si říkám, že kdyby koruna opravdu nějak prudce oslabila, tak první, co by následovalo, by bylo zvýšení úrokových sazeb jako obrana proti inflaci. Zase bychom to tedy odnesli něčím jiným. Exportéři by možná byli trošku šťastnější. Na druhou stranu jejich úvěry by zdražily, podražily by také hypotéky.“

Právě exportéři ale už dlouho kvůli silné koruně bijí na poplach. Prodávají v eurech či dolarech, ale za inkasované měny získávají stále méně korun. A domácím dodavatelům platí v korunách, v nich platí také mzdy. Podle Asociace exportérů přišly firmy kvůli silné měně až o 80 miliard korun. Bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer upozorňuje, že export byl a je tahounem české ekonomiky. A silná koruna je opravdu problémem.

„Začíná to vytvářet velký tlak a některé firmy nemusí tento nápor ustát. Ekonomika může zpomalit, což může vést k vyšší nezaměstnanosti a samozřejmě k pomalejšímu růstu mezd. A to nejsou dobré zprávy ani pro ty občany, kteří za současných okolností v době dovolených se nepochybně těší z toho, že cizí měnu nakupují velmi levně.“

Luděk Nidermayer na druhou stranu přiznává, že silná koruna se v podstatě stává i ukazatelem světové konkurenceschopnosti českých firem. Řada z nich musí podle něj současný nápor silné koruny ustát bez problémů.

„Jsou to nepochybně nové vysoce efektivní firmy, které v zásadě vykazují stejnou produktivitu a efektivitu jako firmy v západní Evropě a přece jenom stále těží z poněkud nižších mzdových nákladů. Samozřejmě v naší ekonomice stále ještě existují firmy, které konkurují s výrobci z trhů, kde ty mzdy jsou ještě nižší, například textilní průmysl, nebo firmy, jejichž produktivita je nižší. A pro ně samozřejmě každé posílení kursu vyvolává další tlak.“

Negativní důsledky silné koruny se ale projevují i jinde. Pozornosti širší veřejnosti třeba uniká, že kvůli posilování měny přichází Česko o část dotací z Evropské unie. Dotace z fondů jsou totiž schválené v eurech a posilování koruny z nich každý den velkou část ukusuje. Silná měna tak může Česko prý připravit až o neuvěřitelných 150 miliard korun. Všichni odborníci si v souvislosti s neustálým posilováním koruny samozřejmě také kladou otázku, jak dlouho může tento trend vydržet. Co se stane, když investoři usoudí, že na posilování české měny už vydělali co bylo možné a budou chtít korunu co nejrychleji prodat a začít vydělávat jiným způsobem. Podle odborníků by koruna sice měla i v budoucnu posilovat tak, jak poroste síla české ekonomiky. Nicméně vývoj v posledních dvanácti měsících přece jen ukazuje, že zatím to česká měna takříkajíc přepískla. Také Aleš Michl si myslí, že jde o bublinu.

„Asi bychom nečekali, že naše měna bude nejdynamičtěji rostoucí měnou na světě. Myslím, že už sám ten pohyb připomíná jakousi bublinu. Říká mi: pozor na dva vlivy. Jakmile by celý náš region zpomalil růst nebo vykázal nějaké prvky nestability, pak se ta bublina propíchne a měna může prudce oslabit. Druhý důvod je, že jakmile by investoři opět přepnuli na americký dolar, pokud by s ukázalo, že finanční krize v Americe je už zažehnána, pak se to může stát a opět ta bublina se propíchne a měna může oslabit.“

Foto: Evropská komise

Odhadnout kdy by mohlo dojít k prudkému oslabení koruny si ale Aleš Michl netroufá.

„To, co se bude dít za týden nebo v dalších týdnech, nepředpoví absolutně nikdo a nepředpoví to ani centrální mozek lidstva. Ten kurs je dán mezinárodními pohyby kapitálu, náladou investorů. To jsou nepredikovatelné proměnné. Myslím, že v horizontu roku, dvou let bude koruna dál posilovat. Před tím ale přijde nějaká korekce.“

Prudkého oslabení koruny spojeného s nějakou finanční krizí se ale Aleš Michl neobává. Tomu by musela předcházet hodně nepříznivá makroekonomická data. Na druhou stranu by Michl určité oslabení koruny třeba vůči euru přivítal.

„Myslím, že naší ekonomice by svědčil kurs kolem 26 korun za euro daleko víc než kolem 24.“

Jenže, jak už bylo řečeno, další vývoj nelze předvídat. Například obchodování na akciových trzích ve Spojených státech nabralo minulý týden nečekaný zvrat a hlavní indexy zaznamenaly prudký růst. Hlavní ekonom Československé obchodní banky Tomáš Sedláček si ale nemyslí, že americká finanční krize je u konce.

„Je to taková dost turbulentní doba. Nikdo pořádně neví, co se vlastně děje. A ta krize nebo ty náznaky krize, o kterých si všichni mysleli, že už jsou zažehnány, tak očividně zažehnány nejsou.“

Silná koruna dnes děsí exportéry i mnohé ekonomy. Dost lidí se ale z kursu raduje a vyráží do zahraničí nakupovat, od značkového textilu a značkových potravin až po spotřební elektroniku. To vše může být dnes v západní Evropě až o třetinu levnější než v Česku. Často také analytici kladou otázku, zda se s nadhodnoceným kursem dá něco dělat. Ekonomové se v tomto ohledu v názorech rozcházejí. Jedni připomínají, že kurs koruny je volně plovoucí a je tedy dán jen čistě tržními vlivy, nabídkou a poptávkou. Možnosti ovlivnit kurs vládou jsou tedy prakticky vyloučeny a ani Česká národní banka nemá v rukou příliš silné trumfy. Už v minulosti se ukázalo, že intervence na trhu nejsou účinné a navíc jsou pěkně drahé. A snížit úrokové sazby se banka neodváží s ohledem na letošní inflaci. Jiní analytici naopak tvrdí, že banka by měla být mnohem aktivnější a snažit se kurs koruny oslabovat.

Což se nakonec tento týden stalo. Guvernér centrální banky Zdeněk Tůma řekl, že banka by mohla kvůli rychlému růstu kurzu koruny už příští měsíc sáhnout ke snížení úrokových sazeb. Koruna poté oslabila. Slovní intervence guvernéra ČNB byla podle analytika Patria Finance Tomáše Vlka dobře načasovaná, zasáhla trh právě ve chvíli, kdy se po dosažení úrovně 23 Kč za euro rozhodovalo o dalším směru. Teprve příští dny však ukáží, zda byla slovní intervence guvernéra Tůmy natolik silná, aby udržela kurs koruny slabší alespoň o 60 haléřů.