Milan Knížák své kritiky nepřesvědčil
Ředitel Národní galerie Milan Knížák se ostře ohradil proti kritice, kterou česká výtvarná scéna vznáší proti jeho způsobu vedení Národní galerie, a ředitelé jednotlivých sbírek ho podpořili. Knížákovi kritici se v dubnu obrátili otevřeným dopisem na ministra kultury Václava Jehličku a požadovali, aby vypsal na funkci ředitele mezinárodní konkurz.
Podle autorů dopisu výtvarníka Tomáše Císařovského výtvarné kritičky Lenky Lindaurové prestiž galerie pod vedením Knížáka stále klesá. Instituce podle nich vykazuje "trend k izolaci, sebestřednosti a nedostatečné výkonnosti vůči evropskému vývoji v oboru". Jejich stanovisko podpořili následnou peticí stovky dalších osobností z výtvarné scény, řekla Radia Praha Lenka Lindaurová. Knížák v pondělí zopakoval, že kritika jeho práce je po celou dobu jeho působení ve funkci vedena osobními averzemi kritiků vůči jeho osobě.
"Ale já se rád hlásím k tomu, jak vypadá Národní galerie. A rád beru všechny výtky na sebe. Protože se domnívám, že Národní galerie udělala spousty práce. A ti, kdo to nevidí, nevidí to především proto, že do ní ani nejdou, že se o ni nezajímají a že pouze vznáší námitky, pro které nemají zádný jiný buvoir než osobní pocit, osobní dohad, osobní ukřivdění."
Tomáš Císařovský, spoluautor otevřeného dopisu, Knížákovu kritiku odmítá.
"Nikdo z odborné veřejnosti tomu příliš nerozumí, co se tady děje. Pan Knížák prostě nepochybuje o své schopnosti mít patent na vizi Národní galerie až do roku 2020. Domnívám se, že Národní galerie je skutečně národní, a starost o ni je legitimní pro všechny lidi z oboru."
Spor se vede jak o osobu Milana Knížáka a jeho způsob komunikace s veřejností, tak i o koncepci, kterou pod jeho vedením galerie vykazuje. Vyčítáno je, že přední státní galerie neodráží soudobý vývoj výtvarného umění ve světě."Já bych chtěl především zdůraznit, že Národní galerie je muzeum umění, není kunsthalle. Musí se starat o umění ve všech oblastech, které pokrývá. Čili není jenom tím, čím často chcete, aby byla, aby to byla kunsthalle, která bude mapovat všechny záchvěvy současného umění. (...) Já myslím, že je správně, že hledáme vlastní cestu. Že hledáme svoji polohu mezi světovými muzey. Že chceme ukázat především české umění a že si uvědomujeme, ýže je stejně daleko z Paříže do Prahy jako z Prahy do Paříže. A že dnes lidé cestují a že když je nějaká velká výstava ve Vídni, není třeba, aby byla v Praze, není pro to žádný důvod."
Ohradil se také proti tvrzení, že je ve své funkci politicky kryt:
"Je mi vyčítáno, že mám politickou podporu. Kéž by to byla pravda! Kéž by se mi podařilo získat politickou podporu pro Národní galerii! Bohužel, ta podpora je malá. A to vidíte i z toho, že se nám dosud nepodařilo otevřít naše sbírky zadarmo,"
řekl Knížák. Ministerstvo kultury na základě otevřeného dopisu žádné personální změny nechystá. Mluvčí ministerstva Jan Cieslar řekl, že se připravuje účinnější systém hodnocení činnosti svých příspěvkových organizací a jejich ředitelů a novému hodnocení bude podrobena i NG.
Ani argumenty, které Knížák a jeho spolupracovníci v pondělí předložili, třeba příklady mezinárodních spoluprací Národní galerie, Císařovského nepřesvědčily:
"My skutečně neděláme nic jiného, než že se obracíme na ministra kultury, že po osmi letech není možné, aby nebyl vypsán konkurz na takto významnou pozici. Protože v celém spektru příspěvkových organizací má Národní galerie mimořádnou pozici. Už jenom tím, jak mimořádné a nevyčíslitelné poklady minulosti spravuje, to žádná jiná instituce v Čechách nemá. A má zodpovědnost jak za současnost, tak za budoucnost. Jak se dneska lidi budou dívat na výtvarné umění a co také v budoucnu budou moct v Národní galerii vidět. A v tomto ohledu ve všech těchto oblastech máme skutečně důvodné pochybnosti o činnosti Národní galerie."