Bohužel ne vždy se vánoční a novoroční přání naplní
Přesně před 70 lety zazněl v éteru projev prezidenta Edvarda Beneše. Prezident v něm hodnotil uplynulý rok 1937, uspokojivou hospodářskou situaci země, připomínal úmrtí svého předchůdce Tomáše Garrigua Masaryka a přál posluchačům vše dobré do nadcházejícího roku s výročím vzniku republiky.
"Také letos přistupuji k vám s poselstvím míru. Opakuji, co jsem již vícekráte řekl: Nejnebezpečnějším poválečným rokem byl rok 1936. V roce tom evropské mocnosti vývojem mocenských poměrů mezi sebou, chtíce nechtíce, odklonily se od dosavadní politiky, vyjádřené rovnováhou Společnosti Národů, a přešly zjevně do periody opětné přímé rivality a přímého vyrovnávání sil mezi sebou. Rok 1936 byl tedy přelomem a získáním nových sil v mezinárodním kontextu ze strany autoritativních mocností v neprospěch velmocí a států ostatních. Rok 1937 byl však už opět rokem vyrovnávání sil mezi oběma těmito tábory. Rok 1938 by měl býti a patrně bude rokem jednání, diskutování, dohodování a konečně i uzavření aspoň částečných a předběžných dohod, jež by pak vedly k definitivnějším dohodám, zajišťujícím opravdu mír aspoň v Evropě."
Josef Škrábek: "Je jisté, že ten projev byl určený hlavně německé menšině v Československu a také byl adresovaný do zahraničí, aby upozornil, že beneš se tu obrací přímo na německé spoluobčany. byla to zpráva pro zahraničí, aby se vědělo, že tady mezi vládou a prezidentem je snaha o spolupráci s menšinou. Jenom dodatečně, s velkým časovým odstupem si uvědomuji, že se tu přímo křečovitě snaží nutit do optimismu. Něco podobného pak Beneš dělal po roce 1945 nebo už 1943, že se nutil do toho předpokládat, že komunismus se kultivuje, že už nebude tak zlý a že Sovětský svaz se demokratizuje. Myslím, že to je něco podobného."
Josef Škrábek: "Německá menšina si vždycky stěžovala, že není dostatečně zastoupená ve vládních funkcích, na úřadech a také že německá menšina nemá dostatek státních zakázek. Státní zakázky byly limitovány tím, že v německých podnicích musí být určitý počet českých zaměstnanců. Dohoda z roku 1937 slibovala změnu ve prospěch té německé menšiny. S odstupem času se říká, že přišel pozdě s těmito nápady. Kdyby k tomu došlo v roce 1926, 1929, tak by byla naděje na lepší soužití. Ale v této době už situace za hranicemi, v Německu byla tak vyhrocená a hospodářský úspěch Německa, Hitlerova režimu byl pro spoustu příslušníků německé menšiny tady tak omamující, že to lákadlo nacismu bylo příliš velké."
"Nechť každý z nás si v den, jenž je celému křesťanskému světu symbolem lásky, pokoje a dobré vůle, radosti, naděje a nového zrození, vzpomene, že štěstí jednotlivce, třídy i národa spočívá na konec vždy jen v klidu, a pokoji duše a srdce, že pokoj duše a srdce je dán člověku jen tehdy, dovede-li se s láskou a dobrou vůlí vždy a za všech okolností postavit kladně ke svému bližnímu, ať je jím kdokoli, kladně k jeho snahám, citům a potřebám; dovede-li ze srdce a duše své vyhnat vše negativní, vše nenávistné, vše destruktivní a vášnivé ať na poli politickém, sociálním, hospodářském či nacionálním, dovede-li se rozhodnout nestrávit dne v nenávisti a hněvu a ví-li, že nemá projíti dne, v němž by vedle své práce nebyl vykonal čin, jejž je možno hodnotiti kriteriem absolutna: čin, jenž prýští z dobré vůle a lásky ne ke straně, ne ke třídě, ani ne jen k národu, nýbrž z veliké, čisté, dobré vůle a lásky lidské."
Josef Škrábek: "Je zajímavé slyšet jeho německý projev. Jeho výslovnost je kombinací sudetské němčiny a spisovné hochdeutsch. Pravděpodobně je to tím, že Beneš pochází z Kožlan a několik vesnic dál už byly německé vesnice. Možná jako dítě tu němčinu nějak pochytil, takže v tomhle státnickém projevu je příměs sudetské němčiny."
Projev Edvarda Beneše byl vysílán 24. prosince 1937 v 9 hodin ráno nejprve česky a potom i německy. My jsme dnes použili ukázky z německého záznamu.
