Rada vlády chce, aby nebezpečné pronásledování bylo trestným činem

Rada vlády chce, aby se nebezpečné pronásledování neboli stalking stalo trestným činem. Nejčastěji se jeho oběťmi stávají bývalí partneři agresorů. Útočník nesnese realitu rozchodu a bývalého přítele nebo přítelkyni pronásleduje. A to zatím beztrestně. Na problém znovu upozornil rozsudek, který v úterý padl nad vrahem, který svoji oběť pronásledoval dva roky.

Petr Hanuš odsouzený za vraždu kolegyně, foto: ČTK

Sledování, neodbytné telefonáty, SMS zprávy, vyhrožování - tak by se dalo charakterizovat nebezpečné pronásledování. Jeho obětí se stala i pracovnice na ruzyňském letišti. Chtěla, aby nový kolega zapadl do kolektivu a tak ho pozvala na večeři a výlet s přáteli. On si však přátelské jednání vyložil jako začínající vztah. Když přišlo odmítnutí, začalo dvouleté pronásledování a později vyhrožování. Celé drama vyvrcholilo tím, že na dívku čekal před domem a ubil ji větví, kterou si před tím pilou uřízl. Oběť se obracela na policii, na Bílý kruh bezpečí, ale účinnou pomoc nikde nenašla. Kdyby bylo pronásledování trestným činem, možná by žila. Jak uvedla Klára Laurenčíková z Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů, problematika pronásledování je těžce rozpoznatelná a dokazatelná.

"Tím pádem je i těžce řešená a obětem je těžko zajišťována kvalitní ochrana. Ten člověk může na první pohled vypadat naprosto společensky úžasně. Bohužel to, jak vypadá, se vůbec nemusí slučovat s tím, jak se chová, když ho ostatní ze společnosti nevidí. Je možné, že tento člověk určitým způsobem, a v praxi se to děje, svou oběť chováním až terorizuje. Bohužel někdy toto chování může vyústit až ve fyzické napadení, ublížení na zdraví a nebo dokonce vraždu."

K případům nebezpečného pronásledování neexistují policejní ani soudní statistiky. Podle výzkumných studií se s ním setká někdy v životě přibližně osm procent žen a dvě procenta mužů. Dvě procenta případů pak končí smrtí vyhlédnuté osoby.

"Z činnosti nejrůznějších neziskových organizací, které poskytují své služby obětem násilí, vyplývá, že velká řada jejich klientek a klientů se opravdu s tímto jevem setkávají a bohužel v současné právní situaci nejsou před tímto chováním a napadáním efektivně chráněni."

Takový byl i další případ - pětadvacetiletou ženu zastřelil na parkovišti v Praze její bývalý přítel. Před vraždou ji pronásledoval a obtěžoval. Policie nepomohla, zasáhnout může až v případě, že se jedná o trestný čin. Pronásledování je zatím pouze přestupkem. Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů to chce změnit, říká ministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková.

"Ten návrh spočívá v zavedení nové skutkové podstaty trestného činu stalkingu nebo-li nebezpečného pronásledování, kdy pachatel svoji oběť dlouhodobě obtěžuje ať už zasíláním nevyžádaných zpráv, postáváním u bydliště, zásahem do pracovního procesu."

Podle ministryně Stehlíkové je třeba, aby právní úprava byla velmi kvalitní. Obává se, aby některá ustanovení nebyla v rozporu třeba s právem na svobodu slova. V některých zemích totiž za stalking považují například i chování novinářů, kteří dlouho čekají před domem veřejně činných lidí, a různé celebrity se tímto způsobem mohou úspěšně bránit před nechtěným zájmem médií.