Guláš bude opět správně uleželý
Vláda Mirka Topolánka je sice na odchodu, přesto chce ještě prosadit některé změny. Například ministr průmyslu Martin Říman se rozhodl ulehčit život živnostníkům a navrhl 150 změn zákonů a vyhlášek, které podle něj zatěžují drobné podnikatele. Nechce například zavádět registrační pokladny. Zřejmě největší zájem vyvolá snaha zrušit některé přísné požadavky na provozování restaurací a hospod. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.
"Například minimální podlahová plocha na zaměstnance je dva metry čtvereční a 15 metrů krychlových vzduchu nebo 12 metrů krychlových, pokud sedí. Směrnice Evropské unie přitom pouze říká, že má mít dostatečný pracovní prostor. Tečka."
Majitelé stovek restaurací a hospod zejména na venkově by se po zrušení různých, jinde v Evropě neexistujících nařízení, mohli vrátit k osvědčeným receptům třeba na guláš nebo svíčkovou. Tato jídla přestali vařit, protože se jim nevyplatilo je připravovat. Jídla totiž nikdy nesměla vychladnout pod 65 stupňů Celsia. Navíc od doby uvaření do naservírování zákazníkovi nesměly uplynout více než čtyři hodiny. Pak bylo nutné jídlo buď vyhodit nebo zchladit na dva stupně Celsia. Z hlediska fyzikálních zákonů by ale hostinský musel začít s ochlazováním už po jedné a půl hodině po přípravě jídla. Při rychlejším ochlazování by totiž jídlo na povrchu zmrzlo. Je zřejmé, že zvláště venkovskému hostinskému se nevyplatilo kupovat drahé ochlazovací zařízení kvůli tomu, aby hodinu a půl jídlo prodával, pak ho hodinu a půl ochlazoval a třeba večer zase hodinu rozmrazoval. A to zvlášť u svíčkové, zvlášť u rajské, zvlášť u guláše, zvlášť u polévky atd. Jednoduší je vyřadit taková oblíbená jídla z jídelníčku. Někde se přestalo vařit úplně, jinde byly k mání pouze standardní minutky, prostě flák nějakého osmaženého nebo opečeného masa a smažené hranolky, samozřejmě za dvojnásobnou či trojnásobnou cenu než v případě hotových jídel. Potíž je ale nyní v tom, že celá řada restaurací i hospod už investovala do drahých stavebních úprav a do nákupu drahých zařízení. Majitelé těchto provozoven mohou být po zrušení nadstandardních předpisů právem naštvaní. Podle Martina Římana se s tím ale už nedá nic dělat."Ekonomové tomu říkají tzv. utopené náklady, které byly, bohužel, jednou vydány. Nemá cenu plakat nad rozlitým mlékem. Není ale žádný důvod k tomu, aby další podobné náklady musely být vynakládány. My jsme spočítali, že jen ve školních stravovacích zařízeních přišlo vše na částku 25 - 30 miliard korun, což jsou obrovské peníze, které mohly být investovány účelněji."
To, že dnes mohou mít mnozí majitelé restaurací a hospod pocit křivdy, potvrzuje Prezidentka Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu Mirka Luprichová."Naši členové, podnikatelé, restauratéři se rozdělili na dvě skupiny. Ta první skupina, poctivá, připravila všechny věci tak, aby mohla vyhlášku splnit a nebyla sankcionována v případě kontroly. Druhá skupina to neudělala. Říkala si, ono to nějak dopadne. A právě v tomto okamžiku, kdy teď dojde ke zmírnění požadavků, tak ti poctiví, kteří do toho investovali nemalé finanční prostředky, jsou postiženi. Říkají: kdybychom to bývali neudělali, byli bychom na tom dnes stejně, jako ti, kteří otáleli, a ušetřili bychom fůru peněz."
Na nové změny se samozřejmě mohou těšit podnikatelé, kteří se teprve chystají nějakou restauraci otevřít. A na své si leckde opět přijdou i znalci omáček a správně proleželého guláše. I z takového guláše se ale dá udělat politikum. Například jeden známý komentátor vyslovil podiv nad tím, proč odstupující vláda tolik chvátá s novou vyhláškou. Podle komentátora to klidně mohlo počkat do komunálních a senátních voleb, jinak prý "tato gulášová vyhláška náramně zavání volebním gulášem".