Historické mapy čekají na soupis i digitalizaci

Život bez mapy si už dneska neumíme představit. Většinou je mapa první věcí, kterou si turisté koupí, když přijedou do neznámého města nebo krajiny. A právě mapovému bohatství Česka je věnována konference historiků, kartografů a geologů. Navštívila ji i Zdeňka Kuchyňová.

Map je v Česku obrovské množství. Problém je, že jsou roztroušeny v archivech, soukromých sbírkách a muzeích a odborníci přesně neví, kde jednotlivé mapy hledat. Celkové soupisy totiž neexistují. Pokoušel se o to už v roce 1920 významný kartograf Bohuslav Horák, ale bez úspěchu. Také další odborníci se čas od času o vytvoření databáze snaží. To by se mohlo podařit až nyní v době internetu. A právě digitalizace historického mapového bohatství je jedním z témat konference. Jak uvedla Eva Semotanová z Historického ústavu Akademie věd, zatím je však digitalizace značně roztroušená.

"Instituace, které mají možnosti digitalizovat a používají digitalizované mapy pro svoji práci, tak samozřejmě upřednostňují tento způsob. Instituce, které mají pouze mapové sbírky, digitalizují mapy podle svých možností, ale je to velmi praktické, protože uživatel může sedět ve studovně a na CD-romu si prohlížet mapu, která je velmi cenná a každým zapůjčením by mohla být poškozena."

Nejstarší náčrtky krajiny se v lidských dějinách objevují už na skalách. O prvních mapách se však dá hovořit ve 13. století. V době mořeplaveckých objevů to byly především mapy pobřeží. První mapa v českých zemích vznikla na počátku 16. století.

"První mapa je mapa Mikuláše Klaudiána z roku 1518 a znázorňuje pouze Čechy. Zabírá jednu třetinu obrovského podlouhlého listu. V jeho dvou horních třetinách jsou nakresleny znaky české šlechty a různé alegorické výjevy. Například výjev vozu zapřeženého do dvou spřežení, které se roztahují od sebe. Odborníci se dosud přou o to, zda to znázorňuje rozpory ve společnosti celkově a nebo v církvi té doby."

Rozvoj map souvisí hlavně s tím, jak se člověk začal zajímat o svůj majetek. Zejména v 16. a 17. století vznikají rukopisné mapy panství. Jsou na pergamenu, ručním papíře, existují i mapy vyryté do stříbra. Jak uvedla Eva Semotanová, zlom přineslo až 19. století, kdy se mapy objevily vytištěné na papíru.

"19. století je obdobím, kdy mapy pronikají i k nižším společenským vrstvám a kdy litografie zaručila rychlý tisk většího počtu listů map. Mapy zlevnily a dostaly se do běžného života, zejména hospodářského života při plánování železnic, silnic, dolování a ve všech různých hospodářských aktivitách."

Jak to bylo v Praze, kdy tady vznikla první tištěná mapa?

"To je záležitost konce 18. století. Antonín Elsemanger a Peter Franza, kteří začali vydávat pro své uživatele z širších vrstev obyvatelstva mapy jednotlivých krajů, jsou první nakladatelé, protože dosud se všechny mapy českých zemí tiskly v zahraničí."