Pražský Břevnov - součást šesté městské části oslavil 100. výročí povýšení na město. V posledních dubnových dnech se tak ve své historii vrátil o desítky let zpět. Stejně jako před sto lety nasedl císař František Josef I. do kočáru a vydal se z Hradu do slavnostně ozdobeného Břevnova.
František Josef I. při návtěvě Břevnova v roce 1907
Povýšení Břevnova na město znamenalo před sto lety pro místní velkou událost. Podle kronik císař vystoupil za velké sněhové plískanice a silného větru z kočáru. Při rozhovoru se starostou se podivil, že Břevnov má již 9.100 obyvatel. Radost z povýšení na město byla v Břevnově vnímána i jako 'vítězství' nad tehdejší vrchností, která neměla starostu Jana Kolátora příliš v oblibě pro jeho vlastenectví. A právě tyhle události se staly součástí oslav, kterých se ujal Spolek břevnovských živnostníků. Založen byl v roce 1992 a je pokračovatelem starých i tvůrcem nových tradic. Jak uvedla jeho představitelka Jindra Pavlová, první zpráva o Břevnově pochází z konce 10. století. Jak vznikl jeho název, se dnes asi nedozvíme. Jedna z verzí říká, že se v těchto místech těžilo dřevo, tedy břevna.
Břevnovská náves před sto lety
"Jedna z vesnic se kdysi nazývala Břevnová. Když se v roce 993 zakládal první mužský klášter v Čechách - benediktinského řádu, tak tehdy v listině, která se zachovala v opisu z 13. století, kníže daroval klášteru několik vesnic a mezi nimi byla právě Břevnová. Až teprve po založení kláštera vesnice přijala mužský název Břevnov. A od té doby se používá slovo Břevnov."
Břevnov má dokonce břevna i v městském znaku. Kdy ho získal?
"Když v roce 1907 císař František Josef I. povýšil tehdejší vesnici Břevnov na město, tak bývalo zvykem, že se ve Vídni vystavil diplom a vídeňská císařská kancelář sama vyhotovila i městský erb. Jenomže břevnovští byli tak trošku furianti. Nikdy si o ten diplom do Vídně nežádali, do dnešního dne si ho nevyzvedli. Dokonce i ten městský erb si nechali sami vystavit v Praze. Znak, který má v jedné polovině tři břevna, čerpá z legendy o založení Břevnovského kláštera. Tehdy roku 993 se na místě potoka Brusnice zastavil sv. Vojtěch s knížetem Boleslavem a chtěli se napít ze studánky, což nemohli, protože přes ni bylo veliké břevno. Když ho odstranili, vytryskl pramen. Na tomto místě pak byl založen klášter. Takže odtud se vzalo symbolické označení Břevnova, ale to je spíš legenda."
Břevnovský klášter
Klášter je dnes největší památkou Břevnova. Legenda se vztahuje i k jeho stavbě a zase v ní hraje roli dřevo. Toho byl údajně v době stavby kláštera nedostatek. Tehdy na Bílého Hoře rostl obrovský dub, starý přes tisíc let. Jeho dřevo by stačilo na dokončení krovu. Podle pověsti však hlídal strom čert. Teprve hlas klášterního znovu spojený s modlitbami mnichů čerta vyhnal, strom byl poražen a zhotoveny krovy. V klášterní bazilice sv. Markéty se prý od té doby objevují kroužící světýlka. Mají to být odrazy lampiček strážců pokladu, který má být uložen v podzemních chodbách Břevnovského kláštera. Autorem baziliky je známý stavitel Ignác Kilián Dienzenhofer.
Stavba nových varhan
"Dienzenhoferové, jak otec tak syn, byli stavitelé, ale tady je taková zvláštnost. Když v roce 1724 oba navrhovali a stavěli, tak si dovolili navrhnout barokní skříň, která je na kůru a sloužila pro umístění varhan. Je to svým způsobem světový unikát právě proto, že ji navrhoval Dienzenhofer. Žádná jiná skříň se od něho nikde nezachovala a žádnou jinou ani nenavrhoval. Byl to však stavitel, takže si dal záležet, aby skříň byla nádherná, ale už nemyslel na technickou stránku věci, to znamená, že varhanář musí do té nádhery skutečně ty varhany instalovat. Restaurátoři objevili z druhé strany barokní skříně staré nápisy, dá se říct stížnosti. Je to ve staroněmčině, ale když bych to měla parafrázovat, tak nápisy jsou asi v tom duchu: který hlupák tuhletu skříň navrhoval a tři tečky. Jinými slovy, oni se skutečně museli poprat s tím, aby do té nádhery varhany krásně instalovali."
Spolek břevnovských živnostníků zahájil v roce 2004 společně s klášterem veřejnou sbírku na obnovu této skříně, která byla v dezolátním stavu, ale hlavně na stavbu nových varhan. Ty staré byly v 70. letech byly rozkradeny a rozprodány a na kůru hrála jen jakási elektronická náhražka. Jak uvedla Jindra Pavlová, podle slov převora to bylo podobné, jako když do mercedesu dáte rybářskou stoličku. A právě v letošním roce, kdy se slaví sto let Břevnova, se podařilo získat na varhany 15 miliónů korun. 30. září je čeká vysvěcení a koncert.
Hostinec U kaštanu
Břevnov má také řadu zajímavých usedlostí. Historie některých z nich sahá až do 10. století. Stávaly tu osady zvláštních jmen jako byly například Kuromrtvy, Tejnka, Kajetánka, Spiritka a podobně. Většina z nich zanikla ve 13. století. Mezi nejznámnější dnes patří Ladronka, která byla před rokem složitě rekonstruovaná. Další z usedlostí Tejnka byla v průběhu staletí přeměněna na zájezdní hostinec U kaštanu a byla tu založena sociální demokracie.
Břevnov má co nabídnout. A jako existuje sedm divů světa, rozhodli se místní hlasovat o sedmi divech Břevnova.
"To byla zajímavá anketa. Probíhala v roce 2006 a 2007, kdy radnice Prahy 6 vyzvala občany, aby sami určili tzv. 7 divů Prahy 6. Proběhla i velká výstava a občané se jednoznačně shodli na tom, že první v pořadí je Břevnovský klášter. Občané vzali anketu velice vážně. Na dalším pořadí nabízeli například vysokoškolské koleje, Ladronku. Všichni soutěžili, aby vyhrála nějaká památka nebo stavba, kde sami bydlí, ale klášter je klášter."
Jak uvedla Jindra Pavlová, oslavy 100. výročí povýšení Břevnova na město se vydařily nad všechna očekávání. Na hlavní oslavu přišlo na 25 tisíc lidí. Celkově pak asi 40 tisíc. Kočár s představitelem císaře řídil Petr Vozáb, vítěz Velké pardubické. Jak prozradil, dokáže ukočírovat i 40 metrů dlouhé spřežení, tedy 12 dvojic starokladrubských běloušů, kteří byli vyšlechtěni speciálně pro kočárovou službu pro císařský dvůr.
