Nejstarší česká škola pro sluchově postižené slaví 80 let

neslysici_vyuka.jpg

Snad každý viděl jak spolu hovoří neslyšící lidé znakovou řečí. Málokdo však ví, jak taková řeč vzniká a že se v každé zemi liší. V Česku se vyučuje na školách pro sluchově postižené a nejstarší z nich v pražských Radlicích slaví 80 let od svého založení. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Nejstarší zmínka o sluchovém postižení pochází z roku 400 před naším letopočtem, když Aristoteles prohlásil, ze osoba hluchá je nevzdělavatelná. Jak však vývoj ukázal, Aristoteles se mýlil. Zhruba o 1000 let později začali používat prstovou abecedu mniši, kteří se zavázali trvalým mlčením. Jejich znalostí pak využil v 16. století při vyučování neslyších žáků Španěl Pedro de León.

Nejstarší českou školou pro sluchově postižené je škola v pražských Radlicích, která slaví 80 let od svého založení. Je zde mateřská, základní i střední škola, uvedla její ředitelka Věra Pavlíčková.

"O školu se zasloužil profesor Výmola a jeho spolek, který získal od města Prahy pozemek a postupně i nějakými sbírkami se tady vybudoval tento ústav. Byl to první český ústav pro hluchoněmé. Velký důraz se kladl na orální metodu a později, v průběhu 80. a 90. let se začalo i s jinými progresívnějšími metodami. Orální metoda je vhodná pro nedoslýchavé, ale pro neslyšící je potřeba hlavně český znakový jazyk."

Málokdo se zamyslí nad tím, jak je znakový jazyk těžký. Není totiž mezinárodní, ale neslyšící v každé zemi mají jazyk svůj. Český znakový jazyk se podobá slovenskému a v některých případech i rakouskému. S češtinou však nemá nic společného. Má vlastní gramatiku i mimiku.

"Neslyšící se naučí velice dobře odezírat i mluví. S ostatní společností se domlouvají tak, že odezírají a komunikují, ale mezi sebou používají český znakový jazyk."

Jeho znalost je však stále velmi malá. Poslední desetiletí bylo pro sluchově postižené v mnoha směrech zlomové. Hluchota se přestala považovat za 'postižení' a v roce 1998 byl přijat zákon o znakové řeči, který zaručuje neslyšícím právo na její používání i při výuce.

Radlická škola otevřela v rámci oslav i nové centrum pro výuku jazyků. Řada lidí si určitě položí otázku, jak se může hluchý naučit cizí jazyk.

"Pro neslyšícího je český jazyk vlastně cizí jazyk a je pro něj velmi obtížné postihnout gramatiku a význam jednotlivých slov a potom celých článků. Aby se mohl naučit i jinému předmětu, musí chápat, co čte. Vedle toho by měl umět i cizí jazyk, většinou anglický. U neslyších učí lektor, který ovládá český znakový jazyk a ovládá i cizí jazyk. My v centru pro neslyšící budeme mít rodilého mluvčího, Američana. Je to tlumočník amerického znakového jazyka a ovládá český znakový jazyk. A tam se pak neslyšící učí psanou formu cizího jazyka."

Jak dodala Věra Pavlíčková, škola má letos 74 žáků. I když se to možná zdá málo, zdejší třídy se otevírají již při čtyřech dětech. Někteří odcházejí na pedagogickou školu a pak se většinou vrací k dětem se sluchovými vadami.