Boj o unijní rozpočet

Rozpočet Evropské unie na léta 2007 až 2013 - to je největší problém, který v současnosti pálí země "pětadvacítky". Návrh rozpočtu, vypracovaný Velkou Británii jakožto zemí nyní předsedající unii, se nelíbí především nově přistoupivším státům, protože značně omezuje prostředky, které by mohly ze společného balíku čerpat. Londýnu vytýkají zejména fakt, že nezvýšil svůj vlastní příspěvek do unijní pokladny, Francie se zase nechce vzdát vysokých dotací pro své zemědělce. Polsko dokonce pohrozilo, že britský návrh bude vetovat. Rozpočtový gordický uzel se pokusí rozetnout nynější bruselský summit Evropské unie, na němž českou delegaci vede premiér Jiří Paroubek.

Premiér Jiří Paroubek s rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsselem (vpravo), foto: ČTK

Předseda vlády jednal o unijním rozpočtu už ve středu na jednodenní návštěvě Rakouska. Po setkání s kancléřem Wolfgangem Schüsselem a s prezidentem Heinzem Fischerem, kteří s britským návrhem nejsou příliš spokojeni, premiér Paroubek řekl, že ho považuje za přijatelný pro další jednání: "No tak spokojený není nikdo nikdy, zejména pokud jde o peníze. A i kdyby byl, tak to neřekne. Dá se ale říci, že se to už blíží mým představám. Nicméně se tam ukazuje i to, o co jsme měli zájem, to znamená, že by se přehodnotil nárůstový trend české ekonomiky tak, abychom ještě získali nějaké další prostředky ze zdrojů, které, jak to tak vypadá, by se tam mohly vytvořit v rozsahu 2 až 3 miliardy eur vlastně pro všechny."

Ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti by Česko získalo na hlavu částku blížící se deseti tisícům korun, což by mohlo být u "nováčků" nejvíc. Stěžejní ovšem není absolutní suma, ale i to, abychom byli schopni tyto peníze skutečně čerpat, soudí ministr zahraničí Cyril Svoboda: "Ovoce je na stromě, ale potřebujeme také mít solidní žebřík, abychom mohli to ovoce česat."

Foto: Evropská komise

Česká delegace se chce na summitu soustředit hlavně na podmínky čerpání peněz. Kromě toho má jeden specifický požadavek, který se týká růstu naší ekonomiky. O co jde, vysvětluje náš velvyslanec při Evropské unii Jan Kohout: "Výpočet obálky peněz pro Českou republiku se děje na základě několika parametrů, a jedním z nich je ten, který hovoří o tom, jaký je předpokládaný růst hospodářství v následujících letech během diskutované sedmileté finanční perspektivy. Evropská komise a předsednictví má k dispozici údaje, které jsou podhodnoceny oproti reálnému stavu nebo existující predikci. To znamená, že pokud by se nám podařilo tam dostat i ta správná data, došlo by k nárůstu objemu finančních prostředků pro Českou republiku."

Další cíle české delegace upřesnil ministr financí Bohuslav Sobotka: "Česká republika bude usilovat o to, aby v rámci dohody o dani z přidané hodnoty byly v Evropské unii prodlouženy výjimky pro bydlení a dodávky tepla pro Českou republiku od roku 2007 až do roku 2015. To je věc, o které se pravděpodobně také bude debatovat na úrovni premiérů."

Z předběžného propočtu vyplývá, že Česko by v nadcházejícím sedmiletém období mělo při čerpání na projekty z unijních fondů nárok na částku ve výši asi 23 miliard eur (asi 700 miliard Kč).