Začala diskuse o rozsáhlých změnách silničního zákona
Po nedávné malé novele silničního zákona, která odstranila několik nesporných nedostatků této normy, zahájil ministr dopravy diskusi o jejích zásadních změnách.
Už čas vyhrazený na přípravu zákona naznačuje rozsáhlost a závažnost uvažovaných změn. Začněme tam, kde panuje zjevná shoda. Třeba u členitějšího posuzování překročení rychlosti. Když je překročena povolená rychlost o méně než 20 kilometrů v hodině, je dnes zákon méně přísný, než když řidič jede ještě rychleji. Dopravní experti navrhují posunout tuto hranici závažnosti překročení rychlosti v obci jen na plus 15 kilometrů v hodině a stanovit ještě jednu, za překročení rychlosti o méně než pět kilometrů v hodině, kde by se řidič vyhnul ztrátě bodů a zaplatil pouze pokutu na místě.
Poměrně velká shoda panuje také v otázce lepší vymahatelnosti práva. Mnoho hříšníků se totiž často vymlouvá na to, že vůz, radarem nebo kamerou zaznamenaný při porušení předpisů, neřídili oni, ale jim osoba blízká, kterou podle zákona mohou chránit a neprozradit její totožnost. Zatímco trestní zákoník si toto ustanovení bezpochyby ponechá, v případě přestupků velmi pravděpodobně ponese odpovědnost majitel vozidla a případnou finanční újmu si bude muset vyřídit v rodině nebo ve firmě, pokud samozřejmě nešlo jen o výmluvu.
Jiná otázka je zatím spíše jen ve stadiu diskuse, nicméně nenaráží na příliš velký odpor. Jak říká sociálnědemokratický stínový ministr dopravy Roman Onderka, jde o snahu pozitivně motivovat řidiče: "Říkám, že musí dojít k odmazávání bodů. Prostě řidiči musí vědět, že když se začnou chovat slušně, tak že v ten daný časový moment jim taky pomůžeme k tomu, aby nepřišli za další týden o řidičák." Kromě možnosti opětovného ubývaní trestných bodů při vzorném chování na silnici se živě diskutuje o tom, aby ztráta řidičského průkazu následovala až po dosažení osmnácti, nikoliv dvanácti bodů. A někteří účastníci diskuse také volají po tom, aby se méně závažné přestupky, které neohrožují bezpečnost silničního provozu, trestaly jen pokutou, bez bodového postihu.Bouřlivá diskuse se ale jistě povede o případném zákazu víkendových jízd kamionů. Zatímco v současnosti pro ně platí nejzávažnější omezení jen o prázdninách, ministr dopravy uvažuje o tom, aby v pátek a v neděli odpoledne a večer a případně i v sobotu dopoledne nemohly kamiony jezdit celoročně. S touto úvahou bezpochyby narazí na odpor dopravců, kteří to budou pociťovat jako překážku jejich podnikání. V televizní diskusi se jejich advokátem, trochu překvapivě, stal komunista Pavel Hojda: "Je zapotřebí si uvědomit i to, že jestliže se rozvíjí ekonomika a uděláme nějaký trochu větší zásah, a tohle by byl poměrně rázný zásah, zejména v tom období mimo prázdniny, tak musíme počítat s tím, že zbrzdíme ekonomiku."
Poslanec Hojda by proto zůstal nejvýše u prázdninových omezení a možná i v době kolem Vánoc. Už nyní je ale jasné, že radikálně jiný názor budou prosazovat například vládní zelení, jejichž předseda Martin Bursík je signatářem petice za celoroční zákaz jízdy kamionů od pátečního odpoledne až do půlnoci z neděle na pondělí. Mezi tím vším je pestrá paleta názorů v kterých denních dobách a v kterých ročních obdobích jak omezit provoz kamionů na českých silnicích a dálnicích. Kromě úvah o tom, kdy tam je a kdy není husto a nebezpečno, je třeba ještě počítat s nedostatečným zázemím pro případy, že v určitou hodinu najednou musí odstavit své kamiony tisíce řidičů. Na přímo zoufalý nedostatek parkovacích míst si už o letošních prázdninách stěžovalo Sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia a existenci tohoto problému přiznává i ministr dopravy Aleš Řebíček. Určitá omezení víkendového provozu kamionů ale v různých formách platí prakticky v celé Evropě a alespoň problémy na hraničních přechodech by mohla vyřešit právě nadnárodní koordinace, řekl například dopravní expert a bývalý vysoký policejní důstojník Stanislav Huml:"Pokud by Evropská unie sjednotila ty časy, kdy je opravdu víkendový špičkový provoz a celá Evropská unie přijala ten zákaz stejně, tak by se nám na hranicích nevytvářely kolony. Protože ti, co přijedou z Polska - tam ještě jet můžou - překročí hranice a pak ucpou Náchod. Z Rakouska to platí v Mikulově. Pokud by platily v celé Evropě stejné ty časy, tak by ty kamiony zastavily právě tam, kde právě v tu dobu jsou. A potom ta dopravní špička, to znamená v pátek mezi 15. a 19. hodinou v sobotu řekněme dopoledne a v neděli zase až odpoledne by mohla být pokryta zákazem. A zbytek už dořeší AETR, což je předpis, který říká, že řidič má mít nějakou přestávku."
Ministr Řebíček se hned ve studiu České televize slíbil nad návrhem zamyslet: "Musím domyslet, do jaké míry a jak by to šlo realizovat. Jestli nějakou poslaneckou iniciativou nebo ne, myslím v Evropském parlamentu. V každém případě bychom se minimálně měli zamyslet nad nějakým sjednocením se sousedními zeměmi."Překvapivě bez velkého odporu se setkala ministrova úvaha o možném zvýšení maximální povolené rychlosti na některých úsecích českých dálnic ze 130 na 160 kilometrů v hodině. Ano, ale - znělo opakovaně ze všech stran. Ano, ale pokud je silnice suchá, viditelnost dobrá, provoz řídký, úsek rovný a přehledný, a splňující přísnější normy. Na naléhavou otázku, jak to všechno řidič pozná, se nabízí překvapivě jednoduchá odpověď: dnes už přece existují světelné ukazatele proměnlivé rychlosti, které vyhodnocují provoz a počasí podle norem, stanovených dopravními experty. A i když to už v televizní diskusi nezaznělo, nabízí se také dovětek, že v oněch místech prakticky není problémy doplnit ukazatele i kamerovými systémy, aby s větší svobodou na silnících spojovala i větší odpovědnost.