Zelení proti jádru
Nezávislá odborná komise doporučila české vládě, aby umožnila posuzovat všechny typy energie. Vyplývá to z předběžné zprávy, kterou předseda komise Václav Pačes předal premiérovi Mirku Topolánkovi. Z reakcí politiků plyne, že zprávu chápou jako doporučení k většímu využití jaderné energie. I přesto, že z dokumentu vypadlo výslovné doporučení nastartovat schvalovací procesy EIA, tedy analýzu dopadů různých druhů energie na životní prostředí. Zejména u zelených to vyvolalo ostré reakce.
Místopředsedkyně Strany zelených Dana Kuchtová komisi vytýká zejména špatnou metodiku práce a zveřejnění dílčích výsledků bez oponentních posudků. Jeden ze členů komise, bývalý ministr průmyslu Vladimír Dlouhý považuje vyjádření zelených za nekorektní:
"Já si myslím, že ta práce byla poměrně dobrá a že ty výtky jsou nespravedlivé a dokonce v některých vyjádřeních nekorektní."
Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman z ODS šel ve svém rozhořčení ještě dál. Kritika zelených se podle něj objevila, až když se začalo ukazovat, že závěry komise nebudou odpovídat jejich ideologii:
"Začali naprosto nekorektním, já bych řekl vůči té komisi sprostým způsobem ji obviňovat z toho, že pracuje nekompetentně, a tak dále. Začali zpochybňovat, jako by chtěli implicitně vymazat druhou část programového prohlášení, a to tu, že odborná komise existuje a že má nějakou váhu. Já osobně to považuji za porušení koaliční smlouvy ze strany zelených. Jestliže zelení tímto způsobem chtějí bourat a ničit úplně všechno, tak pak je opravdu na místě se bavit o tom, jak dále v koalici fungovat."
Podle ministra Římana zelení svým postojem k práci komise porušují koaliční smlouvu. S tím ale Dana Kuchtová nesouhlasí. Podle ní koaliční dohoda kabinetu nedovoluje ani plánovat nebo podporovat další jaderná zařízení. V jednu chvíli dokonce požadovala jednání koaliční devítky kvůli práci tzv. Pačesovy komise. Podle Kuchtové měla komise dospět buď ke shodě, kam by se mělo v budoucnu Česko energeticky vydat, nebo nabídnout varianty možných řešení:
"Místo toho tady stojíme v situaci, kdy všichni říkají, že bez jádra to nepůjde, a žádná jiná řešení prý nejsou. Myslím si, že řešení jsou. Už to ukázala jednou naše státní energetická koncepce, která říkala, že jsou varianty: jaderná, nejaderná, varianta se zemním plynem. Podobně jsem si představovala, že tato komise připraví s dlouhodobým výhledem až někdy do roku 2050 tyto varianty, a vláda si pak vybere."
A co na to profesor Václav Pačes? Podle něj závěry komise rozhodně nebudou závazné:
"Ta komise byla ustavena vládou jako poradní orgán, a jejím úkolem bylo objektivně posoudit dlouhodobé potřeby České republiky v energetice. Bude to solidní analýza, o kterou se bude moct opřít vláda nebo parlament. Doporučení, které komise vládě dá, to jest, aby vláda nebránila a uvolnila posuzování dopadu na životní prostředí nejenom plánovaných, ale i třeba neplánovaných, všech subjektů, tam skutečně bude, protože prostě není dobré bránit objektivnímu posouzení čehokoliv."
Zelení zůstali v této záležitosti takříkajíc osamoceni. Počítat nemohou ani s opozicí. Komunisté si myslí, že rozvoj jaderné energetiky nemůže chybět mezi návrhy, jak do budoucna uspokojovat spotřebu elektrické energie. Jejich Výkonný výbor dokonce kritizoval Stranu zelených za údajně "nereálný odpor k jaderné energetice". Sociální demokraté se také energii z jádra nebrání. Podle bývalého ministra průmyslu a obchodu za ČSSD Milana Urbana je jaderná energie něco, co bude Česko potřebovat:"Jaderná energetika je podle všech odborníků věc, kterou budeme potřebovat. A jestli je to ve stávající platné energetické koncepci schválené v roce 2004 a zároveň to tvrdí Pačesova komise, tak to asi nespadlo z nebe. Je to prostě závěr, který budeme muset v České republice realizovat. Já myslím, že ODS se přestává bát o rozpad koalice a začíná přemýšlet realisticky."
Tato slova možná v jistém smyslu dokumentuje nedávné prohlášení premiéra Mirka Topolánka, že bez ohledu na to, že ve vládě zasedají i ministři za Stranu zelených, je třeba rozhodnout o budoucnosti jaderné energetiky rychle, protože výstavba (zřejmě myšleno jaderného energetického bloku) trvá až 15 let. Navíc už elektrárenská společnost ČEZ požádala ministerstvo životního prostředí o komplexní posouzení vlivu případné dostavby Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí. Ministr Bursík na to prohlásil, že jeho úřad žádosti ČEZ-u vyhoví.