Za ekonomický růst se platí vyššími úrokovými sazbami

Letos už podruhé zvýšila Česká národní banka své úrokové sazby. Ta klíčová dnes činí už tři procenta, což je nejvíce za sledních pět let. Rozhodnutí ČNB zároveň potvrzuje už řadu měsíců avízované upozornění odborníků, že na ´levné peníze´ můžeme nadlouho zapomenout. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Foto: Štěpánka Budková, Radio Prague International

Centrální banka dává najevo, že sazby dál porostou, a to ještě v tomto roce. Jestliže při posledním zvýšení před dvěma měsíci nebyla bankovní rada ČNB zcela jednotná v názoru na výši sazeb a někteří její členové se dokonce přikláněli k zachování dosavadní výše, tento čtvrtek hlasovali bankéři pro zvýšení sazby jednotně. Hlavním důvodem je samozřejmě obava z možného růstu inflace. Ekonomický růst je vysoký a tlačí na růst mezd, rychle roste poptávka a tím i ceny. Centrální banka se tedy snaží zdražováním peněz poptávku tlumit. Nelze ani opomíjet okolní vlivy. Roste totiž i německá ekonomika a možné tamní inflační faktory se k nám rychle přenášejí, i když máme zatím vlastní měnu. Růst úrokových sazeb je samozřejmě vždy nepříjemný pro toho, kdo si peníze půjčuje. Mnozí Češi se tedy musí připravit na to, že je budou stále více tížit splátky různých úvěrů. Totéž platí i pro podnikatele. Na druhou stranu odborníci uvádějí, že není nutné se obávat nějakého dramatického vývoje. Petr Zámečník, odborník na investice a finanční poradenství připomíná, že úrokové sazby v Česku pomalu rostou už od konce roku 2005.

"Vzhledem k tomu, že současné zvýšení bylo velmi očekávané, je nepravděpodobné, že by finanční instituce zareagovaly nějakým dramatickým zdražením ze dne na den. Tím, že bylo zvýšení úrokových sazeb centrální banky očekávané, zareagovaly finanční instituce už s předstihem a postupně úrokové sazby upravily svému očekávání."

Ostře sledovány jsou v Česku například hypotéky. Komerční banky krok ČNB předvídaly a už v předstihu půjčky zdražily, což potvrzuje mluvčí Hypoteční banky David Sahula.

"Od začátku tohoto roku úrokové sazby u hypoték rostly přibližně o šest desetin až jedno procento. To se na měsíční splátce u standardní hypotéky ve výši 1,6 milionu na dvacet let projeví zvýšením přibližně o šest set až osm set korun."

Další zdražování bude pokračovat. Například Česká spořitelna, která v poskytování hypotečních úvěrů u nás vede, ve čtvrtek oznámila, že zřejmě zvýší sazby u hypoték až o 0,4 procenta. To, že Češi vývoj bedlivě sledují, dokumentuje fakt, že za prvních šest měsíců letošního roku si pořídili hypotéky za 75 miliard korun, což je víc než za celý rok 2005. Petr Zámečník soudí, že další růst sazeb se na zájmu o hypotéky může projevit dvojím způsobem.

"Je otázkou, co se bude dít také na realitním trhu, protože tyto dva trhy jsou poměrně provázané. Dosud platilo, že reality velmi rychle rostly a lidé se začali obávat toho, že pokud si nevezmou hypoteční úvěr hned, tak za rok či dva už pro ně budou nemovitosti nedosažitelné. Tím, že začínají růst úrokové sazby, může dojít buď k oslabení zájmu o hypotéky, čímž by ovšem mohlo zároveň dojít ke snížení tlaku na růst cen nemovitostí. Na druhou stranu by ale mohlo dojít k tomu, že se lidé vyděsí, že teď je poslední možnost pořídit si levnou hypotéku, takže to naopak může podnítit růst hypotečního trhu."

S dražší hypotékou ovšem musí počítat i ti, kdo si ji pořídili už dříve. Ke změně úrokové sazby dochází na konci doby fixace, zpravidla pětileté. Je zřejmé, že dražší budou i budoucí spotřebitelské úvěry a dražší by mohl být i leasing. Zaznívají také hlasy, že hypotéka se může stát ještě větší zátěží kvůli rostoucím cenám benzínu, neboť mnozí lidé splácející dům dojíždějí do práce autem. Drahý benzin může ohrozit jejich schopnost splácet. Zvýšení úrokových sazeb může také zhoršit výsledky hospodaření penzijních fondů, a tím pádem také výnosy klientů. Růst sazeb totiž snižuje ceny dluhopisů, do kterých fondy investují většinu peněz klientů. Vyšší úrokové sazby mají na druhou stranu i přívětivější tvář. Pro ty, kdo spoří. I když, jak podotýká Petr Zámečník, v tomto ohledu bývají banky vůči svým zákazníkům poněkud loudavé.

"Úrokové sazby z vkladů převážně následují zvýšení úrokových sazeb poněkud se zpožděním. Zatímco na úvěrové straně jsou finanční instituce velmi pružné a jakékoliv zdražení jejich zdrojů promítnou okamžitě do nárůstu úroků z úvěrů, na straně vkladů většinou váhají."

Zvyšování úrokových sazeb většinou vede ke zpomalení tempa hospodářského růstu. Je tedy zajímavé, že centrální banka ve čtvrtek zároveň zveřejnila nejnovější prognózu, podle které by hrubý domácí produkt měl letos narůst o 5,5 až 6,7 procenta. Jde o vylepšení dubnového odhadu, kdy se uvádělo rozmezí 4,9 až 6,5 procenta. Jak zároveň upozornil guvernér ČNB Zdeněk Tůma, nová prognóza přitom počítá s růstem úrokových sazeb.