Trolejbusy představují 30 ústeckých nej...
Cesta trolejbusem nemusí být vůbec nudná. Můžete se přitom pobavit a dozvědět řadu zajímavostí. Takovou možnost máte v severočeském Ústí nad Labem. Na zdejších trolejbusech můžete vidět výstavu "30 ústeckých nej...." jakými jsou třeba největší trpaslík, nejznámější pivař či nejšikmější věž. Tato 3 nej... a ještě 27 dalších shromáždili a prověřili historici. Výsledek jejich práce mohou vidět všichni cestující. Možná tak výstava získá i další nej.... bude ji vidět nejvíc návštěvníků.
Co trolejbus, to jedno nej....O místních pozoruhodnostech informuje obrázek i základní údaje. Ústí nad Labem je známé především průmyslem, protože díky němu se z provinčního města vyvinulo v opravdovou metropoli. V dobách Rakouska -Uherska patřilo k nejdynamičtěji se rozvíjejím městům. A proto i jedno z ústeckých nej... je svého času nejpopulárnější mýdlo, které se tu vyrábělo, říká Martin Krsek z místního muzea.
"Myslím, že ho bude znát každý. Je to mýdlo s jelenem. Právě tento výrobek proslavil Schichtovu továrnu. Byl to takový drogisticko-potravinářský komplex, továrna svého druhu největší v Evropě. Dnes se jmenuje Setuza."
Když hovoříme o podnikátní, Ústí mělo i svého nejbohatšího podnikatele, kdo to byl?
"Nejbohatší podnikatel byl místní židovský velkoobchodník s uhlím Ignaz Petschek, který se do Ústí přistěhoval na konci 19. století za obchodem. Ústí bylo centrum obchodu s hnědým uhlím. Ve městě se nakládalo do lodí a vyváželo do Německa. To je důvod i pro to, proč se město může chlubit tím, že tady bydlel a pracoval nejbohatší podnikatel prvorepublikového Československa."
Ignaz Petschek dokázal vydělat jmění, které by dnes hrubým odhadem představovalo přes 40 miliard korun. Na vrcholu své kariéry kontroloval polovinu hnědouhelné těžby v Evropě. V Ústí po něm zůstala nejen přepychová vila, ale také řada veřejně prospěšných staveb.
Nejen prací živ je však člověk. Občas se rád napije a pobaví. A Ústí nad Labem má svého nejznámějšího pivaře. Podle historiků je to Victor Cibich, který žil v letech 1856 až 1916. Každý rok sjede z výrobní linky zdejšího pivovaru 50 milionů lahví s jeho portrétem. Za léta výroby se tak Cibichova podobizna dostala na miliardy lahví. Ústí má i zajímavé umělce. Za toho nejkurioznějšího je pokládán místní rodák - malíř Ernst Neuschul.
"Ta ho kurioznost spíše souvisí s tancováním. Vytvořil taneční skupinu Joga Taro a se svojí partnerkou, která měla uměleckou přezdívku Taka-Taka, tančili po celé Evropě i v Americe jakési orientální tance inspirované jávskými tanci nebo jávskými zvyky a slavili s tím velké úspěchy."
V Ústí nad Labem je i největší mozaika v bývalém Československu. Její autor Miroslav Houra ji vytvořil v roce 1985 a měří 450 metrů čtverečních. Mezi moderními mozaikami se pak řadí k vůbec největším na světě. A u umění ještě zůstaneme. Ústí má i nejmystičtějšího skladatele. I když toho si podle Martina Krska místní obyvatelé tak trochu vypůjčili.
"Jde o Richarda Wagnera. Na zdejší zřícenině hradu Střekov napsal koncept opery Tannhäuser. Proč jsme ho označili za nejmystičtějšího skladatele vychází z jeho romantické povahy. Inspirace hrála v jeho životě obrovskou roli. Tannhäuser je opera, která je inspirovaná německou mytologií. Wagner se na této zřícenině ubytoval a v noci se procházel po hradbách. Sám ve svém deníku tvrdí, že si oblékl prostěradlo a strašil na ústeckém hradě, aby ta iluze byla dokonalá."