Kontrarozvědka varuje před mafií i cizími agenty

Organizovaný zločin zesiluje tlak na státní orgány. Totéž lze zaznamenat i v podnikatelské sféře. To je jeden z hlavních závěrů výroční zprávy Bezpečnostní informační služby za loňský rok. Okleštěnou verzi zveřejnila kontrarozvědka na internetu. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Skupiny organizovaného zločinu se snaží stále víc proniknout do státních struktur a samosprávy. Zajímají je hlavně osoby, které rozhodují o státních zakázkách, o čerpání peněz z veřejných rozpočtů a z fondů Evropské unie. Zájem se soustřeďuje i na osoby, které ovlivňují územní plánování.

„Asi nejvíce zarážející je tam konstatování, které se týká pronikání organizovaného zločinu do státní správy. A s tím úzce souvisí o problematika lobbyingu.“

Říká bezpečnostní analytik Marián Brzobohatý. Kontrarozvědka také zaznamenala signály o kontaktech organizovaného zločinu s některými policisty, stejně jako snahy proniknout do justice a ovlivnit její rozhodování. Mafie se ale snaží získat vliv rovněž ve vysokých politických kruzích. Podobné varování není novinkou. O nebezpečí vlivu organizovaného zločinu na státní správu a politiky hovořila už na jaře 2006 známá zpráva plukovníka Jana Kubiceho, šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Jak řekl bezpečnostní expert ČSSD a šéf poslanecké komise pro kontrolu BIS Jeroným Tejc, pozitivní na zprávě je to, že BIS o aktivitách organizovaných skupin ví.

„Nesmíme ale zapomenout na to, že musí následovat další kroky. Nejde jen o to vědět, ale musíme také zabudovat do systému policii. Myslím, že vláda má v tomto směru dostatek pravomocí a měla by reagovat na zprávu BIS konkrétními kroky. Konkrétními kroky musí samozřejmě reagovat také policie.“

Ty používají diplomatické krytí nebo jejich agenti či spolupracovníci vystupují jako zástupci obchodních společností, popřípadě jako novináři. Ve hře jsou ruské ekonomické zájmy. Podle kontrarozvědky ale organizují ruští agenti také mediální kampaně ve prospěch mocenských zájmů Ruska. Zveřejněná zpráva Bezpečnostní informační služby hovoří i o extremismu. Ten levicový je prý spíše v útlumu. Extremně pravicová hnutí jsou zase decentralizovaná a chybí jim jednotné vedení. Podle politologa z Masarykovy univerzity v Brně Miroslava Mareše ale ani nejde přesně spočítat, kolik je u nás vlastně neonacistů.

„Není úplně jasné, koho k nim přiřadit. Existují určitá tvrdá jádra, existují příznivci, kteří jsou napojeni jen volně na neonacistické hnutí. A akcí se zúčastňují i někteří mladí lidé, kteří často nemají ponětí o tom, co vlastně hlásají ti, kteří shromáždění svolávají.“

Výroční zpráva kontrarozvědky vyvolala okamžitou reakci předsedy ČSSD Jiřího Paroubka. Ten z ní vyvozuje závěr, že organizovanému zločinu otevírá dveře počínání vlády Mirka Topolánka, a to tím, že toleruje hospodářskou kriminalitu a korupci. Místopředseda ODS Petr Bendl naopak Jiřího Parobka upozornil, že by si sociální demokracie měla sáhnout do svědomí a zavzpomínat na dobu, kdy vládla.