Na počátku stála myšlenka o čistotě rasy

Příběhy Romů, kteří byli zabiti nacisty za druhé světové války, přibližuje výstava Romský holokaust. Seznamuje návštěvníky s osudy jednotlivců i celých rodin z různých evropských zemí. Svoji premiéru měla v Evropském parlamentu ve Štrasburku a připravilo Dokumentační středisko německých Sintů a Romů se sídlem v Heidelbergu.

"Na počátku stála myšlenka o čistotě rasy, na konci bylo půl milionu zavražděných Sintů a Romů," uvedl Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holocaustu, který pražskou výstavu pořádá. Romský holokaust je téměř neznámý a je to vůbec poprvé, kdy se může veřejnost s genocidou Romů v celoevropském rozsahu seznámit.

"První část dokumentuje začátek vzniku rasismu a vůbec nacismu. Druhá část holokaust jako takový a třetí pojednává o dnešním rasismu a tam je znázorněna ta podobnost. Pro stejné důvody, jako jsme trpěli v době nacismu, trpí Romové i dnes, bohužel. "

Centrem genocidy evropských Romů byl vyhlazovací tábor Osvětim - Březinka, kam byli od února 1943 deportováni z evropských zemí. Protektorát Čechy a Morava nebyl výjimkou, konce války se nedočkaly téměř tři čtvrtiny českých a moravských Romů. Jejich pronásledování započalo bezprostředně po příchodu německé armády v březnu 1939 a soustředěni byli ve dvou táborech: v českých Letech u Písku a moravském Hodoníně u Kunštátu. Není to tak dávno, co se objevilo zlehčování situace Romů v internačním táboře v Letech. Proti tomu se při otevření výstavy ohradila Jana Vrbová.

"Já doufám, jako vnučka lidí, kteří prošli táborem v Letech, že výstavu navštíví hodně lidí, aby si uvědomili, že v Letech to bylo opravdu něco otřesného, co museli prožít dospělí a hlavně děti, které tam umřely. Doufám, že už nikdo neřekne, že tam prostě umírali proto, že nedodržovali hygienu, že tyto fotky jim dokážou, že lidé tam žili v hrůzných podmínkách, že už se nikdo nebude vysmívat tomu, že v Letech nic takového nebylo."

Názor, že je zlehčován holokaust a málo se o něm informuje, má i vicepremiér Jiří Havel.

"Neuvědomujeme si, že to strašlivé poselství se vztahuje k budoucnosti. Zúčastnil jsem se tryzny v Terezíně, po které následoval koncert, který byl kopií koncertu, který se konal v Terezíně v roce 1944. Byl naprosto fantastický a byl součástí Pražského jara. Kolem koncertu běhali američtí kameramani, pro ně to byl obrovský zážitek, ale my o tom neříkáme vůbec nic."

Výstava zároveň nutí diváka zamyslet se nad součastným postavením Romů. Česko za jejich diskriminaci kritizovala Amnesty International. Podle ní mají Romové zhoršený přístup k bydlení, vzdělávání či zdravotní péči. Čeněk Růžička z Výboru pro odškodnění romského holocaustu si nemyslí, že by výstava něco zásadního změnila.

"Ale mělo by to nastartovat trošku jiný pohled na nás Romy. Když se podíváte na ty obrázky, ti naši Romové to byly inteligentní tváře a dneska slyšíte od různých fašizujících skupin - jsou nečistí a podobně. Tady vidíte, že to byli inteligentní lidé, kteří zastávali nějaké pozice, měli řemesla a tato výstava to evidentně prokazuje."

Podle odhadů v ČR žije až čtvrt milionu Romů, v celé Evropě pak 15 milionů.