Vládní tábor je odhodlán prosadit důchodovou reformu i bez opozice

Důchodová reforma je o něco blíže, a důchod pro současné pracující tedy možná o něco dále. Posun je ale zatím spíše jen symbolický. Návrh, který v pondělí jednomyslně schválila vláda, ještě musí projít martyriem parlamentního jednání a rozhodně to nebude mít jednoduché.

Aleš Michl

Lidé v Česku by v budoucnu mohli odcházet do penze v 65 letech a povinné pojistné by měli místo 25 odvádět 35 let. To jsou dva nejviditelnější prvky návrhu zákona, který má upravit důchodový systém v Česku. Přesněji řečeno, navržený zákon by měl uvést do života pouze první fázi důchodové reformy. Druhý krok by pak měl umožnit a upravit formy připojištění a třetí fáze, kterou by vláda chtěla stihnout ještě do voleb v roce 2010, má umožnit přesměrování části odvodů do spoření v penzijních fondech. Právě ony další fáze skrývají zřejmě největší rizika a vyvolávají odpor současné opozice, ta ale bez reptání nepřijímá ani stávající návrh, který se týká délky důchodového pojištění a penzijního věku. I když v zásadě uznává argumenty demografů a ekonomů o stárnutí populace a klesající porodnosti, která za nějakou dobu neumožní nadále financovat důchody z odvodů ekonomicky aktivních obyvatel. "Letošní rok je první v historii, kdy bude počet osob starších 60 let větší, než počet mladších teenagerů," varuje například ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl.

Foto: Evropská komise

To přitom bere v potaz už stávající stav. Věk odchodu do důchodu se už od poloviny 90. let postupně zvyšuje z 60 na 63 let a to tak, že každý další ročník narození odchází do penze vždy o několik měsíců později. Ekonom Vladimír Bezděk, který byl v letech 2004-5 předsedou zvláštní komise pro přípravu důchodové reformy, vysvětluje: "Důchodový věk se nezvyšuje tím způsobem, že bychom počkali opravdu až na ten rok, kdy se poprvé v důchodovém systému objeví deficit nebo kdy se ty problémy projeví jinak, a pak skokově, nárazově a výrazně z roku na rok zvýšili důchodový věk najednou o rok, o dva, o tři, z 60 na 63 nebo z 63 na 65. Cílem je ten 'zub' v tom důchodovém věku, což může být rok nebo dva navíc, rozložit na delší období."

Nový návrh zákona posouvá cílový věk z 63 na 65 let. A dodejme ještě, že systém měl, má a bude mít výjimky, když ženám v závislosti od počtu vychovaných dětí umožňuje začít pobírat plný důchod o něco dříve, jen by se měly změnit relace mezi počtem dětí a důchodovým věkem žen. Mimochodem muži, kteří se domáhali téhož, pokud vychovávají děti sami, zatím nebyli vyslyšeni a návrh s věkovou úlevou pro ně nepočítá. Levicová opozice se ale navíc dožaduje výjimek dalších. Jak v České televizi řekl sociálnědemokratický stínový ministr práce Zdeněk Škromach, pracující ve fyzicky náročných profesích - například v dolech, hutích a podobně - nebudou schopni setrvat v pracovním procesu až do 65 let. Podle něj by jejich zaměstnavatelé, kteří si de facto kupují zdraví svých zaměstnanců v takto exponovaných profesích, měli doplácet další připojištění, které umožní snížení důchodového věku u zmíněných skupin. Zaměstnanci zejména v poslední předdůchodové dekádě ale podle Škromacha mají na pracovním trhu obecně ztíženou pozici: "Dále asi vláda by měla připravit programy pro zaměstnání lidí, kterým je 55-60 let..."

Z dosud známých výhrad opozice ještě připomeňme například nespokojenost s tím, že do odpracovaných let by se již nadále neměla započítávat doba studia. I když sociální demokraté se ještě tento týden podrobněji vyjádří k návrhu úvodní fáze důchodové reformy, předseda ČSSD Jiří Paroubek byl ve své první reakci velmi odmítavý: "Mohu říci, že si neumím představit, že by sociální demokracie s takovými návrhy souhlasila."

Vláda se několik měsíců snažila vyjednávat s opozicí a dokonce některé její připomínky do svého návrhu zahrnula. Přesto jej zřejmě bude muset schválit sama, což s nejistou většinou jednoho, nanejvýš dvou hlasů připomíná chůzi po velice tenkém ledě. Podle ekonoma Vladimíra Bezděka ale není zbytí. "Samozřejmě, určitě platí, že čím větší podporu napříč politickým spektrem různé úpravy, i parametrické, v penzijním systému mají, tím jenom lépe pro budoucí stabilitu těchto změn, aby nebyly revertovány zpátky. Ale na druhou stranu tyto změny jsou nutné a provést se prostě musí a to riziko, že by je politická scéna chtěla někdy vrátit zpátky, je poměrně nízké. Čili pokud není vůle jim dát širokou podporu včetně opozice, tak doporučuju a schvaluju ten postup - udělat to i většinou jednoho nebo dvou hlasů v Poslanecké sněmovně."

Vláda už má přitom jasno, jakého harmonogramu se chce při prosazení zákona držet a podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase zůstává otevřená spolupráci s opozicí. "Ty legislativní jsou naprosto jednoznačné. Březen – první čtení v Poslanecké sněmovně. Červen – druhé a třetí čtení v Poslanecké sněmovně. Potom Senát, potom případně podpis prezidenta a vstup v platnost nejpozději na podzim letošního roku a v účinnost od 1. ledna roku 2010. V průběhu projednávání po celý legislativní proces budeme intenzivně konzultovat. Budeme se snažit dosáhnout ne-li podpory, tak alespoň tolerance těch klíčových změn, které jsou naprosto nezbytné."