Euro v nedohlednu?

O sílícím kurzu koruny, jeho dopadech na celou ekonomiku, i o nevoli zejména mezi českými exportéry jsme už v našem vysílání v uplynulých týdnech mluvili. Tehdy jsme se však blíže nevěnovali otázce, nakolik popsaná situace ovlivní nebo neovlivní budoucí přípravu na vstup Česka do eurozóny. Zkusme tedy napravit tento informační deficit...

Foto: Evropská komise

Stoupající ceny českých výrobků v zahraničí, kurzová rizika i poplatky za převody a směny jsou důvody, proč je zavedení eura v ekonomických a podnikatelských kruzích stále živým tématem i ve chvílích, kdy o něm média mlčí. Ty totiž nemají přijít s čím novým. Národní konvergenční plán se nezmiňuje o žádném termínu přijetí společné evropské měny Českou republikou. Zde má euro svého velkého odpůrce v osobě prezidenta Václava Klause. Jeho názory sdílí také Občanská demokratická strana, která má rozhodující slovo ve vládě, a ta má zase rozhodující slovo v otázce vstupu do eurozóny. A v neposlední řadě prezident jmenuje členy bankovní rady České národní banky, jejichž většina se podle ekonomů také nedá nazvat euronadšenci. Tolik snad k atmosféře ve společnosti a postojům klíčových hráčů.

Vladimír Pikora

Ani jedno z toho však podle analytika společnosti Next Finance Vladimíra Pikory nejsou rozhodující faktory. "Klíčovými faktory, které ovlivňují to, jestli budeme přijímat euro v roce 2010, 2012 či 2014, jsou ty, jak se vede veřejným financím. Ukazuje se, že je to vlastně jediný problém pro Českou republiku. To je jediný zádrhel, který neumíme v současnosti dostatečně dobře vyřešit. Dá se očekávat, že ty veřejné finance problémem ještě zůstanou po několik let. Nicméně dlouhodobě se pravděpodobně i tento problém podaří vyřešit a my to euro přijmeme."

Podle Pikory to však určitě nebude dříve, než v roce 2012. "A rekordně silná koruna na tom nic nezmění. Pouze bude vytvářet tlak ze strany exportérů a průmyslu obecně na to, aby se euro přijalo dřív. Ale já se domnívám, že vlastně politici nebudou schopni euro přijmout i kdyby chtěli - právě proto, že nebudou schopni plnit maastrichtská kritéria."

Hlavní ekonom Raiffeisenbank, bývalý český ministr financí, Pavel Mertlík vidí věci trochu jinak. V první řadě neplnění kritérií pro vstup do eurozóny hodnotí jako o něco menší problém. V druhé řadě pak dává větší důraz na vliv vlády, kterou hodnotí jako euroskeptickou. A nakonec dochází k závěru, že koruna zůstane českou měnou nejméně o dva roky déle, než si myslí Pikora.

Zde jsou argumenty Pavla Mertlíka: "Vstup do eurozóny v situaci, kdy ekonomika na to v principu je připravena, a to je podle mého soudu česká situace, svědčí o tom naše schopnost plnit v současnosti všechna maastrichtská kritéria - v dohledné budoucnosti přestaneme pravděpodobně plnit kritérium inflační, ale domnívám se, že to je jenom dočasný výkyv - tak v téhleté situaci je to skutečně otázka politického rozhodnutí. V současnosti máme vládu, která je euroskeptická a která vstup do eurozóny nepřipravuje v tomto volebním období, čili je velmi pravděpodobné, že do roku 2010, do voleb, se nestane nic. No a pak se ten scénář jakoby rozděluje do dvou směrů. Buď z voleb vzejde vláda, která bude podobná se svým názorem na euro té vládě současné a pak je pravděpodobné, že ten vstup České republiky se oddálí do nějaké vzdálenější budoucnosti, přinejmenším do dalších voleb. No a pokud by vznikla vláda, která bude řekněme eurooptimističtější a rozhodne se pro vstup do eurozóny, pak technicky prvním možným datem vstupu bude 1. leden roku 2014, protože několik let trvají ty příslušné přípravy."

Post viceguvernéra České národní banky po uplynutí svého mandátu začátkem března opustil Luděk Niedermayer. Tehdy v rozhovoru pro Český rozhlas definoval svůj postoj k euru těmito slovy: "Jako ekonom si myslím, že když to proběhne ve správnou chvíli a bude na to země správně připravena, tak v podmínkách České republiky by to měl být úspěch, který nám přinese větší prosperitu. A to je to, co lidé konec-konců od téhle země očekávají."

Kdy ale nastane ona Niedermayerem zmíněná správná chvíle, na to je podle něj těžké odpovědět. "To má dvě dimenze. První je, kdy budou vytvořeny ty podmínky, a to nemusí být přesně ten moment, kdy vláda se rozhodne to udělat." Druhou dimenzí je pak souběh ekonomických faktorů. Kromě již Pikorou a Mertlíkem zmíněných veřejných financí Luděk Niedermayer upozorňuje ještě na to, zda je a bude zdravý i pracovní trh, jaká bude jeho flexibilita, otevřenost zahraničním pracovníkům v případě potřeby zaplnit volná místa a podobně. V obou těchto směrech je ale Niedermayer optimista: "Takže podmínky budou vytvořeny ale pak je to o politickém rozhodnutí."Čili na tahu bude tak nebo tak vláda.

Podle Vladimíra Pikory ale česká ekonomika může i bez eura dobře žít i dále. "V Evropě je celá řada ekonomik, které nejsou v eurozóně, a mohly by do ní vstoupit. Je to třeba Británie, je to třeba Dánsko, je to třeba Švédsko. V zásadě se ukazuje, že to pro ně není žádný problém. A když se podíváme na to, jak se jim daří, tak se dokonce ukazuje, že těm ekonomikám západní Evropy, které nepřijaly euro, se daří ještě lépe než těm ekonomikám, které euro přijaly. Možná že právě to euro je pro ty ekonomiky často brzdou. Pravděpodobně je brzdou pro Německo a pro Itálii. Takže já bych se vůbec nebál toho, kdybychom my byli mezi těmi posledními státy které přijmou euro."

Což zhruba vystihuje i názory prezidenta Václava Klause. Naproti tomu guvernér České národní banky Zdeněk Tůma je v této věci velmi vlažný. Podle něj se svět nezboří přijetím eura ani za dva ani za dvanáct let a je naprosto jedno, v jakém kurzu se přepočítají ceny, majetky a platy.