Bude volba prezidenta tajná nebo veřejná?

Bude se český prezident volit tajně nebo veřejně? To je otázka, která teď zaměstnává politické strany a plní i stránky novin. Jaké jsou zvyklosti, výhody i nevýhody obou systémů volby?

Václav Klaus, foto: ČTK

Volba prezidenta je už příští pátek a politici stále neví, jak bude probíhat. Veřejně či tajně? Dokonce se kvůli tomu rýsuje konflikt sněmovny a Senátu. V horní komoře, která má 81 senátorů, má většinu ODS. Ta chce tajnou volbu. Dolní komora, ve které je 200 poslanců, je názorově nejednotná. Prakticky mohou nastat dvě varianty. Za prvé - obě komory se shodnou na tajné volbě. Za druhé - Senát bude prosazovat tajnou a sněmovna veřejnou volbu. Objevuje se otázka, zda sněmovna může Senát přehlasovat či zda je možné volit prezidenta v každé komoře jinak. Tyto úvahy odmítá tvůrce Ústavy Vojtěch Cepl.

"Prezident se volí na společné schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu. Z toho bych řekl, že to má být dohromady."

Politici argumentují tím, že při veřejné volbě je jasné, kdo koho volil. Při tajné volbě mohou vyvstat pochybnosti. To se stalo před pěti lety, kdy část sociálních demokratů zřejmě volila Klause. Politici tomu chtějí předejít a vymýšlejí nejrůznější způsoby, jak ověřit volbu svých spolustraníků, například fotografování hlasovacích lístků mobilními telefony.

A jak se ke způsobu volby prezidenta staví jednotlivé strany? Občanští demokraté míní, že v takových případech, jako je volba hlavy státu, je vhodnější a obvyklejší volba tajná. Prezident Václav Klaus byl před pěti lety zvolen právě v tajných volbách.

"Já jsem zažil jednu volbu v roce 1989 netajnou a skoro z toho člověk neměl dobrý pocit. Volby u nás jsou tajné. Všechny možné druhy voleb jsou tajné a proto je skoro zbytečné, aby se vytahovala najednou z ničeho nic a účelově tahle karta."

Václav Klaus míní, že veřejná volba má odůvodnění v revolučních dobách, jako byl třeba zánik Rakouska-Uherska a pád komunismu v Československu. Klaus je kandidát občanských demokratů. Šéf jejich klubu Petr Tluchoř vidí ve veřejném hlasování krok zpátky před rok 1989.

"Tajnost volby je pro nás tím technickým parametrem, aby ta volba byla opravdu svobodná, což je základní demokratický princip a jiný způsob bychom považovali za návrat někam, kam se vracet nechceme. Pro nás tajnost té volby není věcí počtu hlasů. Pro nás je to základní demokratický princip, na kterém tahle země stojí a doufám stát bude."

Tajnou volbu prosazují také zelení, na rozdíl od koaličních lidovců. Sociální demokraté nejsou jednotní a čekají na právní analýzy. Komunisté se definitivně rozhodnou až v předvečer volby - 7. února večer. Šéf jejich poslaneckého klubu Pavel Kováčik, uvedl, že pro tajnou volbu je přes 60 procent jejich poslanců.

"Nejsilnější názor byl ten, že pokud budeme podporovat veřejnou volbu, tak budeme obviněni z toho, že se vracíme do období před rokem 1989."

Oba kandidáti Václav Klaus i Jan Švejnar mají nyní u poslanců i senátorů zhruba srovnatelné šance, přičemž Klaus zůstává mírným favoritem.

---