Sto dnů Topolánkovy koaliční vlády

Ve čtvrtek uplynulo 100 dnů od jmenování koaliční vlády ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Jak prvních sto dnů hodnotit? Je vláda schopna prosazovat své návrhy? O tom si Martina Lustigová povídala s politologem Lubomírem Kopečkem z brněnské Masarykovy univerzity.

Koaliční kabinet Mirka Topolánka má za sebou prvních 100 dnů své vlády. Je čas k prvnímu bilancování. Jak tuto vládu hodnotíte?

"V mezích možností, jak vznikala, to jest mimořádně těžce, se dá říct, že ty výsledky zatím vypadají celkem solidně. Kabinet předkládá určitý balík reforem, který je sice kompromisem, nicméně kompromisem, který je na základě toho, jak těžce tato vláda vznikala, a na základě toho, jak je složená, a má jistou naději na úspěch. Současně je to jakási, řekněme, vytvořená vize toho, co by vláda mohla do konce volebního období opravdu realizovat."

Jakou má tato vláda sílu? Je schopna ve sněmovně prosazovat své návrhy?

"Samozřejmě díky těm sto poslancům, které má, jsou ty možnosti poměrně omezené, nicméně šance, že aspoň něco do konce volebního období ze svého programu prosadí, tu určitě je. Otázka samozřejmě je, jak velké to ´něco´ bude."

Mirek Topolánek
Mirek Topolánek oznámil, že pokud neprojde vládní návrh reforem, najde vláda zákon, s nímž spojí otázku důvěry a koaliční poslanci znemožní projednání tohoto zákona - tím by země vykročila k předčasným volbám. Je to správná taktika? Je podle vás správné spojovat s reformami, jejichž schválení není jisté, osud vlády?

"Mirek Topolánek to bere primárně jako způsob, jak jednak disciplinovat vlastní poslance - viz ty určité nespokojené hlasy, které se ozývají v ODS s tím, že to, co chce tato vláda, není dostatečně ambiciózní - tedy disciplinovat vlastní poslanecký klub, aby hlasoval pro ty vládní představy. A jednak je to samozřejmě způsob, jak tlačit i na ty dva poslance nebo případně i více poslanců, kteří nejsou součástí té vládní poloviny, to jest, že ta vize, že by se zkrátilo období, kdy existuje tento parlament, by je automaticky zřejmě připravila nebo mohla připravit o práci, to jest o poslanecký post. Takže to může sloužit i jako určitý způsob nátlaku na ně, aby prostě podpořili vládní návrhy."

Po několika dnech vládu opustila ministryně kultury Helena Třeštíková. Teď ministry znepokojuje aféra vicepremiéra Čunka. Je vládní koalice stabilní a jednotná?

"Vzhledem ke svému složení, to jest, že je tam Strana zelených, u níž je velice těžké říct, kam vlastně na té pravolevé ose patří, je tam pravostředová ODS a jsou tam lidovci, kteří se pohybují okolo středu, tato koalice samozřejmě už z hlediska svých východisek, ideových východisek, nemůže být úplně jednotná. Kauza Heleny Třeštíkové je spíše její individuální záležitostí, tady se dá těžko soudit - a ona to sama tak úplně neřekla, jaké byly důvody rezignace. Co se týká kauzy Čunek, problém pro tuto vládu je, že ta kauza se rozběhla v podstatě okamžitě s vytvořením této vlády a zřejmě se s ní ještě nějakou chvíli potáhne. A je samozřejmě otázka, jak moc to může narušit vládní jednotu. Zatím se zdá, že to spíše k rozpadu vlády nepovede."

Koaliční kabinet provedl celou řadu personálních změn. Za všechny jmenujme například změny v agentuře CzechInvest. Jak to hodnotíte?

"Změny ve státních agenturách, případně ve vedení státních či polostátních podniků tady dělala v podstatě každá vláda, která se dostala k moci. Takže bych to v daný moment viděl jako způsob, jak samozřejmě více kontrolovat tyto agentury či podniky a jak samozřejmě i do jisté míry ´zabezpečit´ své lidi, to jest dosadit tam lidi, kteří jsou nějak spojeni s tou stranou. Dělala to každá vláda, nezdá se mi to jako něco mimořádného."