Hlouběji už to asi nepůjde

Český průmysl si v únoru zřejmě sáhnul na dno svého poklesu. Podle údajů Českého statistického úřadu průmyslová výroba v Česku v únoru meziročně klesla o 23,4 procenta, a snižovala se tak již pátý měsíc po sobě. Bude nadále pokračovat pokles našeho průmyslu, nebo se objevují na obzoru nějaké známky jeho stabilizace?

Pádem českého průmyslu bylo opět nejvíce postiženo automobilové odvětví včetně dodavatelských podniků, a také strojírenské firmy. Podle prezidenta Hospodářské komory České republiky Petra Kužela se takový pokles dal očekávat:

"Já si myslím, že všichni, kdo se v průmyslu pohybují, čekali ten propad takto vysoký, protože zejména první kvartál i začátek druhého kvartálu ještě bude bohužel ve znamení poklesu. Znamená to, že dva měsíce po sobě jdoucí je pokles, to znamená, že Česká republika se bohužel dostala do recese. Já jsem přesvědčen o tom, i naše analýzy to samozřejmě jenom predikují, že by ve druhém, třetím kvartále mohla být tzv. nula, ten pokles by se mohl zastavit, a v posledním kvartále roku 2009 bychom si již možná mohli oddechnout a vidět hospodářský růst."

Chmurná čísla statistiků nepřekvapila ani analytika Poštovní spořitelny Petra Bureše:

"To není žádné velké překvapení. Bohužel při pohledu na vývoj nových zakázek nemůžeme čekat nějaké zásadní vylepšení ani v dalších měsících. Jistou změnu může přinést šrotovné zavedené v západoevropských ekonomikách, které může stabilizovat průmyslovou výrobu, nicméně i tak za celý rok 2009 očekávám propad průmyslu okolo osmi procent."

Podniky v Česku v únoru stále propouštěly. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s padesáti a více zaměstnanci se meziročně snížil o 7 procent. Bývalý ministr financí a nyní analytik Raiffeisenbank Pavel Mertlík si rovněž myslí, že pád už dosáhl svého dna a průmysl se začíná stabilizovat. Usuzuje tak ze srovnání meziměsíčních sezónně upravených údajů:

Pavel Mertlík

"Tam byly největší propady v říjnu a v listopadu, kdy to bylo kolem devíti procent, a tento měsíc bylo to číslo prakticky už na nule. Svědčí to tedy o tom, že ta křivka poklesu úrovně průmyslové výroby, která prudce klesla na podzim a v prosinci a v lednu se ta strmost snižovala, tak už se prakticky zastavila. Domnívám se, že už jsme se dostali na to pomyslné dno. To neznamená, že je ekonomika z nejhoršího venku. Podniky budou muset žít v situaci, kdy jejich objem produkce je o desítky procent nižší než byly v minulosti zvyklé. Otázka je samozřejmě, co bude dál. Jednak víme z historie, že dno někdy není poslední, někdy má krize více vrcholů, a také, a to je velmi důležité, i kdybychom dál už ekonomicky neklesali, tak to neznamená, že je ekonomika z nejhoršího venku, protože poměrně ještě dlouhou dobu se bude ekonomika pohybovat na úrovni dna. A třeba nezaměstnanost je velmi zpožděný ukazatel, a my očekáváme vrchol růstu nezaměstnanosti až někdy v prvním čtvrtletí příštího roku."

Průzkumy Svazu průmyslu a dopravy ukazují na to, že se mění struktura problémů firem. Do prvního pololetí 2008 dominovaly ceny energií a paliv a posilování koruny, od druhé poloviny loňského roku je to ztráta zakázek a horší přístup k financování provozu. Potvrdily se tak signály podniků o ztrátě zakázek a úvahy firem o snižování počtu zaměstnanců. Krize má i vedlejší negativní dopady, kterými jsou horší platební morálka a ztráta důvěry v obchodních vztazích či projevy neochoty komerčních pojišťoven pojišťovat běžná rizika vývozců, zhodnotil výsledky průzkumů analytik svazu Oldřich Körner.

A jak vidí další vývoj české ekonomiky bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer?

"V následujících měsících zřejmě uvidíme dočasné zlepšení v některých číslech, například v souvislosti se zvýšenou poptávkou po autech, s tzv. šrotovným, ale tvrdit, že už jsme na cestě z toho ekonomického propadu, by mohlo být ještě předčasné. Já bych řekl, že v následujících týdnech a měsících se teprve začne do života lidí promítat to, co znamenají tato špatná ekonomická čísla. Dochází k postupnému růstu nezaměstnanosti, celá řada firem se dostává do závažných finančních obtíží, a proto můžeme jenom doufat, že se situace ve světové ekonomice začne stabilizovat a postupně zlepšovat tak, aby to dolehlo i na ty naše firmy. Ale řekl bych, že v následujících měsících teprve opravdu uvidíme, o co v ekonomice jde, a nevypadá to příliš příjemně."

Luděk Niedermayer pro Český rozhlas také zhodnotil kroky, které pro boj s ekonomickou krizi učinil odstupující kabinet premiéra Mirka Topolánka na základě doporučení Národní ekonomické rady vlády:

"Myslím si, že to zaměření kroků. to znamená snaha o to maximálně udržet počet zaměstnaných, a to znamená nehnat ty lidi z oblasti zaměstnanosti do nezaměstnanosti, že to je ten správný krok, protože naše ekonomika je příliš malá na to, aby se tam daly použít nějaké stimuly pro zvýšení spotřeby. Myslím si tedy, že zaměření těch kroků, to znamená snaha o udržení co nejvíce lidí v pracovním procesu, je správná."

Existuje podle bývalého viceguvernéra centrální banky Luďka Niedermayera schůdná cesta ze světové ekonomické krize?

"Řekl bych, že celková cesta ze světové ekonomické recese musí jít také přes oživení investic, to znamená růstu firem, důvěry firem v to, že je třeba investovat, že bude poptávka po jejich produktech, atd. A myslím si, že v této fázi ještě nejsme. Většina trhů stále ještě hledá svoje dno a myšlenky na rozšiřování kapacit, rozšiřování investic opravdu teď nejsou vlastní velké řadě byznysu, podnikání."

Ve všech 27 zemích Evropské unie byla v lednu podle evropského statistického úřadu průmyslová výroba nižší o 16 procent.