Levý Hradec - kolébka křesťanství
Víte, kde stojí nejstarší kostel v Čechách? Od Prahy co by kamenem dohodil. Je jím gotický kostel sv. Klimenta na Levém Hradci, sídla prvních Přemyslovců. Vztahuje se k němu řada legend a údajně jsou v jeho okolí i podzemní chodby.
V okolí kostela sv. Klimenta stálo slovanské hradiště už na počátku 9. století a sídlili zde Přemyslovci. Prvním historicky doloženým je kníže Bořivoj. Právě jemu se připisuje založení kostela zasvěceného sv. Klimentovi. Jak uvedla moje průvodkyně Lenka Bartoňová, v této souvislosti se vypráví starobylá Kristiánova legenda.
"Kníže Bořivoj, který na Levém Hradci sídlil, byl na návštěvě u Svatopluka na Velehradě. Když byla hostina a všichni usedali ke stolu, tak Bořivojovi bylo vykázáno místo na zemi s čelení, protože on byl tehdy ještě pohan a pohanovi nepřísluší sedět s křesťany u jednoho stolu. To Bořivoje velice rozčílilo, přece jenom byl kníže Čechů. Dlouho pak hovořil s Metodějem, který na Svatoplukově dvoře pobýval. Výsledkem rozhovoru bylo, že se Bořivoj rozhodl podstoupit půst a přijmout křest právě z rukou Metoděje. Pak se vrátil na svoje sídlo na Levý Hradec a nechal tady vystavět kostel nebo rotundu, kterou nechal zasvětit sv. Klimentovi."
Když se pozorně podíváte, v podlaze kostelíku je zamřížovaný otvor.
"Je to do zdiva rotundy zasazený kámen, ve kterém je vytesaný symbol kříže, což považujeme za základní kámen rotundy. A zvyk kladení základního kamene je právě o něco mladší, než z konce 9. století, takže z toho důvodu se vědci domnívají, že rotunda je o kousíček mladší."
Nicméně kostel sv. Klimenta je skutečně nejstarším kostelem na území Čech, takže to nic neubírá na významu této památky. Dodnes se využívá a bohoslužby se tu slouží v dosti netypický čas - v sobotu odpoledne. Návštěvníky vítá zvuk varhan.
Nejzajímavější jsou však v kostele fresky, které zde byly namalovány na konci 14. století.
Na jedné z fresek je i Slavníkovec sv. Vojtěch, který byl právě na Levém Hradci provolán druhým pražským biskupem. Právě proto se tu v dubnu, na kdy připadá jeho svátek, pořádají poutě.
Levý Hradec byl znovu objeven v 19. století v období romantismu. Archeologický průzkum tu dělal Čeněk Rýzner, který se zasloužil o první skutečně seriózní archeologický výzkum na Levém Hradci. Objevil tu šperky, mince a prokázal hypotézu, že Levý Hradec byl skutečně hradiště na přelomu 9. a 10. století. S archeologem Rýznerem se přátelil i známý český malíř Mikoláš Aleš a zkoumal u něj vykopávky.
V okolí kostela bylo objeveno i pohřebiště. Bohužel v 19. století vznikla na jeho části cihelna a většina hrobů byla zničena.
"Ty hroby se vztahují právě k 9. století, kdy datujeme největší slávu Levého Hradce. Pohřebiště bylo velice rozsáhlé. Čítalo nejméně 150 hrobů. Obsahovaly různě bohatou pohřební výbavu, přičemž vybaveny byly zejména dětské a ženské hroby. Ty šperky připomínají velkomoravské vykopávky, protože kontakty mezi prvními Přemyslovci a Velkou Moravou byly velice silné."
"Jsou to skutečně staré chodby, které se vztahují k tomu 9. století. Říkala mi tady jedna paní, že měla známého, který se do té chodby dostal a že tam na něj začala prosakovat voda, on se bál a vrátil se zpátky, takže těžko říct."
Legendou jsme začali a legendou i skončíme. K Levému Hradci se váže ještě další pověst, kterou zaznamenal kronikář Kosmas. Její hlavní postavou je bájný kníže Neklan, který měl také sídlit zde na Levém Hradci. Byl to však kníže dosti bojácný, což v raném středověku, asi nebyla nejlepší vlastnost panovníka.
"Čechy i Levý Hradec ohrožovali Lučané v čele s Vlastislavem. Neklan se pořád neměl k nějakému vojenskému opatření, až se na to nemohl dívat jistý Tyr, což byl Neklanův přítel. A ten se nabídl, že oblékne jeho zbroj, sedne na jeho koně a potáhne v čele českého přemyslovského vojska do bitvy proti Lučanům. Ta se měla odehrát tady nedaleko Turska. Byla velice dlouhá, krvavá. Padl v ní Tyr i lučanský Vlastislav, ale Čechové v ní zvítězili a zabrali Lučanské území, které mělo zaobírat prostor někde v severozápadních Čechách."
Jak dodala Lenka Bartoňová, archeologické nálezy z Levého Hradce, místa významného pro počátky českého státu i křesťanství, jsou vystaveny v nedalekých Roztokách.
