Šumavského spisovatele Karla Klostermanna připomene téměř 80 akcí
Letošní rok je jubilejní nejen pro novodobé české dějiny. Osmičkami končí také data narození a úmrtí spisovatele Karla Klostermanna. Před 160 lety se narodil, 85 let uplyne v červenci od jeho úmrtí. Kulturní instituce a občanská sdružení z Jihočeského a Západočeského kraje a Bavorska a Dolních Rakous proto společně vyhlásily letošek rokem Karla Klostermanna.
Narodil se 15. února v revolučním roce 1848 v rakouském Haagu. Jeho otec byl lékař ve šlechtických službách, matka pocházela z bohatého sklářského rodu. Přirozené vícejazyčné prostředí Karla Klostermanna ovlivnilo tak, že své první časopisecké prózy psal německy, stejně jako první knížku Böhmerwaldskizzen z roku 1890. Později přešel k češtině. Spisovatelka Marie Korandová o Klostermannovi vydala při příležitosti výročí knihu.
„První práce psal německy. Ale on sám to vysvětluje tak, že on byl vlastně odmalička bilingvní. S českými dětmi mluvil česky, doma mezi nejstaršími sourozenci se mluvilo česky, rodiče mezi sebou mluvili německy, chůva, babička i otcova sestra s nimi mluvila bajuvarským hornorakouským nářečím, takže o sám říká, že čeština a toto bajuvarské nářečí, to byly jeho rodné jazyky. Komunikativní jazyky od nejútlejšího dětství. Samozřejmě, že to nebyla spisovná čeština. Ale spisovné němčině a spisovné češtině se musel naučit.“
Marie Korandová je rodačka z Plzně a žije už 45 let v Bratislavě. Kraji svého dětství stejně jako Klostermann zůstává věrná v knížkách. Naposledy vydala právě k výročím svého oblíbeného autora stostránkovou biografickou novelu Volba profesora Klostermanna.
„Tady na Slovensku je po rozdělení republiky Český klub a tam mi jedna kolegyně řekla před dvěma lety: ty si sbíráš Klostermanna. A víš, že se chystá Klostermannův rok? Přinesla mi Lidové noviny, já jsem i o tom přečetla a při nejbližší návštěvě západních Čech jsem poprosila pana profesora Viktoru, že bych chtěla psát o Klostermannovi, ale nevím přesně, co by bylo nejnosnější. On mi navrhl tři takové tematické okruhy, a než jsem odjížděla z Plzně, už jsem měla vlastně v kostce promyšlené, co chci psát, jak chci psát. No a sedla jsem a psala a stihla jsem to.“
Autorka sama označuje prózu za románovou psychologickou retrospektivu. Východiskem je ohlížení umírajícího Klostermanna.
„Sleduje tu červenou nit svého života. Stále mu předhazovali, že on jako Nečech píše česky a proč píše česky a proč se přiklonil k českému národu a k českému jazyku. Tak to se právě snažím v tom románě, těmi jeho vlastními vzpomínkami, popsat.“
Klostermannovo románové dílo patří do proudu venkovské realistické prózy z přelomu 19. a 20. století. K nejvýznamnějším románům patří díla s tematikou Šumavy. Popsal v nich zapadlý horský kraj. Znalostí každodenního tvrdého života jeho obyvatel a popisem romantické krásy šumavské přírody vzbudil tehdy značný zájem. K nejznámějším dílům patří romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském, Skláři. Co čte nejraději Marie Korandová?
„No já jsem ohromně milovala Skláře. Skláři mě oslovovali odmalička. A teď se mi líbí i Červánky mého mládí. Připouštím, že je tam leccos – anebo hodně – subjektivního, ale pro můj pohled do autorova nitra myslím, že mi byly nejcennější.“
Václav Sklenář je hoteliér z obce Srní a zakladatel občanského sdružení Karel Klostermann - spisovatel Šumavy, které koordinuje letošní oslavy. Jaký je cíl oslav?
„Aby se vlastně lidem připomnělo, že tento spisovatel v tomto území žil, pracovala a napsal spoustu krásných knih.“
Čte Václav Sklenář Klostermanna?
„Samozřejmě. A rád. Asi bezkonkurenční je Ze světa lesních samot. Mám rád romány, které se týkají potom třeba i těch jižních Čech, Mlhy na blatech, že jo, a přiznám se, že jeden z takových těch románů, které vypovídají o životě Čechů, kteří odešli do Vídně, román Za štěstím, v podstatě ten se mi líbí ze všech nejvíc.“Rok 2008 přinese více než 80 akcí, které připomenou tohoto spisovatele. Osm výstav, čtyři knižní publikace, hodinový filmový dokument. V Prachaticích se uskuteční literární konference a v plánu jsou také městské a obecní slavnosti. Regionální význam a zaměření autora lze dnes samozřejmě také dobře spojit se zájmy turismu. Jeho putování po kraji inspirovalo vznik nových naučných stezek v národním parku a na dalším území Šumavy, které budou vyznačeny letos na jaře.
Jak by se Klostermannovi líbilo na Šumavě dnes?
„No, také jsem se nad tím zamýšlel. Karel Klostermann, když si vzpomenete, tak popisoval dobu broučkovou. Takže asi by se mu určitě nelíbilo, kdyby celá Šumava opět lehla broučkovou kalamitou, což se nestalo, ale zase na druhé straně Karel Klostermann krásně popisoval zbytky posledních pralesů, které tenkrát ještě vlastně byly na Srní, takže určitě by se mu líbilo to, že vzniknul národní park. Protože on sám vlastně psal, že v Bavorsku vznikne národní park. Kdyby tenkrát věděl, že vznikne v Čechách, tak by určitě byl šťasten. Karel Klostermann měl rád tu divokou přírodu, tak si myslím, že by asi byl spokojen,“říká Václav Sklenář.