Waldemar Matuška oslavil 75. narozeniny
Waldemar Matuška oslavil 75. narozeniny. Na Pražském hradě ho přijal Václav Klaus a předal mu Čestnou plaketu prezidenta republiky. Letos oslavil i půl století svého působení ve světě populární hudby, svůj herecký talent uplatnil i v řadě filmů. V roce 1986 přesídlil na Floridu, odkud se však do Česka pravidelně vrací. Bezesporu patří mezi nejslavnější Čechy žijící ve Spojených státech. Před časem navštívil v Miami jeho koncert Jaromír Marek. A my se k němu dnes v repríze vrátíme.
Je teplý večer a velký stan na zahradě Československého klubu v Miami praská ve švech. Mezi několika stovkami nadšených návštěvníků koncertu zní čeština. Právě američtí Češi jsou už téměř dvacet let Matuškovým vděčným publikem. Někdejší Zlatý slavík odešel i s rodinou do exilu ve Spojených Státech v roce 1986. Jeho odchod byl pro komunistické vládce šok. Matuška patřil mezi nejpopulárnější zpěváky, vystupoval v televizi, v rozhlase. K odchodu neměl zdánlivě důvod, spolu se svojí skupinou koncertoval po celém světě: ve Velké Británii, Indii i Spojených státech, kde si dokonce zahrál i na slavném nashvillském festivalu. Přesto se odhodlal ke kroku do neznáma. Důvod později shrnul do lapidární věty: ,,Když má mít Waldík (tedy Waldemarův syn ) rudýho bratra, tak ať je to radši indián."
"My jsme tady měli celkem přes 80 koncertů, např. v Torontu, ještě s KTO, bylo 6 a půl tisíce lidí. Lidi chodí dost, měli jsme tradiční vystoupení v New Yorku a pravidelně chodilo 800-1200 lidí."
Liší se nějak publikum tady a v Česku?
"My jsme byli hrát párkrát v Čechách a můžu říct, že ta nálada je stejná. Lidi si zpívají, mají rádi tyhle starý písničky, znají jejich texty, leccos jim připomínají. Není žádný rozdíl."
Tady na koncertě jsem viděl řadu mladých lidí....co myslíte, že na vaše koncerty přivádí generaci lidí, kteří v době, kdy vy už jste slavný, nebyli ještě ani na světě?
"Na to vám těžko odpovím, ale asi je to těmi texty. Víte, Jiří Suchý, Ivo Fischer, Zdeněk Borovec a celá tahle parta, uměli udělat pořádný texty. A když je dobrej text, pamatujete si ho lépe než nějakej blábol. Moje maminka říkala, dobrej zpěvák musí umět zazpívat všechno. Ale něco je mu bližší.....mně je bližší tohle."
"Já byl většinou doma a chodil do školy. Když mně bylo devět, deset, dvanáct, byl jsem s Aničkou, která mně hlídala. Rodiče jezdili po koncertech, mnohdy byli pryč dva i více měsíců. Někdy mně vzali s sebou. V zimě jsem s nimi jel jednou do New Yorku a Washingtonu, bylo to výborný. Hrozně rád je poslouchám v akci. Moc se mně to líbí."
Je to obdivuhodné, jak váš otec stále dokáže v sále lidi ´rozpumpovat´, jak se drží stále ve formě?
"Kvůli svým velkým problémům s dýcháním má velkou sebekázeň. Hlavně ale myslím, že když vyjde na jeviště, vstoupí do něj nějaký duch. Najednou má dost energie, díky které to dokáže. Je to obdivuhodné. V Americe nebyl velký koncert už dost dlouho, ale v roce 2004 byli máma s tátou v Čechách dohromady 180 dní. Měli víc než 30 koncertů, takže pracují ještě dost."
Waldemar Matuška se narodil v Košicích v roce 1932, vyrůstal ale v centru Prahy. V nahrávacích studiích se ocitl poprvé v roce 1960, věhlas získal díky angažmá v divadle SEMAFOR. Později odchází do divadla Rokoko, zpívá a hraje ve filmech. Spolu s Karlem Gottem se řadí mezi nejpopulárnější zpěváky 60.,70. a snad i 80. let. Těsně před svým odchodem do USA natočil desku se symbolickým názvem, Jsem svým pánem, která však už ani nebyla uvedena do prodeje. A nejen to, všechny jeho nahrávky byly staženy z trhu, Matuška se přestal hrát a vysílat, jeho hlas musel zmizel i z úvodní melodie populárního seriálu Chalupáři. Přesto na něj publikum nezapomnělo, což potvrdil i veleúspěšný koncert v Lucerně v roce 1990. Do České republiky se ale už natrvalo nevrátil.
