Stav nouze má usnadnit boj se záplavami

Vláda v neděli vyhlásila stav nouze v sedmi krajích, které se potýkají se záplavami. Týká se území Jihočeského, Středočeského, Ústeckého, Pardubického, Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje. Jak oznámil premiér Jiří Paroubek, mimořádné opatření platí do 10. dubna. Pravděpodobně se ale prodlouží. Hydrometeorologové totiž očekávají další možný vzestup hladin řek, mimo jiné kvůli dalšímu tání sněhu. Co v praxi nouzový stav znamená?

Rozvodněné Labe v Roudnici nad Labem, foto: ČTK

Nouzový stav umožňuje úřadům pružnější řešení situace, ale v nutných případech také omezení některých práv, například na nedotknutelnost majetku či svobodu pohybu. Nesmí se také třeba stávkovat. Důvody vyhlášení stavu nouze vysvětlil ministr vnitra František Bublan: "Ta kulminace vodních toků, která bude na některých místech skutečně velmi vysoká, bude mít za následek možná ještě další evakuace, a proto ten nouzový stav je skutečně daleko výhodnější. Umožňuje lépe nařídit evakuaci, zakázat vstup do těch evakuovaných oblastí."

Státní rozpočet se kvůli záplavám pravděpodobně zvýší o pět miliard korun. Vláda tento návrh posoudí ve středu. Jakým způsobem stát peníze rozdělí nám popsal ministr financí Bohuslav Sobotka: "Budou zejména určeny na opravu infrastruktury na vesnicích, to znamená místní komunikace, kanalizace, čističky odpadních vod, obecní budovy jako jsou školy, školky, čili obecní infrastruktura. Pokud jde o bytové potřeby, to bude financováno z prostředků Fondu bydlení, ať už ve formě půjček nebo ve formě dotací. "

Podle ministra Sobotky by ale tímto zvýšením státního rozpočtu neměl vzrůst jeho deficit: "Nepůjde o změnu na vrub zvýšení schodku státního rozpočtu. Schodek státního rozpočtu pro letošní rok se měnit nebude. Zapojíme dodatečné příjmy v rozsahu 5 miliard korun s tím, že budou využity prostředky z příjmu z privatizace a také prostředky z dividend, předpokládám, že v nejvyšší míře z dividendy společnosti ČEZ."

S dalším zajímavým nápadem přijde na středeční jednání vlády ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Navrhuje, aby domácnosti postižené povodní mohly na opravy svých domů využít půjčku z Fondu rozvoje bydlení. Stát na náhradu těchto škod vyčlení jednu miliardu korun. Podle ministra Martínka by mohl majitel nemovitosti získat příspěvek až na sedmdesát procent nákladů spojených s opravou. Týkalo by se to jen domácností, kterým vznikla škoda převyšující 71 a půl tisíce korun. "Tam, kde by došlo k souběhu plnění půjček z minulé povodně, to znamená, že ti lidé dostali půjčku při minulé povodní, doposud ji nesplatili a nyní jsou znovu poškozeni, tam vykonáme příslušné kroky, aby ta půjčka byla změněna v dotaci, to znamená nebyla vracena."

Vláda nařídila i takzvaná krizová opatření, jako je zákaz vstupu a pohybu na evakuovaná území či povinnost poskytnout prostředky k řešení akutní situace. Tato opatření mají podle místních potřeb upřesnit hejtmani krajů. O urychlené schválení mimořádné změny rozpočtu v takzvaném zrychleném řízení požádá vláda koaliční i opoziční strany. Pomoc očekává i z Evropské unie.