175 let Matice české

Počátkem ledna letošního roku uplynulo 175 let od založení Matice české. Tato instituce, u jejíhož zrodu stáli největší čeští obrozenci v čele s Františkem Palackým, sehrála významnou roli při formování českého jazyka a tím i v budování české národní identity v 19. století. Příspěvek o historii i současnosti Matice české připravil Otakar Vraný, čtou Miroslav Krupička a Martina Lustigová.

Vzniku Matice české předcházelo několikaleté úsilí založit společnost, která by systematicky podporovala český jazyk a literaturu. Diskuse o vzniku podobné instituce probíhala už v 90. letech 18. století, ale až roku 1800 vznikl návrh na vytvoření "spolku ku prospěchu a povznesení českého jazyka a literatury", jak jej formulovali Josef Dobrovský, Matěj Václav Kramerius a František Martin Pelcl. Jak říká Pavel Muchka z Knihovny Národního muzea, toto úsilí bylo korunováno úspěchem až po vzniku Národního muzea: "Národní muzeum bylo založeno v roce 1818 a od roku 1822 tuto instituci vedla Společnost Vlasteneckého muzea. Zpočátku to byla spíš vlastenecká instituce, ale s příchodem Palackého dochází k její transformaci v českou národní instituci. A právě Matice česká přispěla k tomu, že tato instituce se stává postupně českou."

Uplynulo dalších 12 let, než se podařilo soustředit pozornost na podporu českého jazyka. Zásluhou Františka Palackého byl roku 1830 při Společnosti Vlasteneckého muzea zřízen Sbor pro vzdělávání české řeči a literatury české. Jak vysvětluje Pavel Muchka, Matice česká vlastně vznikla jako nástroj pro shromáždění financí na vydávání českých knih: "Při tomto sboru se zakládá tzv. Matice česká, což byla pokladnice finančních prostředků určená na podporu vydávání české literatury. Původním projektem bylo vydání rozsáhlé české encyklopedie. Při vzniku této instituce stáli František Palacký, Josef Jungmann a Jan Svatopluk Presl. Všichni tři byli pověřeni přípravou encyklopedie, do které měli psát hesla."

Matice česká tedy byla zřízena v roce 1830, ale za datum jejího vzniku je považován 1. leden 1831, kdy vzniklo slavné provolání "Vlastencům naší národní literatury milovným". K prvním členům, z jejichž příspěvků byla činnost Matice financovaná, patřili příslušníci šlechty, nižší duchovenstvo a univerzitní studenti, čtenářské spolky a knihovny. Členství v Matici bylo považováno za vlasteneckou čest a povinnost.

Vydavatelská činnost byla zahájena v roce 1832 převzetím Časopisu Českého muzea. Mezi další aktivity Matice patřila propagace knih v českých zemích, kontakty s cizími vzdělávacími institucemi a podpora česky píšících literátů. Vedle toho Matice usilovala o prosazování češtiny do škol a úřadů.

Přestože se hlavní záměr zakladatelů Matice - vydat českou encyklopedii - nezdařil, vznikla v Matici stěžejní díla, která ovlivnila vznik moderní češtiny, jak říká dr. Václav Vaněk z Ústavu české literatury Filozofické fakulty Univerzity Karlovy: "Matice česká se postarala o vydání Jungmannova česko-německého slovníku, tedy základního díla, které stručně řečeno dalo českému národu jazyk. Stejně tak v Matici vyšly ve 40. letech 19. století Palackého české dějiny. To je dílo, které národ orientovalo v dějinách a dalo mu představu o řádu a smyslu jeho minulosti. A v Matici vyšla i další stěžejní díla, jako Šafaříkovy Slovanské starožitnosti."

S nástupem Bachova absolutismu po roce 1848 došlo k útlumu činnosti Matice české, z jejího vedení musel odejít František Palacký. Jak říká Pavel Muchka z Národního muzea, k dalšímu rozvoji dochází až koncem 50. let 19. století: "Významným okamžikem se stává začátek vydávání překladů všech Shakespearových děl od roku 1857 do roku 1879. Dá se říci, že do konce 19. století byla Matice česká největším českým nakladatelstvím."

Nové období přišlo po vzniku Československa v roce 1918, kdy Matice česká nemusela spoléhat jen na členské příspěvky a začala získávat státní dotace. V letech druhé světové války byla činnost Matice české utlumena zrušením státní subvence a zákazem vydávání muzejního časopisu.

Plná činnost Matice české byla obnovena po válce. Byly zřízeny nové vydavatelské řady, zaměřené na přírodu, vědu a historii. Vydávání knih však od roku 1946 postupně přebíralo vydavatelství Orbis. Po roce 1948 byla činnost Matice jakož i jiných spolků omezena. V roce 1949 bylo znárodněno Národní muzeum, které převzalo vydávání muzejního časopisu a Matici bylo odňato vydavatelské právo. Matice česká se stala Společností Národního muzea a vyvíjela především přednáškovou činnost.

K svému původnímu poslání - tedy vydavatelské činnosti - se Matice česká mohla vrátit až po roce 1989. Dejme na závěr slovo Pavlu Muchkovi: "Činnost Matice české se zaměřuje hlavně na literární historii. Zaměřuje se na osvětovou činnost to jsou přednášky, vycházky, zájezdy. Obnovila i vydavatelskou činnost. V roce 2005 vydala Životopis Františka Palackého od Josefa Pekaře s obrazovou přílohou. Kromě toho vydává tzv. matiční listy. Dále pak vydáváme čtvrtletně Zpravodaj Matice české, kde jsou informace o naší činnosti, tj. přednáškách, vycházkách atd. a o akcích Knihovny Národního muzea."