Hrozí nám opakování komunistického převratu z roku 1948?

Od únorového komunistického převratu už uplynulo 58 let. Vraťme se na chvíli do oněch mrazivých dnů, kdy si desítky tisíc lidí přišly na Václavské náměstí v Praze vyslechnout památná Gottwaldova slova: "Právě jsem se vrátil v Hradu..." a tak dále. Pamětníkem těchto událostí je publicista Jiří Ješ, s nímž si povídal Josef Kubeczka.

Únor 1948

I když nás tyto události uvrhly na více než 40 let do komunistického područí, tehdy je mnozí lidé přijímali s nadšením. Myslíte si, že si už v té době uvědomovali mezinárodní souvislosti tehdejšího puče?

"Teď jste řekl poslední slovo 'puče', a právě proto, že tolik lidí to tenkrát chtělo, tak to odporuje definici puče, protože puč je malá skupina, která násilným způsobem uzme vládu. Tady se nedělo přímé násilí a ta skupina byla setsakra velká! To byla větší polovina národa, která chtěla, aby se poměry změnily a šlo se dál ve znárodňování a v budování socialismu, jak se tomu tenkrát říkalo, aniž si uvědomovali, co to s sebou nese."

Je vůbec možné, aby lidé v té době, krátce po německé okupaci, byli schopni tak rychle zapomenou na to, co je to ztráta svobody?

Edvard Beneš

"Já jako dvacetiletý kluk jsem si to uvědomoval naprosto jasně, ovšem bylo to také tím, že jsem byl z rodiny, kde svoboda se náležitě ctila. Jsme ovšem stále v národě, který si toto plně neuvědomuje. Ostatně mnozí lidé ani za druhé světové války nepociťovali tolik tu hrůzu, jako ti, kteří tím byli postiženi přímo. Hlavně si ale vůbec nikdo tenkrát neuvědomoval, že věci mají hluboké mezinárodní souvislosti, že už vlastně náš vývoj navazoval na léta válečná, kdy naše exilová vláda, zejména prezident Beneš, se velice snažila o příklon k Sovětskému svazu, protože byla znechucena zradou západních velmocí v Mnichově. A to potom vedlo k tomu, že i sám prezident Beneš přesvědčoval prezidenta Roosevelta v květnu roku 1943, že Stalin je vlastně na cestě k demokracii a že se mu dá věřit."

Jak se k tehdejším událostem stavěl syn prvního československého prezidenta Jan Masaryk?

"Ten byl v tomto myslím opatrnější a rozhodně komunistům zdaleka nevěřil tolik, jako jim v té chvíli věřil Beneš. Ale přesto, jelikož slíbil otci, že Benešovu politiku bude sledovat, tak se ve Spojených národech choval v tomto duchu a stavěl se dokonce i proti Spojeným státům americkým, což mu způsobilo i to, že prezident Truman ho odmítl jednou přijmout v Americe, čemuž se Jan Masaryk velice divil. A když pak došlo k věci, to znamená před tím dnem, než Gottwald přišel z toho Hradu, se Masaryk nepřipojil k ostatním ministrům, nepodal demisi, a tím vlastně rozhodl o celé věci, protože ostatní si nespočítali, že když jich nebude třináct, a Masaryk by býval ten třináctý, tak že vláda nepadá, nýbrž ji pouze stačí doplnit, čehož Gottwald mistrně využil, a prezidentu Benešovi nezbylo nic jiného než jeho návrhu vyhovět."

Komunistická ideologie je stále živá, komunistická strana je stranou parlamentní, nepřetržitě se od listopadu 1989 podílí na tvorbě zákonů v této republice. Myslíte si, že je to správný vývoj?

"Správný vývoj to rozhodně není, protože nacistická strana po válce v Německu povolena nebyla, ale nesmíme zapomenout, že ji nezakázali Němci, nýbrž spojenci. A my jsme tady žádné spojence neměli. Naopak se zdá, že byly jakési předběžné dohody ještě před Maltou, už v Reykjaviku, na různých setkáních Bushe a Reagana s Gorbačovem. Tam už se zřejmě dohodlo, že komunistické strany nebudou přímo rušeny, i když se třeba nějak přejmenují. Ta naše si jediná nechala to pofidérní jméno, ale podle mého hlubokého přesvědčení zde nejde o akutní nebezpečí, protože my jsme vždycky měli největší strach z toho, co už bylo poraženo: po první světové válce z Habsburků, po druhé světové válce z Němců a teď najednou po studené válce z komunistů. Já mám obavy, že nebezpečí jdou k nám odjinud. Dnes zejména ze států, kde vládnou mafie, ze států, které ovládá totalitní náboženství, a podle mého hlubokého přesvědčení vůbec největší nebezpečí, a tomu možná ti komunisté jsou schopni dokonce i s námi čelit, je nebezpečí ekologické."

Domníváte se tedy, že v současné době nehrozí opakování komunistického převratu z roku 1948?

"Ne. Já se bojím, že skutečně tady prorůstá klientelismus a mafiánství do politiky, a to dělají dneska komunisté poměrně nejméně. Oni jsou natolik zprofanováni, že na ně si už dá každý pozor, ale u těch ostatních je totéž nebezpečí, jako bylo v únoru 1948, protože lidé nevědí, co je čeká."