Polovina dětí, které vyrůstaly v ústavech, má problémy se zákonem
Polovina dětí, které vyrůstaly v ústavech, má v dospělosti potíže se zákonem. To je výsledek analýzy, kterou zpracovalo ministerstvo vnitra. Zkoumalo osudy 17 tisíc mladých lidí, kteří v minulých letech opustili dětský domov nebo diagnostický ústav. Většinou se dopouštějí drobných krádeží, ale je i pár jedinců, kteří mají za sebou loupežné přepadení. Pravdou však je, že většina dětí v domovech pochází ze špatného zázemí. A kriminalitu by pravděpodobně páchaly, i kdyby vyrůstaly v rodinách.
Politici i odborníci nicméně připouští, že ústavní výchova není to 'pravé ořechové'. Přitom v ústavech vyrůstá v Česku přibližně 20.000 dětí, mnohem více než v zemích Evropské unie. Varující je, že zhruba 70 procent dětí se do ústavu dostane ze sociálních důvodů. A to je špatně, říká Petra Vrtbovská z Institutu náhradní rodinné péče Natama.
"V celé řadě západních států existuje jako součást zákona o dětech paragraf, který říká, že dítě nesmí být odebráno z rodiny ze sociálních důvodů. To znamená, že pokud rodina funguje emocionálně a má finanční nebo jiné existenciální potíže, je vždycky důležité pomoci té rodině zvládnout tyto starosti, aby v ní děti mohly zůstat. Doufám, že i ČR časem tuto cestu nastoupí, protože v počtu dětí v ústavech je vysoké procento těchto dětí."
Jeden ze závěrů studie je dát větší možnosti pěstounským rodinám. Ředitel dětského domova z Olomouce však poukázal na skutečnost, že pěstounské rodiny si spíše berou malé bezproblémové děti, a jak říkal: kdo si vezme patnáctiletého Roma, který chodí za školu?
Jak je vůbec řešen přechod z dětského domova do života v 18 letech?
"Vznikají služby, různé domy na půli cesty, azylové domy a programy pro tyto mladé lidi. Ovšem ten skutečný problém nespočívá pouze v tom, že takto mladý člověk ještě potřebuje čas, ale právě v tom nesprávném duševním vývoji, který proběhne v ústavu. Když těmto mladým lidem nabídneme nějaké služby - může to být 10 tisíc korun Nadace Livie Klausové, může to být bydlení, může to být chráněná práce, tak oni nejsou schopni tuto pomoc správně využít. Deset tisíc korun utratí během jediného večera, ubytovnu si nezaplatí, v práci nevydrží déle, než dva dny, protože jejich celkový duševní stav je opravdu velmi destruovaný. Řešením není, co dělat po odchodu z domova. Moc důležité je, aby co nejméně dětí šlo do toho systému. Jinak ten stav, který ta zpráva popisuje velmi výstižně, a jako první svého druhu v ČR, je nevyhnutelný."
Jádrem problémů je podle odborníků také roztříštěnost systému péče o ohrožené děti mezi několik resortů a kraje. Ministerstvo práce a sociálních věcí by proto mělo do konce roku představit plán, jak hodlá systém české ústavní výchovy reformovat.
